Luboš Soukup před koncertem Machina Mundi v Ostravě: Mé skladby jsou jako bytosti. Po napsání si říkají, co chtějí

Jste mimořádně plodným skladatelem a interpretem, který v posledních několika letech vybudoval řadu zajímavých hudebních seskupení. Co byste řekl o svém nejnovějším projektu Machina Mundi, se kterým jste na konci uplynulého roku vydal album a s nímž se představíte v Ostravě?

Máte pravdu, já se kolem sebe vždy snažím shromažďovat zajímavé hudebníky, což platí i pro kapelu Machina Mundi. Do ní jsem přizval velmi originálního dánského klávesistu Williama Larssona, což je muzikant pocházející z umělecké rodiny, který se ale rozhodl, že nepůjde uměleckou dráhou a vedle kapely má ještě normální zaměstnání, ale pořád ho to táhne do uměleckého světa. A je proč, protože má ohromný talent. Výjimečný je mimo jiné v tom, že používá širokou paletu efektů a elektronických krabiček, málokdo má ty efekty takhle zmáknuté jako on. Členem kapely je také fenomenální kanadský kontrabasista Graig Earle, který působil v New Yorku, kde hrál s prvotřídními muzikanty a pak se zamiloval do jedné Dánky a dostal se do Kodaně, kde je etablován jako důležitá postava zdejší jazzové scény. Bubeníkem je Švéd Daniel Johansson, který poměrně dlouho hledal kapelu, ve které by se mohl vyjadřovat opravdu svobodně – a tahle kapela mu to umožňuje.

Takže výsledný tvar je společným dílem všech členů kapely?

Fungujeme demokratickým způsobem, takže každý může říci, co si myslí, a na výsledku má každý určitou míru tvůrčího podílu, přestože se jedná výhradně o mé autorské kompozice. A to nebývá zvykem, protože mnohdy je v kapele lídr, který řekne, jak to má být, a basta.

Někdy ale musí být trochu problém se dohodnout, nemyslíte?

To je pravda, někdy je to samozřejmě docela náročné a trvá to delší dobu. Výhodou ale je, že i díky tomuto přístupu si kapela udržuje poměrně jednotnou zvukovou linii a všechny skladby zní jako Machina Mundi. Skládám hudbu pro řadu odlišných projektů, od jazzových až po vyloženě experimentální, a tihle kluci hlídají, aby náš repertoár měl jednotný zvuk. V tom je velká síla téhle kapely.

Vznikají skladby, které přinášíte do svých projektů, už s vědomím toho, že jsou určeny pro konkrétní spoluhráče, anebo mají spíše univerzální formu, takže příliš nezáleží na tom, zda je nabídnete pro Machina Mundi anebo třeba pro Christiana Pabsta, se kterým jste loni vydal společné album Levitas? Představujete si při psaní svých skladeb, kdo je s vámi bude hrát?

Tohle je docela dobrá otázka, na kterou není jednoznačná odpověď. Samozřejmě, že se skladatel snaží psát hudbu muzikantům na tělo. Po dvaceti letech skládání jsem ale zjistil, že mé skladby jsou něco jako svérázné bytosti a stává se, že si mnohdy samy až po napsání říkají, co by vlastně chtěly. Někdy je fajn je vyzkoušet v různých sestavách. Člověk by se divil, jak rozdílně to může znít! Tohle je vlastně i rada pro všechny další skladatele. Když skladba s někým nefunguje, zkuste ji zahrát s jinou kapelou. Ale samozřejmě mojí snahou je, aby každá skladba patřila jen jedné kapele a aby se nehrály ve vícero projektech.

Pořadatelé ostravského koncertu o kapele Machina Mundi uvádějí, že se můžou posluchači těšit na inspiraci legendárními Weather Report. Vznikaly vaše skladby skutečně pod vlivem této americké jazzrockové formace? Anebo to je pouze jakási nálepka, aby lidé věděli, kam vás mají zaškatulkovat?

Samozřejmě je pro pořadatele koncertů fajn, když mají nějaký slogan, který lidem kapelu přiblíží, zvlášť když jde o úplně nový projekt. My samozřejmě nejsme Weather Report ani je nekopírujeme, to ani náhodou, ale pro posluchače je dobré předem vědět, do čeho zhruba jdou. Je ale pravda, že co se týče hlavně zvuku, určitá podobnost tam slyšet asi je.

Uslyší návštěvníci koncertu ještě i něco jiného než to, co znají z alba Machina Mundi? Hrajete kromě toho i nějaké další dosud nevydané věci? A co třeba nějaký cover od Weather Report?

No vidíte, tohle není vůbec špatný nápad. A děkuji vám za něj (smích)…. Opravdu, zatím nás vůbec nenapadlo zahrát něco od Weather Report, ale možná k tomu dojde, stojí to za úvahu. Na koncertu kromě skladeb, které znáte z alba, zazní i pár úplných novinek a také nějaká překvapení.

Tak budeme věřit, že váš koncert přiláká do ostravského studia Českého rozhlasu početné hudbymilovné publikum. V Ostravě se v poslední době jazzu docela daří, důkazem jsou nová jména na scéně, ať už to třeba Nikol Bóková, která loni stejně jako vy vydala hned dvě alba, anebo skvělá jazzová formace Point of Few. Znáte je?

Jasně, já sleduji všechno, co se děje kolem mě, a Nikol Bókovou znám dobře, i když zatím jsme si spolu ještě nezahráli. Třeba k tomu jednou dojde. Stejně tak Point of Few, jejich album zní opravdu skvěle, jsou to velice šikovní muzikanti. Já se do Ostravy strašně moc těším, naposledy jsem tam hrál s mým kvartetem před pár lety ve studiu Českého rozhlasu, a návštěvnost tehdy byla moc fajn. Jestli se to povede stejně i tentokrát, budu moc rád.