Je super zjišťovat, že i po letech jsou naše texty aktuální, říká Vláďa Třískala z Disfigured Corpse

Jaké okolnosti vedly k tomu, že v prosinci loňského roku byl ohlášen návrat kapely Disfigured Corpse na hudební scénu?

Víš, že si to ohlášení reunionu loni v prosinci ani nějak nepamatuji? Každý rok jsme se potkávali v Červeném Kostelci v rámci rodinného festivalu Czech Death Fest. Právě tam se dohodlo, že bychom se mohli na nějaký festival dát opět dohromady. Dostali jsme nabídku hrát za rok právě tam a ještě na festivalu Nice to Eat You od Vládi Prokoše z Fleshless. Nicméně Hadgi (baskytarista Disfigured Corpse, pozn.aut.) byl vždy jaksi o krok dopředu.

Jak to myslíš?

S Tombou (kytarista Disfigured Corpse – pozn. aut.) se kluci sešli na počátku června, kde jinde než v hospodě, a tam se to jakžtakž upeklo. Hadgi svou několikaletou hudební pauzu věnoval rodině a hlavně práci na dokončení rekonstrukce rodinného domu. S klidem mohu říci, že jsem byl ten poslední, který se o nějakých aktivitách dozvěděl. Původní fáze měla být taková, že tyhle koncerty odehrajeme v sestavě Ferenc, Peddy, Milhaus a já. Když mi Hadgi ukázal kytarový futrál, ze kterého se na mne usmála klasická kytara „Flying V“, hlavou mi blesklo jediné: „Na tento model hrál kdysi Tomba!“ Hadgi mi s úsměvem oznámil, že se společně s Tombou chtějí do Disfigured Corpse zase vrátit. Najednou jsme měli pro jednu kapelu celkem dost muzikantů. Peddy a Milhaus se bez jakýchkoli problémů přesunuli do role poradců, pokud by bylo třeba. Učit se znovu veškerý materiál na pouhé dva koncerty by byla hloupost.

Kromě už zmíněných členů sestavu doplňuje bubeník Ferenc. Byly i jiné varianty návratu než v této sestavě?

Je to nejstarší možná sestava. Prožili a odehráli jsme toho společně nejvíce. Když se někdo rozhodně vzít kytaru do rukou po dvaceti letech klidu, tak to už něco znamená. Mluvím o kytaristovi Tombovi.

Co sami od sebe od tohoto comebacku očekáváte? Máte nějaké krátkodobé nebo dokonce i dlouhodobé cíle?

Zase si společně užít kupu legrace a muziky. Situace je samozřejmě jiná než v devadesátkách a po překročení nového milénia. Bezstarostné mládí je fuč, všichni máme rodiny, denní zaměstnání a děti, které už jsou zase o něco větší. Bez nějaké vize by nemělo cenu kapelu znovu rozjíždět.

Obecně vzato, co vás vůbec drží u metalové muziky, respektive na metalové scéně?

Mluvit o tom, že muzika je svým způsobem ta nejlepší droga, by bylo jako nošení dříví do lesa. V životě nastanou situace, kdy máte všeho plné zuby. Můžete kapelu opustit, třeba i přestat poslouchat daný hudební žánr, ale ve vaší DNA a srdci to jednoduše máte zakódované. Tudíž je jen otázka času, kdy ta touha zase vyplave napovrch. Na hudební scéně to nikdy nebylo jednoduché. Někdy se člověk musel brodit špínou a hnusem, jindy se zase vyhříval na výsluní. Je to boj, je to byznys. V našich letech si už nic nemusíme dokazovat a hrát všude za každou cenu. Disfigured Corpse mají své jméno, fanoušky, bohatou historii. Někteří z nás hrají ve více kapelách, takže to bereme v klidu, abychom se z toho…

Co všechno se u vás v porovnání s vašimi hudebními začátky změnilo a co zůstalo stejné? Co v současnosti vidíte jinak a co vidíte stále stejně?

Jak jsem už uvedl před chvíli, na muziku není tolik času jako v mládí. Přístup je stejný. Pokud chcete hrát, musíte chodit na zkoušky, musí vás to bavit, naplňovat. Velký rozdíl vidím v hudebních technologiích.

