Komedie Splašené nůžky v Těšínském divadle zapojí diváky do vyšetřování vraždy pianistky

Inscenace Splašené nůžky přináší osvěžující divadelní útvar, který trochu připomíná seriály Hříchy pro pátera Knoxe nebo Rozpaky kuchaře Svatopluka. Oba tyto televizní experimenty kombinovaly divácký interaktivní přínos nebo střihové vstupy protagonistů. A také v aktuálním představení Těšínského divadla budete svědky zastavení, opakování, diváckého rozhodování a následného verdiktu, který může být pro mnohé překvapivý.

Detektivní komedie Splašené nůžky má poměrně dlouhou stopáž (přibližně 2,5 hodiny). Až na závěrečné rozuzlení, které už bylo citelně utahané, se s časovým rozvržením velmi dobře pracuje, po celou dobu je inscenace dynamická a navíc udržuje diváky v ději i v průběhu přestávky.

Jak název i scéna jasně napovídají, celý děj se odehrává v kadeřnickém salónu Splašené nůžky. Majitelem salónu je temperamentní kadeřník Tony, neboli Antonín Řezníček (Ondřej Frydrych), který dokonale vystihuje obecně platnou škatulku kadeřníka-gaye. Víceméně je tato role Ondřejovi Frydrychovi šitá na míru. Jeho vstupy jsou bláznivé, historky divoké, kolegové by se mohli cítit upozaděni, nicméně na diváky jeho „řádění” funguje a je to především jeho role, která baví. Nicméně, zde je vidět, že někdy všeho moc škodí.

Z inscenace Spašené nůžky. (Foto: Karin Dziadek)

Naopak jsem doufala, že více prostoru dostane (nebo si ukousne) Tonyho extravagantní kolegyně Barbora Marková (Daniela Sedláčková). V předešlé inscenaci Miluji Tě, ale.. předvedla dokonalé komediální vlohy a zde mi tento její impulz chyběl. Jakoby vše nechala v šatně a přenechala celou estrádu Ondřejovi Frydrychovi, což je dle mého velká škoda. Prostoru je zde dostatek a k její roli by svérázného humoru či gest sedělo více.

Zákaznice Madam Schubertová (Šárka Hrabalová), jež představuje typickou dámu z lepší společnosti, řeší manželské problémy alkoholem a milencem. V kadeřnickém salonu je jako doma, má zde svou jasnou pozici a před odletem na Bermudy se připlete k vyšetřování vraždy celosvětově známé pianistky, shodou okolností majitelky domu, ve kterém salon sídlí. Šárka Hrabalová hraje nevěrnou bohatou dámu s podivným vkusem ve výběru šatů (i milenců) s klidným nadhledem znalé dámy (a herečky).

Z inscenace Spašené nůžky. (Foto: Karin Dziadek)

Podezřele vypadající Eda Lorenc (Zdeněk Klusák), ze kterého se vyklube obchodník se starožitnostmi, působí mezi barevnými postavami v salónu jako kůl v plotě. Jak moc je do celé situace zapletený a co má s kým společného, rozklíčují pouze diváci, kteří si představení nenechají utéct. Nicméně Klusákovi sluší klidný poker face a jeho vražedně chladná interakce s diváky je roztomile humorná.

Dva policisté, kteří se (ne zcela) náhodně připletou do vyšetřování, mají za úkol zrekonstruovat dobu před, v průběhu a po vraždě, aby jim neunikl žádný detail. Za pomoci diváků tak skládají celé puzzle situací a na řadu přichází především největší hráč, a to improvizace. Ačkoli je jasné, že herci jsou připraveni přeskakovat v ději, vracet se, nebo opakovat již zahrané, jejich spolupráce je velmi dobře režijně podpořená.

Režisér Robert Bellan evidentně nic neponechal náhodě a ačkoli je zde určitě nějaká skulinka, vyšetřovatel Pankrác Rosický (Miroslav Liška) má vše pevně v rukách a výborně se drží v roli i v kontaktu s diváky ve foyer. Miroslavovi Liškovi sekunduje Tomáš Hába coby mladý policista Matěj Veverka, jenž představuje typickou nevyzrálou, ale spolehlivou pravou ruku zkušeného vyšetřovatele.

Z inscenace Spašené nůžky. (Foto: Karin Dziadek)

K vraždě pianistky Černé, která, jak se ukáže, terorizuje celé okolí svou povahou, by mohl mít motiv téměř každý, ale také každý má plnou náruč alibi, vysvětlení a odpovědí na všetečné otázky diváků. Detektivní žánr má v české kultuře velkou tradici, a tak se není čemu divit, že zájem ze strany diváků pomoci vyřešit případ zavražděné klavíristky byl na premiéře nemalý. Pokud se tvůrci báli uhýbajících pohledů a tiché odezvy, premiérové hlediště je vyvedlo z omylu. Bystré oči diváků mnohdy překvapily samotné herce a jejich odezva byla o to humornější.

Pokud se chcete dobře pobavit, zažít něco osvěžujícího a nevadí vám pobýt v divadle o trochu déle, nenechte si tuto rozvernou komedii plnou ostrých nůžek utéct. Nezažijete sice intelektuálně nabitý večer, nicméně Paul Pörtner dobře pracuje se stereotypními znaky jednotlivců a tvůrci Těšínského divadla toho náležitě využili, proto o humor není nouze a zábava je v tomto případě zaručena.