PLATO 2022. Z jatek se stala jedinečná městská galerie aneb Devět let rozhovorů s Markem Pokorným  

Přidat ke krajské galerii, která sídlí v Domě umění, i tu městskou, to byl sen, který se vlastně zrodil zároveň se sametovou revolucí v listopadu 1989. Od návratu k demokracii po takové instituci toužil především výtvarník Jiří Surůvka, jehož volání po ostravské „Kunsthalle“ rezonovalo devadesátkami i první dekádou nového milénia. První pokus o zřízení městské galerie v roce 2013 ale Surůvka, občanské sdružení o.s. Kunsthalle Ostrava v čele s Ilonou Rozehnalovou a Martinem Klimešem i další umělci odmítli.

2013

Batmane, zachraň Kunstahalle! Kam najednou ten spěch? S takovýmito hesly protestoval Surůvka s přáteli v červnu 2013 přímo na Nové radnici. Všichni v maskách Batmana. „Batman zachraňuje Gotham City čili město hříchu před zločinci. Dvacet let usilujeme o zřízení městské galerie a na radnici to dobře vědí. Ale stejně nás zase obešli, vynechali a upekli takového kočkopsa,“ řekl tehdy Jiří Surůvka pro Český rozhlas. Galerie totiž vznikla v prostorách vítkovického Gongu, za který měla radnice platit nájem ocelářskému magnátovi Janu Světlíkovi. Zřizovatele, tedy i město Ostravu, proto Surůvka a spol. nařkli z diletantství a projekt označili za promarněnou šanci. „Tyto protesty bych nazval guerillovou akcí proti městu,“ prohlásil tehdy v Mladé frontě DNES ředitel Domu umění Jiří Jůza, jenž byl členem pracovní skupiny, která městskou galerii připravovala.

Surůvka s Rozehnalovou odmítli v čele galerie renomovaného kurátora Ladislava Kesnera. Ten připravil úvodní výstavy v Gongu, kde i přes protesty městská galerie slavnostně zahájila provoz 27. listopadu 2013. „Kritiky vzniku galerie upozorňuji, že na takovou stavbu by město nikdy nesehnalo peníze. A nevyužít šanci, kterou nabídl pan Světlík, tak by Ostrava třeba ani dalších dvacet let neměla vlastní galerii,“ uvedl tehdy pro Ostravan.cz galerista a lokální politik Milan Weber.

Nakonec bylo všechno jinak a Ostrava našla peníze na úplně novou městskou galerii. V roce 2013 to ovšem nikdo nečekal. Protesty ostravských kritiků proti galerii umístěné ve Světlíkově Gongu nakonec uměleckého šéfa Ladislava Kesnera roztrpčily natolik, že svou pozici nabídl dávnému známému z Moravské galerie v Brně Marku Pokornému.

Marek Pokorný tak vlastně Galerii města Ostravy (tehdejší oficiální název) zčerstva šéfoval už při jejím slavnostním otevření v Gongu, pod výstavním programem byl ovšem podepsán Kesner. David Michalek tehdy přivezl ze Spojených států monumentální videoportréty předních profesionálních tanečníků. A Miloš Šejn, klasik světového body artu a land artu, provoz galerie zahájil filozoficky laděnou performancí, jejímž výsledkem byl velkoformátový obraz vytvořený přímo na stěnu galerie. „V Ostravě jsem od víkendu a svoje přátele v New Yorku i jinde od té doby neustále obtěžuji zprávami, jak je skvělé být u vzniku takto velkolepé galerie v někdejším industriálním provozu,“ chválil novou galerii vystavující Michalek, jenž dodal, že pochází z ocelářské rodiny z Pittsburghu, takže ho ve Vítkovicích všechno dvojnásob dojímá.

Už před slavnostním otevřením galerie kulturní deník Ostrava.cz vyzpovídal nového šéfa, rozhovor s ním vyšel 13. listopadu 2013. Na „bzučení“ Surůvky, Rozehnalové, Klimeše a dalších tehdy Marek Pokorný diplomaticky odpověděl: „Hnízdo, které bzučí, je vždycky lepší, než prázdný kurník. Můžeme bzučet každý sám, spolu, proti sobě, ale hlavně, že to bude slyšet. Promarněná tahle šance bude teprve tehdy, když se nepokusíme ji využít.“

2014

A Pokorný dělal vše proto, aby šanci nepromarnil a pomalým kroky začal galerii vyvazovat z nešťastného spojení se soukromým kapitálem Vítkovických železáren. „Energie tady je ohromná, pořád to tak cítím. Pro mě je důležité, že na každý problém či novou situaci reagují lidé, s nimiž jsem se zatím setkal, s otevřenou myslí a především rychle. Rozhodování netrvá dlouho, nelavíruje se, na otázky dostávám rychlou a jasnou odpověď. Třeba zápornou, ale zřetelnou,“ naznačoval Pokorný v roce 2014 v rozhovoru pro Ostravan.cz, že změna prostě přijde.

