Státním cenám se vrátil morální kredit, oceněn byl i Marek Pokorný z PLATO
25.10.2022 13:30 Ivan Mottýl Atd. Report
Cenu ministerstva kultury 2022 získal ředitel ostravské městské galerie PLATO Marek Pokorný. Osobnosti české kultury letos po čtyřleté pauze oceňoval kabinet, který k vládnutí nepotřeboval tichou podporu komunistů. A také mu nepředsedal politik spojený s činností komunistické tajné policie (StB) či dotačními podvody. Morální hodnotu státních cen udělovaných vládou Andreje Babiše už v roce 2018 veřejně zpochybnil ostravský básník Petr Hruška, který odmítl roli porotce v tomto klání.
Marek Pokorný v živém přenosu České televize.
Repro: Ostravan.cz
Nyní ceny rozdával kabinet, kterému předsedá aktivní představitel studentského disentu před listopadem 1989 a pozdější rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala. Státní ceny a Ceny ministerstva kultury jsou tradičně udělovány v neděli, která předchází státnímu svátku 28. října. Dva názvy cen jsou přitom výrazy pro takřka totožná ocenění. Vláda je uděluje tuzemským umělcům za jejich zásluhy o kulturu, za konkrétní umělecké počiny anebo za mimořádné výkony v takzvaném kulturním provozu.
Ředitel PLATO Marek Pokorný převzal v neděli 23. října Cenu ministerstva kultury „za přínos v oblasti výtvarného umění“. Značnou váhu při rozhodování poroty hrál i jeho unikátní počin, když letos v září v Ostravě otevřel novou městskou galerii PLATO v bývalých jatkách u Stodolní ulice. Pokorný novou instituci doslova „vydupal ze země“. Ohromným úsilím a zápalem pro celý projekt, ale také mimořádnými diplomatickými schopnostmi, když vizí nové galerie na místě ruin jatek dokázal zaujmout vedení města Ostravy.
Přínos Marka Pokorného je ovšem dlouholetý a není zdaleka spojen pouze s Ostravou. Mimo jiné postavil na nohy kulhající Moravskou galerii v Brně, ze které v roli ředitele učinil instituci středoevropského významu, jak také zdůraznila porota na Nové scéně Národního divadla v Praze, kde byli ocenění v neděli dekorováni. Slavnost živě přenášela Česká televize.
Atmosféra v sále byla určitě uvolněnější, než když ceny udělovala vláda Andreje Babiše. Hned po nástupu Babišovy vlády v roce 2018 se ke smyslu těchto ocenění také veřejně vyjádřil ostravský básník Petr Hruška, který nadále odmítl roli porotce v tomto klání. Hruška měl rozhodovat o Státní ceně za literaturu.
„Jsem nucen s okamžitou platností rezignovat na svoje členství v porotě Státní ceny za literaturu, neboť náš stát reprezentuje odpuzující vláda, která svoje posty vyhandlovala s komunisty a způsobila, že se extremistická politická strana stala skrytou i zjevnou součástí státní moci,“ protestoval v roce 2018 Petr Hruška. Jeho prohlášení, které jsme otiskli také v kulturním deníku Ostravan.cz, tehdy na kulturní frontě vyvolalo řadu nadšených souhlasů. Mnozí umělci však s Hruškou také hlasitě nesouhlasili. (celý článek zde)
Po loňských podzimních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky naštěstí apel Petra Hrušky ztratil na aktuálnosti. Někteří umělci v Babišové éře ovšem tvrdili, že státní ceny nemají být spojovány s politikou. Hruška takové hlasy odmítal. „Státní cena je cenou reprezentativní, přičemž nereprezentuje pouze oceněného, ale i vládu, jejíž vůlí je cena udělována,“ upozorňoval ostravský básník a stále častěji i glosátor veřejného života v České republice.
Oficiální zdůvodnění letošní ceny pro Marka Pokorného zní poněkud formálně: „Za významnou kritickou, kurátorskou a manažerskou činnost v oblasti současného umění, a dále za iniciativu při vzniku a rozvíjení progresivních kulturních institucí a platforem.“ Za strohou větou lze najít doslova ohňostroj nápadů a realizací, které Pokorný vnesl do takzvané „oblasti výtvarného umění“.
V podrobné zprávě, kterou porota připojila k uvedené formulaci, například stojí: „V devadesátých letech působil Marek Pokorný především jako výtvarný kritik a publicista, editoval časopis Detail – listy pro vizuální kulturu. V letech 2004 až 2012 byl ředitelem Moravské galerie v Brně. Jako kurátor připravil řadu výstav současného umění včetně projektů pro Česko-slovenský pavilon na Bienále v Benátkách (2005 a 2013).“
Jury také významně oceňuje, že Pokorný dokázal v Ostravě za pouhých devět let zrealizovat v České republice unikátní výstavbu nové galerijní budovy, a to na místě bývalých jatek. Kulturní deník Ostravan.cz celou anabázi spojenou se vznikem galerie sledoval i očima Marka Pokorného, který redakci poskytl nesčetně interview. Jak se rodila galerie PLATO si lze přečíst například v tomto textu: (odkaz zde)
„Především moc děkuji svým kolegyním a kolegům, ať už bývalým anebo současným, kteří dělají takovou práci, pro které žádné ceny nejsou,“ prohlásil Pokorný na Nové scéně po udělení ocenění. Bylo to až dojemné gesto směrem k armádě zaměstnanců i externích spolupracovníků, kteří s ním pracovali v Moravské galerii, v PLATO či mu pomáhali při realizaci české reprezentace v Benátkách anebo kdekoliv jinde ve výtvarném provozu. Tedy směrem ke kustodům, šatnářkám, galerijním recepčním, technikům všeho druhu, lektorům, kurátorům a dalším, bez nichž by se zmiňovaný provoz zastavil. Včetně uklízeček.
K četným gratulacím pro ředitele městské galerie PLATO v Ostravě se přidává i kulturní deník Ostravan.cz.
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.