Jana Ryšlavá před ostravskou premiérou The Urge, která zahájí Ceny Jantar: Chceme s diváky sdílet energii a radost
12.4.2023 07:17 Tereza Cigánková Divadlo Rozhovor
Letošní předávání Cen Jantar zažije poněkud netradiční zahájení. Před porubským Pokladem otevře slavnostní večer 17. dubna od 17 hodin venkovní performance The Urge, která vznikla v produkci Ceren Oran Moving Borders a vyrostla do mezinárodní varianty s MOVE Ostrava a kolektivem Tanečno jako The Urge Grows. Tato inscenace oživila veřejný prostor již na řadě míst České republiky, do Ostravy se však podívá vůbec poprvé. Vstup bude zdarma. U této příležitosti jsme si povídali s Janou Ryšlavou, ředitelkou MOVE Ostrava, kterou v The Urge uvidíme také jako interpretku.
Ředitelka platformy MOVE Ostrava Jana Ryšlavá.
Foto: Kamil Hauptmann
Venkovní performance The Urge má za sebou úctyhodné turné po českých regionech, a to jak v mezinárodním, tak ryze českém obsazení. Kolikáté v pořadí je ostravské uvedení a koho v něm uvidíme?
The Urge jsme uvedli už v devíti českých městech – mezinárodní premiéra se odehrála loni v červnu v Plzni a zatím poslední zastávkou byla Opava. V Ostravě jsme tuto inscenaci chtěli prezentovat při nějaké speciální příležitosti, jakou předávání Cen Jantar bezesporu je. Můžete se těšit mezinárodní – česko-slovenské – obsazení, tým však bude menší. Kompletní, „velké“ uvedení uvidí diváci během letošního festivalu MOVE Fest, kde zatančí český, slovenský i německý tým. The Urge je původně zamýšlena pro region, takže jsme chtěli, aby v regionu vznikala, a jsme rádi, že se nám v rámci turné podařilo navštívit tolik osobitých míst. A brzy nás čekají nové zastávky, tentokrát na Slovensku.
Jsou kromě tebe v českém či slovenském týmu tanečníci, kteří mají na Ostravu bližší vazby?
Dlouhodobě spolupracujeme se slovenským kolektivem Tanečno a jeho členy uvidíme i v The Urge, například Matúše Szego nebo Andreje Štěpitu, který v rámci předloňského MOVE Festu uvedl projekt Passing Station na ostravském Hlavním nádraží a s nímž budeme spolupracovat i v následujících letech. Součástí českého týmu je i Helena Arenbergerová, která vyučovala na Janáčkově konzervatoři, nebo Michal Heriban, který rovněž na konzervatoři připravoval absolventská představení a výhledově se má účastnit i některého z nadcházejících improvizačních večerů Plynutí Kristýny Slezákové.¨
Bude ostravská premiéra The Urge něčím specifická?
Myslím, že specifická a unikátní bude právě tím, že část týmu pochází ze Slovenska a část z Česka. Letos je to navíc třicet let od okamžiku, kde se tyto dva státy rozdělily, a my chceme oslavit skutečnost, že spolu stále dokážeme spolupracovat a navzájem se obohacovat, protože každý z týmu přináší svou vlastní vnitřní dynamiku. Urge znamená v angličtině nutnost, potřebu, a my cítíme, že taková propojení jsou důležitá. Zároveň chceme být i s diváky a sdílet s nimi energii a radost.
Prošla inscenace od své premiéry nějakým vývojem? S jakou zpětnou vazbou od diváků jste se za tu dobu setkali?
Zatím hrajeme nejčastěji v českém obsazení a vidíme, jak The Urge reaguje s každým místem jinak. Každá repríza je v tomto jedinečná, skoro jakoby to byla další premiéra. Lokace nás dokáže velmi ovlivnit a komunikace choreografie a prostoru je neopakovatelná. V rámci týmu došlo k posunu od původního tématu covidu a potřeby být spolu směrem k euforii ze spolubytí. Připomínka těžkosti covidu ustupuje do pozadí a my vidíme toto období mnohem pozitivněji, protože mohly vzniknout velmi silné projekty a lépe se pojmenovala potřeba být spolu.
Hrajeme ve veřejném prostoru, takže nejlepší zpětnou vazbou je, když lidé přijdou a zastaví se, protože zaregistrují, že se něco děje. Sdílený prostor se tím proměňuje. Při uvedení v Jeseníku na festivalu Jesnění jsme měli nádherný zážitek. Byly tam dvě holčičky, které napodobovaly všechny pohyby, které v The Urge máme. Vydrželo jim to většinu představí a skvěle pohyb četly. Máme i slovní reakce, nejčastěji nám diváci říkají, že se s něčím takovým ještě nepotkali a že je to fascinující, i když tomu nerozumí. Negativně naopak reagují na zmínku o covidu v popisku představení. Je znát, že už se od toho chtějí distancovat, protože cítí větší tíhu a vybavují si nehezké vzpomínky. Naštěstí se téma pandemie objevuje už jen někde na pozadí.
Připravuje MOVE Ostrava novou inscenaci i letos?
Ano, dokonce jsme začátkem dubna stihli i premiéru na Slovensku. Jedná se o performativní přednášku s názvem Bod obratu – pracujeme s tématem strachu, jak se projevuje v těle, našich vztazích a ve společnosti. Je to zajímavý formát, který obsahuje informace, provází jím živá hudba Marcely Kučové a vědecký základ poskytuje terapeutka a psychiatrička Iveta Zetková. Ostravští diváci se mohou přijít podívat na premiéru 25. dubna do Studia G.
Co všechno už MOVE Ostrava zvládl letos zorganizovat?
Na Janáčkově konzervatoři jsme odehráli představení V kruhu pro studenty i veřejnost. Uspořádali jsme workshop acropartneringu v rámci dalšího vzdělávání tanečních pedagogů a pro rozvoj aktivního pohybu přinášíme jarní edici MOVEment Intensive pro ostravské profesionály i pohybové nadšence. Uvedli jsme dvě reprízy inscenace Brave New Life v Jihlavě a Praze a momentálně se chystáme na reprízy v Bratislavě. A v neposlední řadě jsme do Ostravy přivezli inscenaci Matter slovenského uskupení Neskorý sber.
Největší událostí sezóny je pro MOVE Ostrava festival MOVE Fest. Kdy se ho letos dočkáme?
Letos se MOVE Fest uskuteční v termínu od 4. do 8. října. A budeme slavit 10. výročí!
Řekni nám na závěr, čemu všemu se teď věnuješ kromě vedení MOVE Ostrava?
Čeká mě několik projektů, kde se objevím jako interpretka. Připravujeme premiéru inscenace s Cirkusem TeTy. V ní máme velmi zajímavý objekt, který drží na principu tensegrity, a je to i výborná příležitost k výzkumu práce s objektem v cirkusu a tanci. Chystáme také nový projekt s Radoslavem Piovarčim – je to představení pro děti, které se jmenuje Výmyselníci a komentátoři.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.