Drž mě, hlaď mě! Ostravští Producenti boří všechny stereotypy a vše nasvědčuje, že budou velkým hitem

Úspěšný broadwayský titul ​Producenti, který vznikl podle filmu Mela Brookse z roku 1968, má na svém kontě úctyhodných dvanáct Cen Tony a Ostrava je po Plzni a Praze třetím tuzemským městem, kam zavítal. Režie se ujala Gabriela Petráková v hudebním nastudování Jakuba Žídka. Podle světových kritiků jsou Producenti esencí skvělé satiry a komedie. Svěží reakcí na obecnou únavu z přehnaného uctívání holocaustu, ale i úlevným výsměchem nevalnému vkusu společnosti, která freneticky adoruje stupidní frašku o nacistickém vůdci.

Pro autora muzikálu jsou Producenti „hrdou židovskou odpovědí na nacistické Německo.“ Odpovědí sebevědomou, sarkastickou a ambivalentní. Možností výkladů je celá řada. Právě ve zřeknutí se politické a společenské korektnosti spočívá největší kouzlo tohoto ztřeštěného příběhu. Tam, kde se odehrává dokonalá satira, by ostatně okázalá hyperkorektnost byla naprosto zcestná a ostravská inscenace si je toho vědoma. Motivy satiry a sarkasmu rozvádí do důsledků a dává jim často osobní a osobité parametry.

Michaela Horká, Radek Melša a Tomáš Savka. (Foto: Martin Popelář)

Hlavní protagonisty příběhu Maxe a Lea během první premiéry ztvárnili Tomáš Savka a Radek Melša. A oba splnili očekávání. Savka představil postavu vyžilého, zhrzeného a nemravného producenta Bialystocka výstižnými hereckými prostředky. S labužnickou prostopášností, lascivností a permanentním sexuálním apetýtem předvádí neodolatelné etudy. Skvělé jsou jeho erotické scény s dámami starších ročníků, které spolehlivě během premiéry odbouraly publikum všech generací. Aby to ovšem nevypadalo, že si Savka v této inscenaci pouze užívá, připomeňme, že jeho vokální part je místy extrémně obtížný a prověřuje kvality muzikálového herce i po pěvecké stránce. I zde je třeba konstatovat, že Savka dostál nejvyšším nárokům a zazpíval senzačně.

Melša jako jeho kumpán naopak ztělesnil charakterový protiklad v podobě neurotického účetního Blooma, jehož životní touhou je stát se úspěšným producentem. Také jemu se dařilo vykreslit svou postavu přiléhavým způsobem. Využil k tomu nejen své osobní charisma, ale také značný fyzický fond, který mu umožnil sehrát zajímavé kousky. Výborně Melša rozehrál povahové vlastnosti Blooma, který si moc nevěří, propadá často depresím a stavům bezmoci ústícím do hysterie. Ty pak léčí pomocí inhalací z modrého pytlíku…

Michaela Horká v muzikálu Producenti. (Foto: Martin Popelář)

Brooksovi Producenti straní – alespoň co se týče počtu větších rolí – mužům. Velkou ženskou úlohu má pouze Ulla, kterou sehrála Michaela Horká. Jejím úkolem bylo vytvořit ženu neodolatelných vnad a přitažlivého libida, což se jí povedlo bezezbytku. Mohla se přitom opřít nejen o svůj atraktivní zevnějšek, ale také o svůdnou řeč těla, skvělý pohyb a bohatě modulovaný hlas. Ten v pěveckých číslech rovněž potěšil, byť jí v expresivních pasážích, kdy přepíná do rockového modu, nebylo vždy úplně dobře rozumět.

Roman Harok, Radek Melša a Tomáš Savka. (Foto: Martin Popelář)

Pomyslným černým koněm ostravské inscenace se stal Roman Harok v roli nacistického fetišisty Franze Liebkinda. Harok je už dlouho etablován jako výborný muzikálový herec, v této roli ovšem vytvořil jednu z nejzdařilejších postav své kariéry. Jeho imitace fanatického nácka, záměrně deformovaná výslovnost, skvělý pohyb a absolutní nadhled nemají chybu. Na paty mu šlape snad jedině charismatický Jan Vlas, jehož hlášky, jakož i osobité ztvárnění gaye jménem Carmen Ghia jsou rovněž neodolatelné.

