HIDDEN. Králík v gilotině a slepice v koncentráku. Výstava v Domě umění odhaluje taje živočišné výroby

Kulturní deník Ostravan.cz hovořil s Jiřím Jůzou ve chvíli, kdy pracovníci galerie ještě instalovali velkoformátové snímky pro výstavu HIDDEN / Zvířata v antropocénu, která očima zkušených světových fotoreportérů dokumentuje týrání zvířat převážně v živočišné výrobě. U dokončování expozice jsme asistovali již vícekrát, ale tentokrát technici a kurátoři významně mlčeli. Všichni nesjpíš tak trochu zpytovali svědomí, co si dnes dají k obědu. A co nakoupí do lednice třeba na víkendový oběd.

Kuře na dopravním pásu. (Foto: Jan van Ijken)

Výstava je rozdělena do sedmi tematických celků: Průmyslové zemědělství. Přeprava živých zvířat. Výzkum. Rybolov. Móda. Zábava. Katastrofa. Jedna z kurátorek právě lepí na panel popisek k fotografii, jejímž autorem je holandský umělec Jan van Ijken: „Drůbežárna. Kuře na dopravním pásu. Kuřata se ručně třídí, samci jsou usmrceni plynem. Nizozemsko. Část Průmyslové zemědělství.“ Je to emotivní fotografie, která není primárně drastická. Kuřátko jde nevinně po pásu. Pokud je to ale kohoutek, jsou to jeho poslední krůčky.

Z výstavy HIDDEN. (Foto: Andrew Skowron)

„Kdo je alespoň nepatrně empatický, nemůže mu tahle výstava udělat dobře. Osobně se také asi hned nestanu veganem ani vegetariánem, ale v obchodě už od počátku příprav expozice pokaždé dlouho přemýšlím, zda to maso skutečně potřebuji,“ vypráví Jůza ve výstavním sále. Tváří v tvář snímkům, které pocházejí z předloňské publikace HIDDEN – Animals in the Anthropocene kanadské fotoreportérky Jo-Anne McArthur. Ta oslovila hned čtyřicítku dokumentaristů, kteří dokážou dát reportážní fotografii také určitou uměleckou nadstavbu, aniž by snímek ztratil napětí či až surovost na úrovni válečného dokumentu.

Z výstavy HIDDEN. (Foto: Andrew Skowron)

Právě stojíme u snímku, jehož autorem je Andrew Skowron. Popiska říká: „Pohled do přeplněného přepravního prostředku plného brojlerových kuřat určených na porážku. Polsko. Část Přeprava živých zvířat.“ Poraněné a zakrvácené slepice, které v panické hrůze bojují o život a před hromadným umačkáním. Po dopravení na místo porážky je stejně čeká smrt. Koncentrák, genocida, holocaust, napadne snad každého u snímku. Maso vystresovaných zvířat nakonec skončí na pultech obchodů. Slepice přitom umí rozpoznávat až stovku jiných slepic a rozdíly dělá i u lidských bytostí, k nimž se chová odlišně.

Po světě se ročně přepraví nejméně dvě miliardy krav, prasat a ovcí. „Při typické třítýdenní plavbě z Austrálie do Perského zálivu teploty zřídkakdy klesají pro 35° Celsia, což často vede k úhynu stovek zvířat,“ informuje návštěvníky panel umístěný v sekci Přeprava živých zvířat. „Vzpomínám, že u babičky na jižní Moravě jsem měl jako kluk maso jen v neděli, a to většinou z domácího chovu,“ vybavuje si ředitel Jiří Jůza. Výstava by podle něho mohla návštěvníky přimět k omezení spotřeby masa a k pátrání po původu masného výrobku.

„Galerie je veřejná instituce placená z veřejných zdrojů, i když asi zřejmě i z daní vygenerovaných živočišným průmyslem. Máme ale společenskou zodpovědnost, abychom informovali i o tomto skrytém světě za zdmi zpracovatelských závodů. Není to přitom primárně angažovaná výstava, jde o umělecké a již oceněné snímky,“ pokračuje ředitel.

Kniha HIDDEN, která je aktuálně v prodeji i v Domě umění, získala zlatou medaili v soutěžích Independent Publisher Book Awards (2021), 78th Annual Pictures of the Year International Competition (2021) a před pár dny také v soutěži Prix de la Photographie Paris Awards v kategorii dokumentární kniha. Doba si žádá, aby skryté hrůzy v živočišně výrobě mohl spatřit každý konzument. Kniha odhaluje i týrání zvířat v některých zoologických zahradách anebo ve vědě a výzkumu.

Z výstavy HIDDEN.  (Foto: Carlota Saorsa)

Jiný emotivní snímek má na svědomí Carlota Saorsa. Popisek: „Králík znehybněný v zádržném zařízení před vykrvením z uší. Španělsko.“ Králík v jakési gilotině za chvíli padne na oltář výzkumu. Tohle je doslova pokusný králík.

