Plakem pláču, pláčem polknu: Čtverzubci Jury Bosáka jsou manifestací hravosti

„Tato knížka není o rybách, i když tu mám fugu,“ glosuje Bosák na úvodní straně své miniaturní knížečky veršů s názvem Čtverzubci. Fugou tentokrát pochopitelně není myšlena barokní hudební forma, ale prostá velká mezera mezi písmenky. Prostě fuga. Slovo Čtverzubci je tak rozděleno na dvě zdánlivě nelogické poloviny, čímž je naznačen rozverný a dovádivý druh Bosákova veršování, který sdružuje lapidární aforistické verše s několika písňovými texty.

Knížka Jury Bosáka. (Foto: Aleš Honus)

Nejde o první literární počin, který opavský výtvarník, textař, zpěvák a umělecký všeuměl vydal. V roce 2010 vydalo nakladatelství Perplex výbor z Bosákových písňových textů Jsem vlastně modrý, který je iniciačním zdrojem k poznání jeho poetiky.

Bosák patří k autorům, kteří mezi poezií a písňovými texty rozlišují. Čtverzubci obsahují ponejvíce krátké literární útvary na pomezí aforismu a slovního vtipu. Nejčastěji jde o dvojverší s neotřelými rýmy: „V Café debatujíce levice i pravice –.“  Nebo: „Jazyk coby šprot i hrot, schyluje se na kom-plot.“ Bosák ve svých básničkách nachází hezké protimluvy: „Brokolice, špenát, rajská – jeden dáví, druhý mlaská.“ Pracuje s jazykovým humorem a slovní recesí: „Rajská, špenát, brokolice – když to (z)vrátíš, já mám více.“ Někdy z jeho fantazie vypadnou vynalézavé dvojsmysly: Zalitý když sluncem jsem, vyjdu ven i se sepsem.“

Knížku doplňuji i Bosákovy ilustrace.

Princip hravosti Bosákovi vždy hezky zní, má muzikální cítění. Víceméně konvenční jsou písňové texty s tématem intimity a erotických důvěrností: „Chtěla bych příst, v něžném objetí jeho se hřát. Chtěl by ji hřát, v jejich očích si o přízni číst.“ To by byly bezmála banální veršíky o lásce / pásce, nebýt toho že text s názvem Nesmělý Bosák rozvíjí překvapivě civilním, zkratkovitým způsobem s trpkým povzdechem: „Tokání, boukání, báseň o cukrování. Bázeň, co škody nadělá…nesmělý – nesmělá.“ To už je zásadní sdělení, které se vymyká rovině cukrkandlového veršování. Suchý stenografický výčet má svou gradaci a posouvá význam textu do posmutnělé existenciální roviny.

Ostych, plachost, uzavřenost do sebe sama je vůbec překvapivou polohou vždy úsměvem rozsvíceného opavského autora a promítá se také do dalších básní: „Nebýt tolik nesmělí, snad by lásce přispěli.“ Další polohou Bosákova veršování jsou básničky humorné a nonsensové, které pracují s ironií, paradoxem a protimluvy. Objevují se v nich zajímavé lexikální prostředky jako citoslovce a částice, další paralela k zvukově bohaté básnické fantazii autora: „Srk – brk – škyt / ještě šnyt. Cuc – muc – šťuk / pivem puk.“

Dlužno dodat, že opisování básní z knížky Čtverzubci není ideální cestou, jak si o nich udělat přesný a správný obrázek. Minimálně stejný význam a důležitost totiž mají jeho půvabné ilustrace a vůbec načančaná, filigránská grafická výprava sbírky jako taková. Téměř každá básnička je uvozena nebo doplněna Bosákovou glosou, postřehem či komentářem, který celou záležitost ještě více posouvá do roviny zdravé recese a sebeironie. Nechybí pestrobarevné ilustrace a obrázky různých bytostí, věcí, infantilních čmáranic, které naznačují nejen bezrozměrnou hravost, ale také smysl pro detail a perfekcionismus.