V témže roce Pokorný změnil i název instituce. „Budeme používat název PLATO – platforma pro současné umění Ostrava, kterým jsem nahradil v zásadě neutrální pojmenování Galerie města Ostravy.“ A na otázku, jak se na nové pozici zatím cítí, odpovídal nadále pozitivně: „Chod galerie se v zásadě řídí refrénem z jedné popové písničky: – Jaké si to uděláš, takové to máš, což vnímám hodně pozitivně i s tím rizikem, že odpovědnost leží zase jen na mě. Tedy samozřejmě s výjimkou pravidel hospodaření a administrativy, které jsou zkrátka nějak dané. A navíc se zdá, že všechno má řešení. Na pracovní zklamání je přece jen brzy. Třeba ještě nějaké přijde.“

2015

Ale nepřišlo. Naopak, pomalu se začaly dít věci. I když část ostravské umělecké scény PLATO bojkotovala, Pokorný to v srpnu 2015 pro kulturní deník Ostravan.cz komentoval se svým proslulým klidem: „Fakt, že do Gongu a Trojhalí někdo nechodí z principiálních důvodů nesouhlasu se vztahem mezi městem, krajem a vlastníkem Vítkovic, respektuji. Stejně jako řada dobrých úmyslů vede do pekla, se ale také občas přihodí, že z problematické situace se nakonec vyklube něco, co dává dlouhodobě smysl. Byl bych také rád, aby byl celý projekt galerie součástí městské rozvojové strategie zaměřené na revitalizaci centra. Třeba se nám to nakonec podaří.“

A oficiální i zákulisní jednání čili lobbování s lokálními politiky se Marku Pokornému dařila. Všechno směřovalo ke vzniku městské galerie jakožto ostravské rozpočtové organizace. Už na konci roku 2015 vedl deník Ostrava.cz tento dialog:

OSTRAVAN.CZ: Galerie města Ostravy PLATO se má podle schváleného záměru města stěhovat do jiných prostor, údajně do opuštěné prodejny Bauhausu a posléze do rekonstruovaných jatek poblíž Stodolní ulice, nebo na náměstí k Baťovi či do Vítkovic do nefunkčního kina a je tu teoreticky i možnost výstavby nové městské galerie. Kde to podle vás bude nejlepší?

MAREK POKORNÝ: Možností je několik. Ostatně jste je skoro všechny vyjmenoval. V té radikálnější podobě nepotřebuje projekt platformy ani stálý prostor, snad jen kancelář. Současné umění má různé podoby a možnosti, takže nějaký čas lze fungovat nomádsky, stěhovat se z místa na místo, vytvářet projekty a výstavy ad hoc. Výstava jako klasický formát prezentace umění je ostatně průběžně podrobována revizím a kritice, takže bychom v Ostravě byli hodně aktuální – a troufnu si říci, že i z hlediska sociálního zásahu velmi efektivní. Nicméně jako realista spíš cítím vůli města spojit založení příspěvkové organizace pro současné umění s řešením nějakého zjevného deficitu centra města. Preferuji proto náš postupný přesun do bývalých jatek, i s vědomím nákladů s tím spojených. To je už výsostně politické rozhodnutí – pokud k němu dojde, tak si Ostrava může gratulovat k bezprecedentnímu kroku, jaký tady zatím žádné město za posledních pětadvacet let neudělalo.

2016

V roce 2016 Marek Pokorný opravdu přiměl město, aby koupilo bývalý hobbymarket Bauhaus, neboť Bauhausu patřil i sousední objekt chátrajících jatek. Těch se město neuváženě a za podivných okolností zbavilo už v devadesátkách. Tohle byl rozhovor z 5. září 2016. Upřímná radost z koupě jatek a vize, kdo je opraví. „Věřím, že se uskuteční architektonická soutěž, nejlépe vyzvaná, takže svoje favority nebudu komentovat. Pokud bych si měl vybrat někoho ze světa, tak by mě bavilo, kdyby to byl Tadao Andó. To je poněkud konzervativní, snobská sázka na jistotu naprosto jednoduchého, krásného a funkčního řešení,“ přemítal tehdy Pokorný. Praktické otázky shrnul následující dotaz:

OSTRAVAN.CZ: Galerii PLATO ve vítkovickém Gongu už stříháte metr. Víte, kdy přesně se galerie přestěhuje do bývalého hypermarketu Bauhaus?

