Petr a Lucie v ostravské Staré aréně je dobrým a velmi aktuálním divadelním představením

Martin Šmíd sáhl do Rollandova textu velmi razantně a pro dvě hlavní postavy vytvořil jen několik celkem krátkých dialogů, které v součtu s hudbou a písněmi vystačí přibližně na hodinu trvající představení. Jak sám v programu k inscenaci říká, v textu provedl „jisté změny, aby byl příběh pro diváka zajímavější.“ Navzdory takovým změnám se mu však povedlo zachovat charakter slavné předlohy, její atmosféru i celkové vyznění včetně dnes tak aktuálního protiválečného mementa.

Eliška Richterová hraje Lucii jako mladinkou naivní dívenku. Její Lucie příliš nepřemýšlí o tom, co se kolem ní děje, válku bere jako nutné zlo, které je zapotřebí hlavně přežít. Vůbec jí nevadí, že její matka pracuje v továrně na výrobu munice. Lidé přece musí jíst, říká. I když je textová linka Lucie možná až příliš stručná, přece jen dovoluje větší herecký oblouk od zamilované naivní dívenky po vskutku milující mladou ženu. Daný prostor však zatím Richterová nevyužívá. V průběhu následujících repríz může tuto možnost využít.

Daniel Hrabovský a Eliška Richterová. (Foto: Jan Vlček)

Daniel Hrabovský je prozatím z předchozích hereckých prací ve Staré aréně znám jako představitel komediálních rolí. Příležitost zahrát postavu v tragédii, kterou znají milovníci literatury na celém světě, uchopil, jak se okřídleně říká, za pačesy. Jeho Petr je od prvního setkání s Lucií mladým mužem zasaženým Amorovým šípem lásky. Zamilovanost hraje Hrabovský věrohodně včetně mladistvých rozpaků z toho, jak vůbec má vyjádřit své city. Nejsilnější okamžik jak pro postavu Petra, tak pro publikum, však přijde v okamžiku, kdy Petr čte dopis oznamující smrt jeho bratra na válečném poli. Způsob, jakým Daniel Hrabovský v té chvíli zahraje Petrův žal, silně dojímá muže i ženy v hledišti bez rozdílu věku.

Menší rezervy ve stavbě inscenace má souhra hudební, pěvecké a herecké složky. Lze rozumět tomu, že Martin Šmíd jako dramaturg a režisér inscenace v jedné osobě se snaží o stručnost. Přesunutí časové linky děje do polohy vyprávěné v písních by se dala přijmout. Nicméně způsob, jakým jsou písňové texty intonovány jinak výbornou akordeonistkou Anežkou Štenclovou, je příliš emocionální. Ubírá se tím na emocích daných k dispozici hercům.

Anežka Štenclová. (Foto: Jan Vlček)

Jde zde hlavně o hudební režii. V tomto případě by velmi napomohl onen pověstný a častokrát zmiňovaný pohled zvenčí. Štenclová je opravdu nejen vynikající hudebnice, ale i skvělá zpěvačka. Měla by však více sloužit inscenaci jako takové. Stará aréna má díky hře Petr a Lucie na repertoáru představení, které je velmi vhodné pro školy. A nejen pro školní mládež, ale i pro všechny, kteří stále přemýšlejí o tom, zdali je pomoc Ukrajině bojující dnes proti agresívnímu útočníkovi namístě. ¨

Kolik podobných mladých párů, před kterými byl ještě téměř celý život prožitý ve vzájemné lásce, zemřelo ve válce na Ukrajině stejně jako Petr a Lucie v bombou zbořeném kostele!