Inscenace Barvy/Barwy otevírá dětem hluboký svět fantazie a na pomoc si bere především vědecké experimenty

Představení Braňa Mazúcha, které připravila těšínská scéna Bajka, je jakýmsi výletem do vědecké laboratoře, kde můžeme sledovat několik pokusů, které ve výsledku ukazují především fyzikální zákonitosti barevných kombinací nebo práci se světlem. Na pomoc si vzal tři za sebou stojící meotary, které za dobře nacvičeného ovládání vytvářejí různé iluze. Stoicky rozvážné vědkyně v podání Doroty Grycz, Ewy Kus a Wandy Michalek působí velmi profesionálně. Všechny pohyby jsou precizně nacvičené a v celkovém dojmu to působí dokonale.

Z inscenace Barvy/Barwy. (Foto: Karin Dziadek)

Inscenace není zcela jednolitá, má pět částí, které na sebe navazují, ale v průběhu času se mohou libovolně proměňovat, čemuž bych se osobně nedivila. Logicky vše začíná velkým třeskem. Magicky hypnotické tóny baskytary Vojtěcha Chobota vtahují do galaxie, která se před vámi rozprostírá na plátně až doslova mizí před očima roztrhaná na kusy. Následují Prvoci. Petriho misky poslouží k barevným pokusům a děti tak mohou vidět nejen prolínající se barevné kombinace s kousky látek, ale doslova titěrnou práci s kapátky, která dokáží vytvářet kouzla.

Z inscenace Barvy/Barwy. (Foto: Karin Dziadek)

Nejen pro děti, ale i pro dospělý doprovod byla zábavná především prostřední část nazvaná Housenky. Gumové želé ve tvaru malé housenky se stalo hlavním protagonistou v procesu zažívání – od gurmánském zážitku, přes trávící proces až po vyměšování – a navíc se celý proces podařilo velmi elegantně dovršit i povedenou pointou. Po Housenkách došlo na očekávaný barevný model RGB – kde se diváci mohli doslova naživo přesvědčit, jak se barvy kombinují a míchají, aby vznikly další barvy. Milá ukázka teplotního rozdělení barev a jejich energií, které působí na lidi, roztančila Jakuba Tomoszeka a děti se při tom náramně bavily.

Z inscenace Barvy/Barwy. (Foto: Karin Dziadek)

Závěrečná část patřila interakční hře – Výherní automat. Opět za pomocí meotaru si děti mohly „vytočit! sladkou výhru. Celá inscenace tím dovršila svou hravost a rozparádila diváckou omladinu. Na konci se obloukem opět dostáváme do vesmírného klidu a po rozloučení všech protagonistů inscenace končí. Děti jsou nadšené a syn mi o barvách vypráví ještě před usnutím, takže subjektivní dětské nekompromisní očekávání bylo uspokojeno.

Z inscenace Barvy/Barwy. (Foto: Karin Dziadek)

Inscenace je určena dětem od tří let a troufám si říct, že si ji dokáží užít i starší děti, které baví fyzika nebo pokusy. Představení není úplně naivní a je příjemné i pro dospělé, kteří, ač tyto zákonitosti znají, se nechají rádi vtáhnout do světa fantazie, která je bezbřehá.

Upozornila bych jen na mihotání světel, které mně osobně není příjemné a které může případně citlivějším divákům způsobit nepříjemnosti. Je dobré s tím počítat.

Barvy/Barwy jsou nicméně velmi osvěžující hodinové představení, které v sobě nese poměrně velkou vzdělávací funkci, ale s příjemným humorem a dobře načasovanou interakcí. Navíc je téměř beze slov, takže je vhodné pro diváky z obou stran hranice.