Ředitelem Jůzou kromě fotografií notně otřásl film, jenž je součástí výstavy. V médiích v poslední době mnohokrát oceňovaný snímek Lukáše Vincoura s názvem Svědectví: Pravda, která měla zůstat skryta. Většinou jde o tajné záběry ze živočišné výroby. „Kdo chce natáčet v takovém potravinářském závodě, nemá šanci získat povolení, je to asi horší než se o filmování pokusit třeba v atomové elektrárně,“ říká Jůza. Drastická potravinářská výroba ze živých tvorů je přísně utajována. Skrytá. Hidden. Potravinářský průmysl má obavy, že podobné snímky na veřejnosti by mohly rapidně snížit poptávku po mase.

Jiří Jůza v expozici. (Foto: Ivan Mottýl)

Cílem knihy i výstavy je právě snížení spotřeby masa, díky kterému se omezí počet týraných zvířat i množství skleníkových plynů v ovzduší, což je podmínka k budoucímu přežití planety Země. „Pokud to neuděláme, nedopadne to s lidmi dobře,“ varuje ředitel Jůza.

Ptáme se, proč by se teď měla část lidstva dívat ekologicky do budoucnosti, když ruská invaze vrátila Evropu nazpět o osmdesát let, do doby II. světové války. „Neznám na to odpověď. Josef Čapek ale také maloval protiválečné obrazy, aniž by zabránil válce, měl je prostě potřebu vytvořit. Stejně tak fotografové na této výstavě měli potřebu sdělit něco zásadního.“

Z výstavy HIDDEN. (Foto: Anne McArthur)

Stejně zásadní informace sděluje i film Lukáše Vincoura, třeba vypráví o kuřatech v umělých líhních. Jakmile se vylíhnou, jsou roztříděna a čeští kohoutci končí v plastikových pytlích, kde se pomalu udusí, nebo v drtiči. „Napadlo by normálního drobnochovatele slepic, nebo třeba majitele psa, tohle zvířatům dělat? My to tolerujeme jenom proto, že se to děje někde za zdí a co oko nevidí, to srdce nebolí,“ nechal se v souvislosti se snímkem slyšet v médiích Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.

Z výstavy HIDDEN. (Foto: Kristo Muurimaa)

Je chvályhodné, že Galerie výtvarného umění v Ostravě otřesná sdělení umělců plně respektuje a předává je dále veřejnosti. A to dokonce s požehnáním náměstka hejtmana Lukáše Curyla. „Galerie jsou prostorem pro umění, mohou ale také prezentovat společensky odpovědná témata. Neměli bychom zavírat oči před tím, co se kolem nás děje,“ říká Curylo. Polské veřejné galerie, které jsou pod přímým tlakem konzervativně-katolické vlády, před tímto mezinárodním projektem zavřely dveře. „Když jsem se dozvěděl, že polské galerie odmítají výstavu prezentovat, měl jsem jasno, že Ostrava ji vidět musí,“ říká Jůza.

Z výstavy HIDDEN. (Foto: Ivan Mottýl)

Je sympatické, že výstava HIDDEN v Domě umění souzní i s první výstavou v nedaleké městské galerii PLATO v renovovaných městských jatkách, která začne 21. září. Ta zkoumá, co je to vlastně „dobrý život“ a má rovněž mezinárodní účast. „Na dobrý život se naši předchůdci koncem 19. století dívali docela jinak, tehdy byla v Ostravě zřízena městská jatka, aby se zamezilo domácím zabíjačkám v nehygienických prostorách v ostravských dvorech,“ dává ředitel PLATO Marek Pokorný do souvislosti budovu jatek s výstavou o dobrém životě. „Dnes přitom vidíme v souvislosti s jatkami dobrý život docela jinak, hromadné zabíjení zvířat ztrácí legitimitu, dobytek se vrací na dvorky,“ porovnává Pokorný.

Z výstavy HIDDEN. (Foto: Ivan Mottýl)

Pro jistotu ještě poznámka, co je to antropocén. Poměrně nový termín, který označuje období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém. Motto výstavy zase bylo vybráno z díla ruského klasika Lva Nikolajeviče Tolstého a týká se vztahu člověka ke všem živým bytostem: „Když v tobě utrpení jiné bytosti vyvolá bolest, nepodléhej prvotní touze utéct od trpícího, ale naopak se přibliž co nejblíže k tomu, kdo trpí, a snaž se mu pomoci.“

*

HIDDEN / Zvířata v antropocénu. Dům umění v Ostravě. Výstava je k vidění od 14. 9. až 20. 11. 2022 (vernisáž je 13. 9. v 17 hodin). Kurátoři: Jo-Anne McArthur, Keith Wilson a Jiří Jůza.