Čtrnáctý ročník přehlídky Ostrava Kamera Oko nabídne více než tři desítky filmů

Kameramanský festival je zvláštní počin sám o sobě. Kameraman o konečném výsledku filmu nerozhoduje, přestože je hlavní koordinátor jeho vizuální stránky. Kamaramani se občas vymaní i ze své profese a začnou sami režírovat, to už ale nesmí do Ostravy. Zdejší Ostrava Kamera Oko je zaměřena na muže nebo ženy ve stínu kamery, tedy ty, kteří jsou podřízeni režisérské koncepci a měli by vyhovět vyšší autorské představě o díle.

Pod dlažbou je pláž, takový je symbolický podtitul čtrnáctého ročníku zdejšího festivalu, který je dítkem neúspěšné kandidatury Ostravy na Evropské hlavní město kultury. Ve své podstatě otloukánek, který ovšem dokáže občas i překvapit, zvláště když rozrývá hlubiny samozřejmosti tvorby. Dlažba je v Ostravě čínská, patrně to málokdo z organizátorů OKO nebo jeho hostů ví. Což ovšem neznamená, že by pod sebou nemohla mít nějaký utajený rozměr. Navíc když se v Ostravě v dávné minulosti skrývalo právě moře. A moře filmové vizuality je na OKO nejvýraznější devizou jinak sterilní audiovizuální kultury v Ostravě.

Ve středu 28. října se po nenápadném intru v místním Minikině přenese oficiální zahájení přehlídky do Etáže, double kina v Dolních Vítkovicích. Snímek Národ statečných ve francouzsko-portugalsko-angolské koprodukci je retro z poloviny 70 let plné revolučních bojů. Reflektuje historii, politickou rivalitu a strach, nabízí portrét metafyziky tyranie. Zamýšlí se nad cyklickou povahou fašismu a skutečností, že i nadále zůstává hrozbou evoluce. OKO si je vědomo aktuálních událostí ve světě a podřizuje mu svou dramaturgii, zvláště  když nedávno zemřel guru filmového intelektu Jean-Luc Godard.

Film  má své revoluční poslání, o tom není pochyb. „Naše dramaturgie akcentuje aktuálně probíhající konflikt i to, co se zdá zapomenuté, a poukazuje tak na život ve středu událostí i na jeho zdánlivých okrajích. Pestrost v moderním výrazu kameramanských přístupů a snaha o vědomí souvislostí jsou pro mne tím nejdůležitějším, co může dávat každoročně ráz Oficiálnímu výběru a ponoukat místní tvůrce k odvaze v obojím,” míní  dramaturg soutěže a jeden ze kmotrů OKO Jakub Felcman.

Hlavní  sekci pokrývají dva filmy. Rozhovor s Volodymyrem Zelenským a zmíněný Národ statečných (Nação valente, r. Carlos Conceição, 2022). „Soutěžní snímek z MFF v Locarnu je prostředkem, jak nahlídnout svět očima okupanta vyslaného na území, jež není jeho domovem, aby toto území  bránil před jeho vlastními obyvateli, a aby jej bránil jako svůj domov,“  dodává Jakub Felcman.

Z  programu OKO vyniká také projekce kontroverzního filmu De Humani Corporis Fabrica představující odlišný úhel pohledu na lidství či zvláštní uvedení Libertad v zahradě bistra HogoFogo. Oko nabídne také debuty Lidi  rve, Hranice lásky, Kdyby radši hořelo a Přípravy k filmu T, které v  Ostravě představí jejich kameramani a další tvůrci.

Pozvání Ostravy přijala například americká kameramanka Catherine Goldschmidt, podílející se mimo jiné na části seriálu Hra o trůny. Zúčastní se tematické debaty o ženách kameramankách, kterou bude moderovat festivalová dramaturgyně Louise H. Johansen.

Na OKO přijede i hvězda z festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě ruský režisér Vadim Kostrov. V Ostravě osobně uvede své autobiografické filmy Podzim  (2022), Léto (2021) a Zima (2021). Zároveň s Kostrovem proběhne masterclass přibližující jeho cestu k filmu a tvorbu zachycující rizika  natáčení filmů v Rusku.

Tuzemskou scénu bude hájit režisér Milan Klepikov, kameramani Vojtěch Hönig, Matěj Piňos, Kryštof Melka, Jiří Holba, Lukáš Kokeš a kameramanka Yvon Teysslerová nebo novinářka Linda Bartošová.

OKO dbá si na své existenční kořeny a tak představí tvorbu zdejšího rodáka Radima Špačka, ostatně jeho snímek Pod dlažbou je pláž (2013) je vícemluvnou metaforou celého programu. Dotýká se věčně ožehavé situace veřejnoprávní televize. „Tématem navazující debaty moderované Barborou Loudovou (Deník N) bude význam a důležitost veřejnoprávních médií a také válečné zpravodajství pohledem kameramanů. Debaty se zúčastní například kameraman Vojtěch Hönig, který pokrýval situaci na Ukrajině,“ dodávají organizátoři festivalu.

Festival má i řadu doprovodných linií, takže není třeba trávit čas pouze v kinech. V sobotu by mělo OKO vyvrcholit audiovizuálním večerem v režii uměleckých skupin Genot Centre a Audio Video Bass v Galerii PLATO. Zaměří se na takzvaný městský folk. Jak tento směr funguje v online prostředí, ukáže Nina Pixel, která připomene Cenou Vinyla oceněnou kompilaci Liptov. „Během rituálního pohřbu konzervativních narativů ji projekcí doplní Adrián Kriška. Organ Tapes rozehraje autotune s kytarou, kterou obrazem doprovodí univerzální městská intimita zachycená na iPhone. Martyyna nabídne rozklad rigidních struktur emocionalitou lidského hlasu,“ dodávají pořadatelé s tím, že: „druhá část noci s Audio Video Bass se ponese v rytmu let’s dance on the ruins – future is female. Čistě ženský line-up čítá jména jako Brigitte Noir, Nill Garçon či Teresi.“

OKO, které v minulosti překvapovalo například silnou koncentrací až rituální magie nebo postapokalyptickými vizemi z putinovského Ruska, může začít.