MAREK POKORNÝ: Se stříháním metru bych počkal. Do konce roku máme ještě dva velké projekty a pro ně je prostor v Gongu naprosto perfektní. Spíš se teď soustředím na budování organizačního a administrativního hardwaru pro příspěvkovou organizaci PLATO Ostrava a na jednání nad projektem repase Bauhausu. Pokud to dobře půjde, počítáme s přesunem a začátkem našich aktivit v bývalém hobbymarketu někdy v květnu či červnu příštího roku.

2017

Tak rychle to nešlo. V březnu 2017 se PLATO z Gongu přestěhovalo do takzvané Kanceláře pro umění v Českobratrské ulici. Ale stále odvážnějšími vizemi. Na otázku, zda má celé PLATO vesmírné cíle, když v Českobratrské ulici sídlí v jednom domě s bývalou hvězdárnou, Pokorný odpověděl až tajuplně: „Řekněme, že planetární cíle.“

A tohle byl provozní rozhovor ze září roku 2017.

OSTRAVAN.CZ: Už se začalo s úpravami bývalého supermarketu Bauhaus, aby se v něm konečně rozjel každodenní provoz?

MAREK POKORNÝ: Bauhaus začneme opravovat v nejbližších dnech – začneme střechou, elektřinou a topením. Počítám s tím, že vlastní provoz a program spustíme v březnu příštího roku. Do té doby využijeme stávající prostory na Českobratrské ulici.

OSTRAVAN.CZ: A historická jatka? Jaký je aktuální horizont? Kdy si zajdeme na výstavu do bývalých jatek a rozhlédneme se po Stodolní a okolí z jateční věže?

MAREK POKORNÝ: Chce to svůj čas. Zatím město stále jedná o smlouvě na projekt s architektem Petrem Hájkem. Přesto bychom mohli uvažovat o druhé polovině roku 2020, anebo o jaru 2021. Pokud všechno dobře půjde…

2018

V dubnu začalo PLATO působit v monumentální hale Bauhausu. Pět tisíc metrů čtverečních pro umění. V zahradní části supermarketu vyrostla působivá Apokalyptická zahrada. A jatka? „Moje odhady se pohybují v horizontu konce roku 2021 či průběhu roku 2022. Pořád by to byl český rekord od nápadu k realizaci. Díky bohu a nynějšímu vedení města,“ uvažoval ředitel PLATO Marek Pokorný v rozhovoru pro Ostravan.cz v září 2018. Tehdy bylo těsně před komunálním volbami a vedli jsme i tento dialog:

OSTRAVAN.CZ: Ještě k obecním volbám. Tuhle jsem se bavil s kolegou Láďou Vrchovským, že současný primátor Ostravy Tomáš Macura je prvním porevolučním „mužem na radnici“, který opravdu smysluplně podporuje kulturu. A hlavně se za jeho vlády uvolnila atmosféra ve městě, je to asi nejsvobodnější éra Ostravy od roku 1989, protože za Evžena Tošenovského i za dalších primátorů umělce nějakým způsobem pořád honila městská policie a občanská sdružení byla na Nové radnici považována za nepřátele. Problém je, že Macura zastupuje stranu, jejíž předseda je bývalý estébák a současný oligarcha. Tož, co s tímto dilematem u volební urny?

MAREK POKORNÝ: K politice a politickým stranám se jako ředitel městské organizace nevyjadřuji. A tady nevedeme rozhovor s Markem Pokorným jako občanem. PLATO se samozřejmě intenzivně zajímá o politiku, ale nikoli na úrovni diskuse o politických stranách a hnutích. Jsme prostor pro svobodnou diskusi, do které přispívají různé osobnosti – od umělců, kurátorů, teoretiků až po sociology, ústavní právníky či teoretiky médií a sociální aktivisty. Politická reprezentace města a politici jsou vždy vítáni, ale jako hosté či mluvčí k tématům, která rezonují v současném umění a v diskusích s ním souvisejících. Pokud se vyjadřuji k politice jako ředitel, pak pouze v případě takových témat, která bezprostředně souvisejí s uměním jako sociální praxí či s koncepčními otázkami kulturní politiky města. Obecně řečeno, jsem rád, že Ostrava v tuto chvíli někam směřuje. A budoucí zastupitelé by z toho měli vycházet. 

