Zbořit mezi námi zeď… Pozoruhodný debut ProbuZENí ostravské zpěvačky Mikaely
20.1.2023 11:13 Milan Bátor Hudba Recenze
Mikaela alias Michaela Slívová vydala debut ProbuZENí. Zpěvačka, textařka a rastawoman na svém albu zve do roztančeného světa reggae, kterému vévodí české texty. Nahrávka vznikla v Českém rozhlase Ostrava pod vedením mistra zvuku Marka Hoblíka. Podepsalo se pod ni také několik hostů a výsledkem je náladové album nabité myšlenkovým poselstvím, které si nenuceně říká o zpětnou vazbu.
Zpěvačka Mikaela.
Foto: Petr Piechowicz
Až do vydání debutového alba ProbuZENí jsem o Mikaele alias Michaele Slívové nevěděl vůbec nic. Přišla jako z čistého nebe. Razance, s níž touto nahrávkou vtrhla na regionální hudební scénu, je sympatická i proto, že Mikaela napsala většinu textů svého alba. A nejsou to texty ledajaké!
Stylově ProbuZENí (všimněte si poetické narážky na východní filozofii) čerpá z rytmicko-melodického základu reggae hudby s občasnými odbočkami k jiným žánrům. Hudba a její variabilita není markantním rysem nahrávky, její doménou jsou totiž texty a podstata sdělení. S texty se váže také způsob jejich ztvárnění. Mikaelin hlas má příjemnou vlastnost promlouvat emotivně rovnou k srdci. Čistě po technické a dispoziční stránce má sice její vokál menší objem, ale vyvažuje to hebkou lyrickou barvou se svůdnými podtóny. Tuším, že by se spolehlivě uplatnila i v muzikálu a popu. Na albu zvládá s nadhledem také nevtíravé sborové vokály.
Za povšimnutí stojí to, jak Mikaela se svým hlasem zachází: ovládá bez námahy vibrato, pestrost výrazu, recitaci, rapované pasáže…to vše na velice slušné úrovni. Propracované vokály a zřetelná výslovnost jsou společné všem songům. Asi největší předností nahrávky ProbuZENí jsou texty, které mají chuť pojmenovat víc než obvyklá klišé. Projděme si pár textových momentů, které stojí za zmínku, abychom odkryli celkový záměr.
Eponymní píseň Probuzení bez dlouhých řečí jde rovnou k věci: „A tak se dívám, co s tím uděláš / Jestli mě vnímáš a můj strach odmotáš… Světlo v temnotách, ty víš…” Také Úsměv sází na pozitivní vibrace: „Jak nesmírné je dát úsměv /Až vesmírné, víc než úspěch.” Od obecných projevů emocí není daleko k osobním příběhům v balkánem křtěné vypalovačce Tango: „Tančím si tango na střeše tvých snů / Možná jsem andělem, ale i harpyjí, co sní tvých pár dnů…
Nechybí tradiční symboly jako „vlk v rouše beránčím”, silnější jsou ale vlastní nápady například v písni Proč, která patří k nejpovedenějším: „Přes zavřené dveře posloucháš tlukot srdce a já buším. Rozlitá na podlaze, hadrou zmáčenou, svou duši suším. Proč neposloucháš, možná jen neslyšíš…” Melodie refrénu je chytlavá na první poslech.
Vlajkovou lodí alba je pro mne hitová Dýchej. Od dob Davida Stypky jde o velmi oblíbené sloveso v imperativu, kterým nazvali svou písničku například i Žamboši. K potěšení všech každý nezávisle a po svém. Ačkoli nemá píseň takový náboj jako v mysteriózním songu Stypky, text Mikaely je čistou výzvou: „Dýchej, každým pórem těla slyš / To ještě pořád můžeš, to ještě pořád smíš.” Frázování jedna radost!
Další text k písni Nad propastí napsal Lukáš Kopec aka Colowshek: „Planeta umírá, my jsme její rakovinou, obyčejný člověk zmůže leda hovno, nebylo a nebude mezi lidmi rovno. Sebe se ptejme, na co dál čekat, jaký odkaz tady chceme našim dětem nechat, tak už se ukaž a smeť nás z povrchu, přírodo, Bože, prostě ty tam na vrchu.“ Song je rozhodně jedním z černých koní nahrávky. Melodické vychytávky a rapově kolovrátkový zpěv se Mikaele daří výborně.
Následující Lásko jde stylově jinam. Svěží agilní synth pop Mikaele sluší, jen je škoda, že právě tato píseň je textově asi nejméně vydařeným kouskem: „Já vím, že mě chceš znát, snad to bude napořád,” v kontextu dalších myšlenek prostě neobstojí.
Další peckou, která si tyká s rapem, je Čas, na jehož textu se podílel Marek Hoblík. Song je drsnější než ostatní, má ostinátní hutnou basovou linku a rapovou pasáž, kterou si skvěle střihnul Tomáš Gebauer aka MCTG. Vlajky míru nejsou nejsilnější písní, album by se bez ní asi obešlo, nebýt poselství v mírotvorném textu.
Píseň srdce jako první bonus je reggae kořeněné tentokrát melodikou. Romantická píseň o tužbách a představách, které jsou lehce nasládlé a sentimentální, vždyť máme „kráčet nocí s vůní jablečnou…” Autorem hudby k báječnému poslednímu songu Obrození je Pavel Ruml. Opět zde slyšíme zajímavý text: „Ustát, co nechceme, bude pro nás asi těžké, vzdát se svých konceptů a přijmout, co je hezké. Jarní obnova a obrození volá… Odhodit staré návyky, kdo z nás tu horu zdolá? Příroda má na to pro nás odpověď. Zpěv ptáků poslouchat, zbořit mezi námi zeď.” Také si všímáte, že to je s ohledem na současné poměry docela nadčasová píseň? Má v sobě něco víc, než je na první poslech zřejmé.
Celé album Mikaely je třeba vnímat v symbolické rovině. Roztančené reggae je jako slupka, pod kterou najdete obnažené citlivé jádro. Možná je škoda, že větší část hudby není autorská, jedná se o zakoupené riddimy jiných autorů (převážně SoulFyah), pro potřeby nahrávky ovšem fungují dostatečně dobře. Výborný zvuk alba je rukopisem Marka Hoblíka, kterého můžeme slyšet v poslední skladbě nahrávky také na kytaru. Škoda, že pouze v této písni, jeho linky jsou velmi osvěžující.
Debut Mikaely je pozoruhodný. Dává znamení, že je ve hře nová songwritterka, která má svůj osobitý hlas, naprosto konzistentní uvažování, básnickou duši a touhu svými texty něco podstatného sdělit. Nejsou to přemoudřelé filozofické disputace. Spíš postřehy, postoje a názory, které se mohou hodit a být prospěšné. Až jednou kolem sebe tato zpěvačka a textařka postaví vlastní skvělou kapelu, budou se dít věci!
Á propos: Zbořit mezi námi zeď je vždy lepší, než je proti sobě stavět.
Mikaela: ProbuZENí. 12 písní, celkový čas 45:44. Ragtime Records. Vydáno v roce 2022.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.