Gospely se vrátily na posvátnou půdu. Staronové prostředí kostela jim náramně svědčilo

Je to jedna z událostí, která symbolizuje začátek Vánoc. Projekt Ostrava zpívá gospel (OZG) přinesl do slezské metropole svěží závan křesťanské radosti z narození Ježíše Krista poprvé před devíti lety. Z původně zelené louky se stala tradice, která časem rozkvetla do netušených rozměrů.

Ani temné období covidu nevzalo účastníkům chuť zpívat alespoň virtuálně, a to nahrávkou písně Lord, You Are Good. Neobyčejný byl v mnoha ohledech poslední ročník před covidovou bariérou, který se konal v roce 2019 a vystoupil na něm David Stypka se svou mystickou písní Kříž. Na něj v čele andělsky vypadajícího sboru nelze zapomenout…

V kostele sice bylo v neděli už pořádně chladno, ale zima je relativní pojem, když se zaposloucháte do energické a radostné hudby. Ostrava zpívá gospel má své strategie za ta léta dokonale v malíčku. Na počátku nechybělo jemné preludování na klávesové nástroje, které navodilo sváteční atmosféru. Následoval příchod sboru a sbormistra Terryho Englishe, který zahájil první gospelový song. Napětí v kostele by se v tu chvíli mohlo krájet!

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: Jan Tajzich)

Sbor o síle úctyhodných 110 členů sice není profesionálním tělesem, ale po stránce choreografie a nasazení by se u něj mohli někteří profíci inspirovat. Perfektně sladěná taneční dramaturgie, pohyby, gesta, luskání… To vše fungovalo v bezvadném rytmu a kolektivní shodě. Po pěvecké stránce OZG potěšil svou dynamickou razancí, dobrou výslovností a rytmickou přesností. Občasné intonační odchylky od standardu byly samozřejmou součástí živého výkonu.

Skvělou práci odvedla doprovodná kapela složená z početné družiny muzikantů: kromě klasického obsazení gospelové kapely, která počítá s bicími (Pavel Švec), perkusemi (Adam Rek), kytarou (Jiří Balcařík), baskytarou (Přemysl Mixa), klávesami (Jiří Janík) a hammondkami (Petr Bodnár) nechyběla tradiční dechová sekce a smyčcové nástroje. Sólové linky a improvizace byly spontánní a perfektně ztvárněné. Nechyběly ani sólové výstupy v podání některých zpěvaček a zpěváků sboru. Vesměs šlo o báječné výkony. Tam, kde chyběla technika, bohatě přebývalo spontánní nasazení a nadšení pro společnou věc.

Terry English. (Foto: Jan Tajzich)

Do některých písní Terry English obratně zapojil také publikum. Asi největší zábavou byl společný zpěv písně O Happy Day, v níž se ukázalo, jak jsou na tom muži a ženy rozdělení do samostatných sekcí. A jako obvykle se potvrdilo, že dámy umí na pilu zatlačit daleko víc než pánové!

Nejkrásnějším okamžikem pro mne osobně byl společný zpěv Půlnoční, z něhož se stala hezká tradice. Tato píseň se asi nikdy neomrzí, její příběh je totiž vyprávěn bez patosu a iluzí. Prostě upřímné přání. S podobným nasazením si lidé v kostele zazpívali také pásmo českých a moravských koled. V tom okamžiku proti sobě stály dva obrovské sbory. Vzácná chvíle a souznění, které se jen tak neslyší.

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: Jan Tajzich)

Ani tentokrát organizátoři v čele s iniciativní Barborou Filipovou nezapomněli učinit dobrý skutek finanční podporou Společnosti pro ranou péči. Nechybělo poděkování lidem za přízeň, městu Ostravě a všem sponzorům za vstřícnou finanční pomoc. Věcí, která by se dala ošetřit lépe, je zvuková stránka. Je mi jasné, že se učinilo v rámci možností maximum, ale chtělo by to vyřešit ozvučení tak, aby bylo vše srozumitelné i divákům na postranním ochozu. Žádné velké vrásky to však na výsledném dojmu neudělalo. Celý koncert byl radostný a samotný závěr přímo euforický.

Sbor v jedné z posledních písní procházel a probíhal řadami plného kostela, zdravil se s diváky a tancoval. Jestli se někde dalo na chvíli zapomenout na starosti každodenního života a potěšit se dobrou hudbou a křesťanským vyznáním víry, bylo to právě tady. Obrovský dík za Ostrava zpívá gospel a jeho masivní dávku duchovní energie a obyčejné nenahraditelné lidskosti. Právě té je v našich časech nejvíc zapotřebí. Někteří totiž zapomínají na to, že všichni jsme jenom lidé, a ač to tak někdy nevypadá, jsme na jedné společné cestě.