Čtverzubci Jury Bosáka. (Foto: Aleš Honus)

Delší básně ve sbírce mají kořeny v bluesovém vnímání reality, jak ostatně autor metaforicky naznačil už ve svém dřívějším výboru z textů. Bosák také připravil čtenářům překvapení v podobě minidisku vlepeného na poslední stranu. Na něm se nachází čtyři písně, které hraje Bosákova kapela Dobrozdání. K jejich textům uvedeným ve sbírce se váží vybrané ilustrace. Ani číslo 4 není nahodilé – vždyť sbírka se jmenuje Čtverzubci! Skrytou perlou mezi nimi je swingující píseň Mámo, stříhej!, kterou si zazpívala opavská legenda Saša Špruncová. Další písně pro změnu provází mccartneyovské povyražení a lehké přikročení z bluesové roviny blíže folku.

Na šedin pár
Tvých šmiků stačí,
To budu pán, pán bonviván.
A zas – Proč jsem sám?
Proč tamta není paní?
Hlavo, línej…
Hej, mámo, stříhej!

Kde vnoučata mám –
Skřítky na trojkolkách,
Místo košilatých snů o baletkách?
Sám ti nevím, leč i prost kudrn, sním.
Co se pořád ptáš? Už mě nechej.
Hej, mámo stříhej!…

Bosákova poezie se osobními tématy vzdaluje pouhému pocitu čehosi nezávazného a bezzásadového. Ačkoli cituje primárně estetiku hravosti, dalším z cílů je zřejmě jakési ospravedlnění své cesty a způsobu bytí a prožívání. Přitom se mu jakoby mimoděk daří verše, které levitují nad osobní hranice: „Za dráty tlačen do řádku…To mluvíme o rovnátku?“ V tom je něco příznačného. Konvence proti nonkonformnímu žití? Touha po lásce jako obava, že nikdy nepřijde ta pravá a nezraňující?

Svoboda versus opevnění? Bosákova poezie svědčí o poctivé introspekci. Nic si neordinuje, nic si nenalhává. Je prostě svá a hledá záchytný bod v prostoru a čase. A nachází ho díky své nevázané fantazii v procesu kreativní tvorby. Příznačná je v tom smyslu poslední báseň a píseň současně, která končí mnohoznačně:

Hodně skousnu, hodně spolknu,
Ale i s návnadou.
Když se kousnu. Nejvíc do rtu.
Dortu ani náhodou.
Plakem plak.

Čtverzubci končí, ale Bosák ještě potměšile dodává: „Tak! Smyčec! Obrázek si namaluj!“

Součástí sbírky je i čtyřpísňové cédéčko. (Foto: Aleš Honus)

Je to výzva pro čtenáře, který si knížku může přečíst, ale i poslechnout. Na hravou aforistickou poezii se u nás v minulosti specializovalo mnoho básníků v čele s Emanuelem Fryntou, Jiřím Havlem a Jiřím Žáčkem. Autor této půvabné poeticko-graficko-hudební miniatury o svých předchůdcích nepochybně ví. Nikdo z nich však zřejmě nebyl tak bytostně srostlý s bluesovou formou a hudbou. Bosákovi Čtverzubci jsou únikem z reality, arteterapií i lakmusovým papírkem vlastních prožitků a emocí. Napsat kvalitní básnický aforismus je velký kumšt. Bosák do něj dokázal pustit závan svěžího větru, svědčí o tom například tento můj oblíbený: „Nesejde na barvě pleti, když se pleteš už do pěti. Taková když je pak masa – Ducha chraň! Tabula rasa!“

*

Jura Bosák: Čtverzubci. Vydáno vlastním nákladem v Opavě 2022. Tisk Grafico, s.r.o., výroba CD Ragtime Records.