Robert Jícha, Radek Melša a Jan Vlas. (Foto: Martin Popelář)

Po několika letech se na ostravskou divadelní scénu vrátil Robert Jícha. Oblíbený brněnský herec sehrál excentrického režiséra Rogera s velkou grácií a vedl si suverénně i po pěvecké stránce. V ostatních postavách nelze nepoznat Libora Olmu, Adama Živnůstku, Petra Millera, Jana Drahovzala a řadu dalších…

Robert Jícha a Jan Vlas. (Foto: Martin Popelář)

Hudba Mela Brookse má drajv a ačkoli na první poslech neoslní výraznou melodikou lloyd-webberovského formátu, má dostatek invence k provedení svého záměru: je spolehlivá v psychologické karikatuře a ironii, perfektně paroduje žánry, glosuje a zhutňuje atmosféru. Dirigent a strůjce hudebního nastudování Jakub Žídek se mohl opřít o vynikající výkon orchestru ostravského muzikálu. Instrumentalisté si báječně poradili také s četnými sólovými prvky v houslích a dechových nástrojích. Za všechny uveďme alespoň pianistku Michaelu Kadlecovou, která perfektně doprovodila groteskní konkurz uchazečů o roli Adolfa Hitlera.

Z muzikálu Producenti. (Foto: Martin Popelář)

Velkou úlohu v Producentech má zpívající a tančící company, která prošpikovala inscenaci pestrými tanečními a sborovými kreacemi. Výsledkem je velkoformátový rozměr, záplava nejrůznějších gagů, vychytávek a elektrizující interakce. Perfektně zvládnutou choreografii připravil Ladislav Cmorej ve spolupráci s Anežkou Knotkovou (parádní stepařská čísla).

Vysloveně gurmánskou záležitostí jsou kostýmy Marty Roszkopfové, jejichž styl a výtvarná stránka vypadá naprosto úchvatně. Povedla se také dynamická scéna Ondřeje Zichy a ornitologické loutky Davida Velčovského. Výbornou práci odvedla sbormistryně Martina Juríková a oba zvukoví a vizuální designéři Petr Šimíček a Stanislav Dvořák.

Producenti jsou počtem účinkujících skutečně kolosální muzikál, o to víc potěší dokonalá synergie všech zúčastněných a přesné rozložení úloh a sil. Na jevišti i v hledišti to během čtvrteční premiéry jiskřilo a nechyběla ta pravá divadelní magie. Diváci živě reagovali od počátku do konce. Inscenace má i přes značnou délku svižné tempo a pořádnou gradaci. Respekt si zaslouží rovněž překlad legendárního českého producenta Adama Nováka.

Z muzikálu Producenti. (Foto: Martin Popelář)

Největší uznání náleží režii Gabriely Petrákové. Právě tato kreativní dáma je zodpovědná za precizní, funkční a do nejmenších podrobností vycizelovaný výsledek, který báječně drží pohromadě. Každá nová režie Petrákové svědčí o tom, že šéfka ostravského muzikálu umělecky roste a připravuje znamenité počiny. Stačí vzpomenout nedávné inscenace, které tato režisérka připravila (Kočky, Květiny pro paní Harrisovou). Je zřejmé, že Petráková patří k nejzajímavějším a nejpřesvědčivějším režisérským osobnostem současnosti.

Nová ostravská inscenace Producentů se zařadí nepochybně k nejoblíbenějším tuzemským muzikálovým titulům posledních let. Diváci první premiéry dávali celou dobu své sympatie nahlas najevo a závěrečný potlesk vestoje byl spontánní a jednomyslný. Žádná křečovitá záležitost. Jedná se o představení skvěle připravené, obsazené i ztvárněné. Řečeno spolu s Janem Werichem, je to ukrutná sranda, jen  musí divák odložit veškeré předsudky doma. Pak se může vskutku královsky bavit.