V čem konkrétně?

Dnes si album dokážete prakticky nahrát ve zkušebně, nebo aspoň dobré demo. Když se nahrávalo analogově na pás, to byl velký strašák pro každou kapelu. Museli jste být dobře připraveni, abyste nemarnili studiový čas a peníze. Dnes se všechno digitálně upraví, posune, srovná a podobně. Nová generace to má v tomto ohledu jednodušší, pohodlnější. Myslím si, že nikdo z muzikantů nezapomene na nahrávání skladeb na kazeťák. Kdy se přes něj hodila na zkušebně džíska, aby to nebylo přebuřené. Důležité bylo najit to správné místo. Byla to hotová alchymie.

V jakém duchu hodláte tvořit nové písně? Jak moc se (ne)budou lišit od dřívější tvorby?

Už se rodí první vlaštovky a musím říci, že je to klasický Disfigured Corpse. V muzice jsme vždy kombinovali grindcore, death, hardcore, punk, crust. U toho našeho žánrově širokého formátu určitě zůstaneme. Žádný symfo metal od nás nečekejte. Budeme chtít muzikou potěšit hlavně sebe, dosavadní fans, a pokud získáme na svou stranu nějaké mladé ďábly, bude to velké plus.

Při tvoření nových písní využíváte i nějaké dosud nezpracované nápady z minulosti, nebo tvoříte takříkajíc úplně od nuly?

Pár nějakých starých kostlivců z té doby máme, ale prozatím to bereme od nuly.

Podle jakých kritérií budete zařazovat písně do koncertního playlistu? Budete hrát na koncertech i některé ze skladeb z alba 25 let znetvoření mrtvoly?

Rozhodli jsme se do koncertního playlistu zařadit skladby, které vymyslel Tomba za dobu svého působení v kapele. Tedy od úplných počátků v roce 1991 až do roku 2002. Zahrajeme i některé staré fláky, které jsme nehráli třeba dobrých dvacet pět let. Máte se na co těšit.

V dubnu odehrajete společné turné s Ingrowing a Sick Sinus Syndrom. Co od těchto koncertů očekáváte? Proč by měl hudební fanoušek na tyto koncerty přijít a nesedět doma?

Očekáváme kvalitní náhul všech zúčastněných kapel. Určitě v tom bude i trocha nostalgie a vzpomínání, protože se všichni známe spousty let. S Bilosem (Malignant Tumour) jsme hráli stokrát, byli jsme společně na evropském turné. Hary ze Sick Sinus Syndrom hrával kdysi v Pathologist, se kterými jsme také potkali na společných štacích. Chodili jsme na černou burzu, hltali první deathmetalové a grindcore nahrávky ze zahraničí.

Dá se předpokládat, že nezůstalo pouze u toho…

Jezdili jsme i na koncerty do zahraničí a vše náležitě probírali v hospodách, třeba na Spolku v Ostravě. Hary mi kdysi vlastně přepustil místo na civilní službě. On odešel sloužit na soudní lékařství a já šel na internu. Na soudní jsem chodil opravdu často a viděl nevídané záležitosti, o některých se mi zdá dodnes. Myslím si, že je to pořád zdravé jádro, které pomohlo na Ostravsku rozjet pořádný underground. Ingrowing známe od počátku, vlastně už od dob jejich dřívější formace Plastic Grave. Víkendové akce v Ostravě a Českých Budějovicích byly památné. Nekončící kvartýry a spousta legrace. Všichni jsme dobří, dlouholetí kamarádi. Zde není co dodat. Pokud chcete vidět fotříky v akci, tohle si nemůžete nechat ujít! (smích)

Disfigured Corpse se nikdy nebránili upozorňovat na sociálně-politické nešvary ve společnosti. Kde vidíte hranice, aby se muzikanti vyjadřovali k politickému dění a nesklouzli k nějakému politickému kazatelství ve jménu „vlastního dobra“?

Netuším, co máš na mysli pojmem „vlastního dobra“. Texty jsem vždy psal ze svého úhlu pohledu a snažil se jím dát parametry k zamyšlení, nastínění problému. Nikdy se nejednalo o agitku v rámci nějaké politické strany, směru. Každopádně v dnešní rozpolcené době a společnosti stačí říci „a“ a banda odpůrců už bude bučet a řvát své „b“.

