Chcete slyšet, jak nádherně hraje Janáčkova filharmonie? Musíte za hranice, třeba do Katovic

Sukova Pohádka a Mahlerova první symfonie. To jsou dvě kompozice, které patří k největším klenotům klasické hudby. Zejména Mahlerova symfonie je přitom pro otestování akustických kvalit koncertního sálu jak dělaná, protože hraje všemi barvami a obsahuje jak velmi klidné a instrumentačně úsporné plochy, které dostávají posluchače až do hypnotického stavu, tak velmi dynamické a výbušné pasáže. Jde zkrátka o strhující a pohlcující dílo, které dokáže tak vtáhnout, že po jeho doznění nemůžete uvěřit tomu, že trvá bezmála hodinu. Zvuk byl jedním slovem famózní. A to na balkoně, na kterém seděl pisatel těchto řádků. Všechny detaily i nástrojové skupiny vyzněly naprosto přesvědčivě, čitelně a v neuvěřitelně vyváženém poměru. Slyšet orchestr v takové akustické kvalitě je opravdu jen těžko popsatelná zkušenost. Je třeba to zkrátka slyšet na vlastní uši.

Z koncertu Janáčkovy filharmonie v Katovicích. (Foto: Martin Kusyn)

Jednotliví muzikanti po koncertu, který filharmonie odehrála pod taktovou svého šéfdirigenta Vasilije Sinajského, neskrývali své nadšení z toho, že mohli Polákům předvést tak reprezentativní program se dvěma velikány evropské hudby. V současné době je bohužel odehrání takového repertoáru v Ostravě absolutně nemyslitelné. „Suk se za hranicemi moc často nehraje, takže jsem za to moc rád. Jeho nádherná instrumentace mě vždycky dojímá a bere za srdce. A Mahlerův Titán, to je veledílo, které skutečně potřebuje právě takový sál, v jakém jsme to odehráli,“ svěřil se dlouholetý člen orchestru, koncertní mistr a violoncellista Jiří Hanousek. „Velmi jsem si všímal, jak pozorní byli posluchači. A dlouhotrvající potlesk svědčil o tom, že byli spokojeni. Je opravdu radost hrát v takovém sále,“ dodal k čtvrtečnímu koncertu, kam přišlo asi 1500 lidí, kteří v závěru aplaudovali vestoje.

Z koncertu Janáčkovy filharmonie v Katovicích. (Foto: Martin Kusyn)

Také houslista a koncertní mistr Pavel Doležal byl nadšený, a to i proto, že první část koncertu mohl strávit mezi diváky. „V první skladbě, která je pro menší obsazení, jsem nehrál, takže jsem měl vzácnou příležitost poslechnout si orchestr zvenčí. A užil jsem si, to, ten zvuk je neskutečně bohatý, všechno je krásně slyšet. Nehrozí, že by se tam vytvořil takový ten zvukový knedlík. Navíc ten sál je neskutečně krásný,“ řekl Doležal.

Z koncertu Janáčkovy filharmonie v Katovicích. (Foto: Martin Kusyn)

To, že Janáčkova filharmonie ve svém domovském městě hraje v nedůstojných podmínkách, které neodpovídají ani těm základním evropským standardům, je prostě fakt, který si musíme přiznat. Není tedy divu, že milovníci muziky si dnes vůbec nedokážou představit, že by Ostrava mohla zastavit rozběhlý projekt nového koncertního sálu. Přitom některé hlasy, a to i z řad některých zastupitelů, hovoří o možnosti přehodnocení projektu a o tom, že by Ostravě možná stačilo jen opravit stávající sál v Domě kultury města Ostravy.

„Jestli si umím představit, že by se projekt zastavil? Ne, to si ani nechci představit. Znamenalo by to návrat zpět a stagnaci,“ řekl ředitel filharmonie Jan Žemla. „Bohužel je pravda, že pokud chcete slyšet náš orchestr v plné kráse, tak prostě musíte do zahraničí. Je to smutné, ale taková je realita,“ řekl s tím, že lepší koncertní sály než v Česku mají ve všech sousedních zemích. „Česká republika v tomto opravdu zaspala. Samozřejmě, že Praha má svoje Rudolfinum, kde je dobrá akustika, ale jde o budovu, která je limitována prostorem a kde zvuk nemá potřebný objem. Když tam hrajete opravdu velkou symfonickou skladbu, tak už je to příliš hřmotné. Navíc kapacita tam není úplně dostačující a není moc efektivní hrát pro takto relativně malé publikum. Takže nejen ostravský sál, ale i plánovaný projekt Vltavské filharmonie jsou zcela na místě. Pořádný koncertní sál chybí i Praze,“ posteskl si Žemla.

Není tedy divu, že Češi prostě vyrážejí za kvalitními koncertními zážitky do zahraničí. Katovice nejsou výjimkou, Janáčkova filharmonie zde hrála už potřetí. „I při minulých koncertech tady na chodbách zněla čeština. Viděl jsem tam desítky tváří, které znám z koncertů v Ostravě,“ řekl Žemla. A lidé se sem sjíždějí i z jiných velkých polských měst, zejména z Krakova.

Budova koncertního sálu v Katovicích. (Foto: Martin Kusyn)

Koncertní sál v Katovicích byl vybudován před devíti lety podle návrhu a pod dohledem japonského studia Nagata Acoustics. Tedy stejného týmu, který připravil návrh koncertního sálu pro Ostravu. Pro učinění představy, jak budou znít koncerty v plánovaném koncertním sále v Ostravě, je tedy výlet do Katovic určitě správnou volbou. Velkoryse pojatá budova se dvěma koncertními sály, nahrávacím studiem a skvělým zázemím dnes pochopitelně slouží nejen posluchačům vážné hudby, ale konají se zde koncerty mnoha dalších žánrů. Například za dva týdny sem dorazí držitelka několika Cen Grammy, americká jazzová zpěvačka Dianne Reeves. Podobné možnosti využití bude samozřejmě skýtat i nový sál pro Ostravu.

„Vznik takového koncertního sálu vždy představuje obrovskou změnu charakteru města, které je pak vnímáno jako skutečná kulturní metropole. A to na desítky let dopředu. Zkušenost z Katovic nám to jasně ukazuje. Návštěvnost koncertů v Katovicích se od otevření tohoto sálu násobně zvedla. To je prostě fakt, který musí vzít všichni na vědomí. Podobný efekt bude mít dokončení koncertního sálu samozřejmě i v Ostravě,“ dodal Žemla.

Než se tak stane, bohužel Ostraváci nebudou moci slyšet ani velkolepé Mahlerovy symfonie, ani řadu dalších zásadních děl světového repertoáru. První takovou příležitost bude mít Janáčkova filharmonie za necelé dva měsíce. Samozřejmě opět v zahraničí. Na konci dubna odjíždí do Japonska. Během třinácti dnů tam orchestr odehraje devět koncertů. Do Země vycházejícího slunce vyrazí po patnácti letech a všechny koncerty odehraje v tak kvalitních a akusticky dokonalých prostorách, o jakých si v Česku můžeme nechat zatím jen zdát. Naštěstí Ostrava už mnohokrát dokázala, že sny dokáže proměnit v realitu. A dokáže to i tentokrát.