Kurt Gebauer osvobodil zkrachovalou Moravia banku v Místku nově vystavenou hlavou Nevěsty

Vlastně to původně byla místecká záložna, až pak Moravia banka a nyní provizorní kulturní prostor Záložna. Jak a kdy se podaří bývalou banku, která je nově v majetku města Frýdek-Místek, zrekonstruovat, to je na jiný článek. V tuto chvíli jde o Nevěstu, která začíná novou éru této budovy, na níž zatím notně lpí špína divokých devadesátek. A lze říci, že tehdy tekla i krev. Stačí si přečíst výseč z následující zprávy z databáze Českého rozhlasu z roku 2001:

„Majitel hokejového Vsetína, zatčený Roman Zubík, vylákal na Moravia bance 140 milionů korun. Úvěr dostal díky směnkám, které podepsal údajně neoprávněně zavražděný šéf slovenského plynárenského průmyslu a slovenský exministr hospodářství Ján Ducký.“ Machinacemi v bance se pak soudy zaobíraly dlouho a liknavě. Od rozsudku většinu obviněných manažerů osvobodila amnestie Václava Klause.

Gebauerova Nevěsta v bývalé Moravia bance. (Foto: I. Mottýl)

Také Gebauerova socha s názvem Nevěsta souvisí se smrtí. Se šílenou druhou světovou válkou. Je to Pomník obětem II. světové války, který na zakázku komunistické radnice ve Frýdku-Místku vytvořil sochař, jenž však za normalizace patřil spíš k autorům, které režim nijak neprotěžoval. Spíše je trpěl. Psal se rok 1978, Frýdek-Místek už měl v té době několik pietních míst souvisejících s válkou, ale někdo „chytrý“ na Městském národním výboru si usmyslel, že místní ženichy a nevěsty vychová k lásce k Sovětskému svazu. V této zemi totiž sovětský režim zavedl zvyk, že svatebčané museli po obřadu položit část svatebních kytic k pomníku rudoarmějců.

Poblíž obřadních síní proto vznikaly nové pomníky obětem války, případně se sovětští svatebčané po obřadu organizovaně přesunovali k nějakému centrálnímu památníku. Ve Frýdku-Místku v roce 1978 rozhodli, že pomník padlým osvoboditelům (v té době to byli zároveň okupanti, od 21. srpna 1968) vybudují přímo na schodišti frýdeckého zámku, hned u svatební obřadní síně.

Nevěsta za normalizace na zámku. (Foto: archiv)

Proč tuhle podivnou nabídku přijal Kurt Gebauer, takovým dotazem mistra nebudeme trápit. Autor tohoto textu si to ale vysvětluje i jeho rodinným příběhem. „Táta se Narodil v Hlučíně. A když Hitler v roce 1938 celé Hlučínsko připojil k Německu, i táta musel narukovat do wehrmachtu, jinak by ho zastřelili jako dezertéra. Naposled mě spatřil, když mi byly tři měsíce. Podle úmrtního oznámení zmrznul na ruské frontě v lednu 1942, někde u Volchova poblíž Leningradu,“ vyprávěl mi Gebauer v roce 2016.

Načež dodal: „Ten náš rodinný příběh mi splývá se světovými dějinami, nestačím se divit, jak kdejaký šílenec a lidská blbost přivede i tu rozumnější část lidstva k nepopsatelné tragédii. Já kvůli tomu nevěděl, jak funguje rodina s tátou, ale máma byla bezvadná, tolerantní žena. Táta je jen fotka. Byl to pěkný, milý a šikovný synek, tak ho popisovali všichni, kdo ho znali.“

Před šesti lety přitom Gebauer nemohl tušit, že šílenec Putin a jeho blbost dovede kus světa k další katastrofě. Mám zkrátka dojem, že Gebauer v roce 1978 přijal nabídku vytvořit pomník jako součást rodinné anamnézy. Za padlého otce, ale i za rudoarmějce, které táta stačil v Rusku zastřelit.

Provizorní vstup do galerie Záložny. (Foto: I. Mottýl)

Tvář Gebauerovy nevěsty je skryta za závojem. Jako kdyby se nemohla dívat na to peklo, které umějí rozpoutat chlapi se samopaly. A které bylo na Ukrajině znova rozpoutáno letos 24. února.

Zbývá dodat, že Nevěsta zmizela ze schodiště frýdeckého zámku někdy v roce 1993. A poprvé od té doby opustila muzejní depozitář právě v době ruské invaze na Ukrajinu, kde novodobí rudoarmějci páchají i zločiny proti lidskosti. Věru symbolický až mrazivý začátek nové galerie ve zkrachovalé Moravia bance.