Ředitel festivalu Dream Factory Tomáš Suchánek: Hrát se bude téměř na dvaceti místech
10.5.2023 05:10 Ladislav Vrchovský Divadlo Rozhovor
Dream Factory Ostrava, to je mezi divadelními festivaly v České republice mimořádně bohatá nadílka toho nejlepšího, co lze vůbec na jevištích a v jiných hracích prostorách vidět. O letošním ročníku, který od 25. května do 3. června nabídne na tři desítky představení, jsme si povídali s ředitelem festivalu Tomášem Suchánkem.
Ředitel festivalu Dream Factory Tomáš Suchánek.
Foto: archiv T. Suchánka
Mohl byste zmínit hlavní rozdíly mezi loňským a letošním ročníkem festivalu Dream Factory Ostrava?
Ten zásadní rozdíl je asi v tom, že jsme se z důvodu rekonstrukce Domu kultury města Ostravy přesunuli na první tři festivalové dny do Poruby do nově zrekonstruovaného Domu kultury Poklad. Setkali jsme se tam s vlídným přijetím a našli hned několik vhodných hracích míst. Festival tak slavnostně odstartujeme v Divadelním sále Pokladu groteskou o králi komiků Burian v režii Tomáše Dianišky. V titulní roli se představí Thálií ověnčená Veronika Korytářová. K vidění bude také oceňovaná inscenace Jiřího Havelky Vykouření, která reaguje na události kolem skandálního uvedení hry režiséra Olivera Frljiće, kdy na jeviště vtrhli během představení příznivci politického hnutí Slušní lidé a přerušili dle nich nevhodné představení. V Divadelním sále uvedeme také inscenaci režiséra Jakuba Čermáka Očistec si zaslouží každý, ve kterém se diváci mohou těšit na Zuzanu Bydžovskou v roli stárnoucího prezidenta, Vandu Hybnerovou, milující prezidentovu manželku, nebo Dana Krejčíka představujícího dojemně oddaného mluvčího.
Hrát budete i na dalších scénách Pokladu?
Ano, ve Společenském sále se představí Roman Tomeš v anatomicky nekorektní rockové show Hedwig a její Angry Inch. Hrát se bude i v amfiteátru, kde uvedeme interaktivní pohádku Mami, tati, kluci říkali. V té si mladí diváci vyzkouší roli režisérů a pohádka se bude vyvíjet podle jejich přání. V kinosále pak uvedeme divadelně-filmový kompilát, pandemický příspěvek k divadlu bez diváků (Memento) Mor. Jen pár minut od Pokladu se nachází herna virtuální reality. Tam bude k vidění, vždy jen pro dva diváky, autobiografický animovaný snímek Tmání. Pak už se festivalový program přesune do centra Ostravy. Hrát se bude během deseti festivalových dnů na téměř dvaceti místech v Ostravě.
Připravili jste letos i nějaké organizační novinky?
Letos jsme se nově vydali zážitkovou a udržitelnou cestou. Ve spolupráci s firmou Nextbike, která v Ostravě provozuje sdílená kola, budou moci diváci přejíždět na kolech mezi představeními a jednotlivými lokacemi. A s ostravskou firmou přírodní kosmetiky Jagaia jsme zase pro diváky připravili jedinečný smyslový zážitek: V reakci na motto festivalu „Blízko od sebe“, které se věnuje tématu přijetí, sebepřijetí a sbližování, vznikla stejnojmenná vůně, která doplňuje koncept a pomáhá návštěvníkům navzájem se propojit. Vonné esence byly vybrány tak, aby podpořily téma festivalu a jeho energii.
Bude letos pokračovat sekce Student Factory?
Ano, po loňském prvním ročníku sekce Student Factory se i letos moc těším na představení mladých studentů z brněnské JAMU a pražské DAMU, které doplní inscenace jejich kolegů ze Slovenska, Maďarska a Polska. A my diváci tak budeme mít možnost načichnout k budoucnosti nejen českého divadla!
Co besedy a přednášky?
Vedle besed s diváky a herci po skončení vybraných představení chystáme besedu herců Dejvického divadla s šéfredaktorem časopisu Respekt Erikem Taberym nazvanou Mluvme spolu o stavu naší společnosti, která proběhne v centru PANT. Ne besedě inspirované tématem letošního ročníku festivalu Blízko od sebe, kterou pořádáme společně s Ostravskou univerzitou, budou debatovat například režisérka Daniela Špinar a zpěvačka a violoncellistka Terezie Kovalová.
Máte v programu i něco pro děti?
V nabídce pro naše nejmenší diváky je vedle Malé čarodějnice z Divadla loutek a již zmíněné pohádky Mami, tati, kluci říkali i loutková pohádka Ř.I.P. na motivy klasické pohádky O velké řepě.
Má ostravská veřejnost zájem o vstupenky?
Také letos je o vstupenky velký zájem, což nás moc těší. Na mnohá představení je od prvního dne předprodeje vyprodáno. Ale neustále nějaké rezervace propadají, takže když budou diváci zkoušet štěstí, je docela možné, že jejich lov bude ještě úspěšný.
Jezdíte po divadlech po celé republice, sledujete záznamy inscenací a pak vybíráte to podle vás nejlepší do hlavního programu. Můžeme použít termín „festivalová dramaturgie“? pokud ano, co by bylo jejími hlavními znaky pro letošní ročník?
Inscenace pečlivě vybíráme společně a dramaturgyní Sylvou Vůjtkovou po celý rok. Jak už jsem řekl, hlavní znak letošního ročníku vyjadřuje motto Blízko od sebe. Vybrané inscenace spojuje snaha o nalezení cesty k sobě samému, našim blízkým a ke světu kolem nás. Asi nejvíce se to projevuje v inscenaci Kočka na rozpálené plechové střeše nebo v inscenaci Iokasté, kde se střetává svět antiky se současností a mýtus s #metoo.
Každoročně se vás v rozhovoru ptám na inscenace, na které se obzvlášť z nějakého důvodu těšíte, i když vím, že mi můžete říci: „Těším se na všechny.“ Tentokrát se tedy zeptám na herecké výkony. Můžete prozradit, které tři herecké výkony by podle vás měl vidět co největší počet diváků nejen v rámci Dream Factory?
Tři je málo (smích)… Z ženských výkonů je to vedle již zmíněných Veroniky Korytářové, absolventky ostravské konzervatoře, a Zuzany Bydžovské také protagonistka inscenace Yerma Nina Horáková, která byla za ztvárnění úspěšné třicátnice, kterou jednoho dne napadne, že by bylo fajn založit rodinu, nominována na Cenu divadelní kritiky. Z pánů bych zmínil vedle Romana Tomeše ještě Dana Krejčíka za hlavní roli v inscenaci Kdo zabil mého otce. A samo sebou Ivana Trojana, záštitu letošního festivalu. Ivan Trojan letos získal Cenu Divadelní kritiky za hlavní roli v inscenaci Fifty, která přinesla Dejvickému divadlu také aktuální titul Divadlo roku.
A ještě přidám tři dvojice. Annu Fialovou a Honzu Hájka v klasice amerického dramatu Tennesseeho Williamse Kočka na rozpálené plechové střeše, Janu Oľhovou a Petra Konáše v moderní verzi klasického mýtu o toxické maskulinitě od Sofokla po Donalda Trumpa, inscenaci Iokasté, a Zuzanu Zlatohlávkovou s Patrikem Děrgelem v inscenaci Daniely Špinar Hladní vodina: Rusalka, kde se známý příběh proměňuje ve zneklidňující drama lidské identity.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.