Přesně tak nějak to je…

Vím, že by asi bylo jednodušší psát klasické deathmetalové texty, vlastně ta realita byla trochu vždy death metal, ale jinak stylizovaná. Názory v kapele máme na určité záležitosti rozdílné, ale víme, kde je naše místo. Stačí si vzpomenout na nedávnou minulost. Pandemie covidu, očkovat, neočkovat, roušky a podobně. Jak to hezky rozdělilo společnost! Lidé jsou dnes více podráždění, agresivní. Je super si projet své texty a zjistit, že i po těch letech jsou stále aktuální. Lidstvo je bohužel nepoučitelné.

Je nějaká historka týkající se Disfigured Corpse, kterou jste dosud veřejně nešířili, ale v souvislosti s comebackem byste ji chtěli prozradit?

Těch zážitků je opravdu na tučnou knihu. Tím nemyslím jen zážitky se známými kapelami, ale celkově. Dobře, zkusím něco vytáhnout. Rok 1992 Disfigured Corpse otevírali koncert v ostravském Tatranu pro Atrocity, Gorefest a Deicide. V té době jsem působil v kapele Nemesis, ale takovou akci jsem si nemohl nechat ujít. Podívat se na kluky, napsat něco do Sparku. Glen Benton (Deicide) budil v zákulisí respekt, nejen svým vypáleným obráceným křížem na čele, ale i svým chováním. Prozpěvoval si vlastně celý den, ale nakonec ve sprše spustil mix nejrůznějších známých melodií a nechyběly ani vánoční koledy. Byly slyšet opravdu všude.

To je dobré, to asi mnohé překvapí… Nebyla by ještě jedna historka?

Rok 1995, Praha, Lucerna, kde vystupovali Death, Benediction a další. Měli jsme tu čest zahrát si v tomto kultovním sále a ještě před takovými ikonami. Po koncertu jsem se nesměle dal do řeči s Chuckem Schuldinerem (Death), bavil se o jejich aktuálním albu Symbolic. Časopis Spark už znal, kluci z kapely postávali nesměle opodál. Už si ani nepamatuji, jestli jsme se fotili, ale Chuck najednou pronesl větu: „Hráli jste první, chvíli jsem se díval. Nebylo to špatné. Asi máte žízeň, nechcete od nás nějaké pivo?“ Chvíli jsem hledal slova, ale všichni se pousmáli a Chuck nás pozval do jejich šatny. Tam byly tak tři nebo čtyři plata plechovek. „Vemte si klidně každý dvě, tři, máme toho mraky a já pivo moc nemusím“. Chuck ne, ale v šatně stál bubeník Gene Hoglan, který pivo miloval. Na jeho pohled, když jsme si ty plechovky brali, nikdy nezapomenu. Jako bychom vešli k němu do kuchyně a normálně čorovali. Myslím si, že to tenkrát Chuck udělal Genemu naschvál. (smích) Když dáváš, tak jsme si vzali. (smích)

Jak bude vypadat život Disfigured Corpse v nejbližší době? A to do chvíle, než se vydáte na zmíněné turné se Sick Sinus Syndrom a Ingrowing, které bude mít 30. dubna zastávku v ostravském klubu Barrák…

První koncert odehrajeme letos 24. března na žhavé budweiss půdě v rámci návratu kolegů z Ingrowing. Bude to naše společná live premiéra po mnoha letech! Hned o týden později 31. března rádi popřejeme Killymu z Melancholy Pessimism k jeho životnímu jubileu. Tato párty se uskuteční v klubu Mír v Uherském Hradiště. Pak už bude následovat zmíněné turné a další akce. Veškeré informace najdete na stránkách kapely www.disfiguredcorpse.cz. Pro fanoušky máme také přichystáno dostatek parádního merche, který pro vás ve spolupráci s firmou Crystal Productions připravil náš basák a grafik Hadgi. Do konce roku bychom chtěli vydat split s Ingrowing a příští rok bychom chtěli nové album. Plánů máme opravdu hodně. Už se na vás těšíme!