Dlouholetý organizátor přehlídky Kopřiva 2023 Jiří Cachnín: Chceme nabídnout dobré divadlo

Když jste zakládal před téměř čtyřmi desítkami let divadelní přehlídku Kopřiva, co jste vlastně zakládal? A proč?

Měl jsem jeden vzor, vůči kterému jsme se chtěli zároveň jaksi vymezit. A to byl Valmez.

Máte na mysli krajskou postupovou přehlídku mladých a netradičních divadel, ze které se postupovalo na Šrámkův Písek?

Ano. Nám se tehdy nelíbilo, jak ta přehlídka byla občas hodně agresívní vůči zúčastněným divadelním souborům. Když to řeknu slušně, dusila je. Chtěli jsme vytvořit přehlídku, která bude invenční. Opustím teď všechna nejrůznější označení a řeknu jen, že pro nás je dodnes krédem to, co jsme chtěli už tehdy, tedy dobré divadlo. Já jsem v Kopřivnici v roce 1983 založil M Klub, to se tehdy vnímalo jako klub mladých, a o tři roky později jsme udělali první přehlídku.

Nyní ale už dávno nepořádáte soutěžní postupovou přehlídku neprofesionálních divadel. Na Kopřivě vystupují špičková profesionální divadla z České republiky, Slovenska, Polska, měli jste litevské hosty. Nechci vás chytat za slovo, ale použil jste termín „dobré divadlo“. Jaké je podle vás divadlo, které s klidem nazvete dobré?

Nabídne mi představení, které mě, jak se říká, nakopne. Taky si při něm nebo po něm dokážeme uvědomit věci, které se mohou promítnout do života. A nejsou to jenom komedie o manželské nevěře, jestli si rozumíme.

Máte asi na mysli nejrůznější rádoby zábavné divadelní produkce od nejrůznějších agentur, které produkují zájezdová představení nevalné úrovně.

Ano. Taková představení naši diváci opravdu na Kopřivě neuvidí. Postupem času se Kopřiva proměňovala. Na minulé přehlídce jsme například udělali poprvé Kulatý stůl. To je debata osobností, na které se probírá nějaké téma, jenž je zároveň jakýmsi krédem celého ročníku.

Jak vybíráte představení, která pak nabídnete divákům?

Snažím se jich co nejvíce vidět. A když to nejde, tak požádám alespoň o záznam. Také jsem za těch skoro čtyřicet let získal přátele, kteří mě upozorňují na zajímavé inscenace, které bych mohl zařadit do naší přehlídky. Těch lidí není nijak moc, ale jsme takzvaně stejná krevní skupina. Chceme prostě, aby každé představení, které uvedeme, mělo nějaký přesah. Mě prostě nejde o kusy postavené na nějakých televizních ksichtech. Když mi někdo nabídne něco takového, tak mě uráží.

Jak vás poslouchám, máte náročná kritéria, ale dnes není lehké najít každoročně desítku představení, která mohou jejich tvůrci přivézt v termínu vašeho festivalu do Kopřivnice.

Ano, je to tak, například letos nám nevyšlo ostravské Studio G s jejich Hordubalem, což mě velmi mrzí a doufám, že bychom to mohli ještě někdy v budoucnu realizovat, protože to je opravdu výjimečné představení.

Zkuste tedy představit čtenářům Ostravanu letošní 37. ročník Kopřivy.

Letošní ročník má krédo: Trpělivost je společníkem moudrosti a kabátem pokoje.  Přiznávám, je to krédo obtížně uchopitelné, ke kterému mě přesvědčil skvělý brněnský spisovatel Pavel Švanda. Kopřiva 2023 proběhne v budově Katolické besedy v Kopřivnici a v Kulturním domě Kopřivnice. Všechno začne ve čtvrtek 20. dubna v 17 hodin Kulatým stolem, debatou mezi psychoterapeutkou Katarínou Dubělčíkovou, teologem Janem Rajlichem, zakladatelem hnutí Světlo-Život, Jindřichem Vobořilem, ředitelem společnosti Podané ruce, a Petrem Blažkem, historikem z Ústavu pro studium totalitních režimů. Moderovat bude Jan Hanák, scénárista a šéfredaktor rádia Proglas.

Zajímavá společnost. To krédo letošní přehlídky, tedy zároveň i téma Kulatého stolu jste nějak promítli i do výběru přehlídkových představení?

Ta snaha tam byla. Jak už jsem řekl, nejsme přehlídkou bezduché zábavy, jde nám opravdu o dobré divadlo s přesahem do života. V programu je například Teatr Druga strefa z Polska, brněnské HaDivadlo, vynikající slovenské Divadlo Kontra ze Spišské Nové Vsi, Pavol Seriš a další. Jednotlivá divadelní představení probíhají střídavě v Katolické besedě a Kulturním domě. Máme také tříčlenný lektorský sbor, ve kterém letos zasednou k debatám tvůrci jednotlivých inscenací dramaturg Vladimír Fekar, dramaturgyně Kateřina Menclerová a režisér Petr Kracik.