2019

Tomáš Macura primátorem Ostravy zůstal. A proměna trosek bývalých jatek v galerii se začala měnit v realitu. V rozhovoru z léta 2019 Marek Pokorný vysvětloval, jak chce dále využívat jedinečnou možnost „pobývat“ s uměním v bývalém hobbymarketu: „Naše působení v bývalém Bauhausu je velmi dočasné, využijme ho k radikálnějšímu přístupu. ´Jdeme na výstavu´ je často jen rituál. Který samozřejmě miluju. Ale situace typu ´bývalý Bauhaus´ se už prostě nemusí opakovat. Naší povinností je tedy využít ji maximálně. To, co se tady s námi všichni za tu jasně vymezenou dobu naučí, a mám na mysli i profesionály z celé republiky a zahraničí, je k nezaplacení. PLATO z téhle zkušenosti může čerpat ještě pěkně dlouho poté, co se pokorně vrátí i ke klasickým výstavám, jejichž dramaturgii do zrekonstruovaných jatek už pomalu začínáme vymýšlet.“

2020

Svět napadl Covid-19, výstavní činnost se ztišila, ale jatka se opravovala dále. Respektive je prakticky na zelené louce začal znova budovat polský architekt Robert Konieczny. A Marek Pokorný v rozhovoru pro kulturní deník Ostrava.cz uvažoval, jak „světová“ má být ostravská městská galerie: „Svět není před nikým otevřen dokořán, to je iluze. Ale pokud chcete, aby se otevřel, nezbývá než na tom pracovat. Ať už jste odkudkoli. A samozřejmě si dobře rozmyslet, jestli to za to stojí. Nevím, jestli je svět otevřen PLATO, ale ono je otevřené světu.“

2021

Covid-19 se nevzdával, jatka nabývala na nové kráse. „Rekonstrukce probíhá samozřejmě s běžnými komplikacemi, které stavba v ruinách s sebou přináší, ale nezaznamenal jsem větší či nedejbože nepřekonatelné potíže, které by měly ohrozit termín dokončení. Spolupracujeme teď na projektu bezprostředního okolí jatek, které se nám snad podaří udržet v podobě jakési „experimentální“ zahrady. Prostřednictvím péče o ni bychom velmi rádi zintenzivnili angažmá veřejnosti na programu a životě PLATO. Podoba a způsob využívání zelené plochy před jatkami jsou pro nás velmi důležité. A nad prvními výstavami se teď intenzivně zamýšlíme,“ komentoval Pokorný výstavbu pro náš deník v květnu 2021.

2022

Je hotovo. V květnu ale ještě nebylo, Marek Pokorný si v rozhovoru pro Ostravan.cz nicméně větší potíže nepřipouštěl. „Pokud se nám povede v září zahájit s plnou parádou první výstavu ve zrekonstruovaných jatkách, a to včetně založení zeleně v jejich okolí, tak budu dvojitě šťastný člověk. Málokterý ředitel u nás měl totiž takové štěstí na tak skvělé kolegyně a kolegy, na další spolupracovníky a na podporovatele, včetně vedení města, díky nimž mohl dovést dvě umělecké instituce na pomyslný vrchol.“

A znova se vrátil do roku 2013, kdy to všechno začalo: „Věděl jsem poměrně přesně, do jaké situace vstupuji. Sluší se připomenout, že si na mě tehdy vzpomněl Ladislav Kesner. S ním jsme pro Moravskou galerii v Brně připravili její nejnáročnější odborný a zároveň divácky mimořádně úspěšný projekt posledních dvaceti let – Obrazy mysli, mysl v obrazech, díky němuž jsme poprvé u nás kromě jiného vystavili i kresby Leonarda da Vinciho z britských královských sbírek. Kolega Kesner, který tehdy napsal ne úplně šťastnou koncepci městské galerie, také moje jméno zmínil ve chvíli, kdy nastala patová situace a bylo jasné, že by měl přijít někdo s určitým vhledem i nadhledem.“

Je září 2022. Sedíme v ředitelské kanceláři Marka Pokorného. „Jsou to jediné dveře v celé galerii, které nejsou prosklené. Po těch devíti letech jsem si vymínil trochu soukromí,“ komentuje s nadhledem své nové působiště. Dole v galerii se mezitím chystá vernisáž výstavy Optimalizované bajky o dobrém životě s mezinárodní účastí.

Povedlo se, městská galerie PLATO žije. A snad nejméně na dalších 200 či 300 let, přát si jen století, to by bylo věru málo. Sto let už za čtyři roky oslaví Dům umění, obě galerie ale musí v Ostravě zůstat na věčnost.

*

K první výstavě v novém PLATO Optimalizované bajky o dobrém životě se ještě vrátíme v obsáhlé recenzi výtvarného kurátora Jaroslava Michny. PLATO je pro veřejnost otevřeno od čtvrtku 22. září, a to denně kromě pondělí.