Po MAČi přišel výtvarný Luft a teď Inverze. Dialog o ostravském Provozu, který nikdy nespí

Zbyl vůbec lidem z Provozu čas na letní oddech? Anebo jste se letos museli naučit odpočívat za pochodu, tedy v rámci organizačních příprav?

V týmu je nás opravdu hodně, ale máme šikovně rozdělené role, takže se to zvládne tak, aby si každý stihl užít menší dovolenou. Zatímco MAČ jsem primárně řešil já, Luft mají v gesci Honza Dvořák, Kuba Černý a Hynek Chmelař. A Inverzi děláme všichni v provozácké partě tak nějak vyrovnaně.

Právě probíhá třetí ročník audiovizuálního festivalu Luft. Ostrava má od počátku devadesátých let poměrně velkou tradici, pokud jde o festivaly spojené s vizuálním uměním, připomeňme třeba festival performancí Malamut anebo festival výtvarných intervencí Kukačka. Jaké jsou vlastně ambice Luftu?

To bych nechal třeba na Hynkovi Chmelařovi.

Jasně. Provoz dali dohromady hlavně lidé kolem literární skupiny Harakiri Czurakami a literatura tak logicky v nabídce klubu zaujímá podstatnou, a vlastně stále silnější pozici. Všiml jsem si, že proniká i do Luftu, a to třeba prostřednictvím ostravského básníka Martina Šenkypla. Jak to Martin vymyslel?

To se nechte překvapit. Martin je renesanční člověk a pro své umělecké vyjádření používá rozličná média. Můžu dát menší nápovědu, že Martin tentokrát využije médium, které se rýmuje se slovem „rodeo“.

Luft vyvětrává, Inverze zase dokáže ovzduší notně změnit k horšímu. V rámci literárního festivalu to ale vidím třeba s Hegelem spíš jako zákon negace negace. Rozpory ve všem dění působí neustálé střídání kladných a záporných tendencí v předmětech a jevech. Tohle má přece za úkol každá dobrá literatura! Reflektovat všechny ty rozpory kolem nás a v nás, byl to i klíč, jak vybrat pro festival vystupující literáty?

Naším klíčem bylo i letos reflektovat trendy věci, které lidi zajímají. Proto jsme například pozvali tvůrce dvou podcastů (Rapspot a Vyhonit ďábla) a literární autory, kterým v nedávné době vyšla nová kniha. Také se řídíme vlastními preferencemi a zveme ty, které bychom rádi sami viděli. Co se týče témat, necháváme většinou dveře otevřené všemu, takže zazní jistě literatura zaznamenávající rozpory, ale třeba také soulady.

Ve čtvrtek na festivalu vystoupí prozaik Jaroslav Rudiš, který začal psát německy a v tomto jazyce vydal v Německu už dvě knihy. Jak jste ho přilákali na Inverzi? Hrálo třeba nějakou roli, že Ostrava s notným zpožděním začíná objevovat své dávné německy píšící autory (Ilse Weber, Franz Spunda, Joseph Wechsberg, Maria Stona a další)?

Pozvat Jaroslava Rudiše se nám dlouhou dobu nedařilo, až letos – symbolicky k pátým narozeninám Inverze. Lákat jsme moc nemuseli, stačilo se trefit do autorova nabitého kalendáře a vymyslet jeden jediný den, kdy by mohl dojet. Z jeho účasti máme moc velkou radost.

Je letošní literární program festivalu opřen o nějaké společné téma? Napadá mě, že by to mohlo být třeba „němectví v nás“. O Rudišovi už byla řeč. Magnesií Literou oceněný Stanislav Biler (vystoupí v pátek) pochází z Vítkova a už v jeho prvotině Nejlepší kandidát hrají Sudety důležitou roli. Radek Malý (úterý) je germanista a česko-německým soužitím se zabývá imrvére. Pérák Petra Stančíka (pátek) je v autorově podání nakonec také sudetský Němec. Do Sudet jsou situovány i některé povídky Bianci Bellové (úterý)…

Společné téma festival nemá, ale všímáte si dobře, že se nám podvědomě rýsuje jakási fascinace Německem. Že bychom po zemích Visegrádské čtyřky pozvali příště autory z Německa?

Hostem MAČe byli islandští spisovatelé, na Inverzi dorazí četní slovenští literáti. Kdo je to Agda Bavi Pain, který bude součástí slovenských autorských čtení?

Slováci vystoupí na Inverzi už poněkolikáté. Měli jsme např. čtení Mirky Ábelové, Ivany Gibové, Jany Micenkové a Mila Janáče. Od minulého ročníku spolupracujeme s literarnymklubem.sk, který nám vždy nabídne skvělé autory. Letos to budou Vladimír Balla, Zuska Kepplová a právě Agda Bavi Pain. Všichni zmínění budou v Ostravě číst u příležitosti překladu jejich knih do češtiny. Pain je slovenský spisovatel vystupující pod několika pseudonymy. Je to takový enfant terrible slovenské literatury, který se nebojí kontroverzních témat.

Inverze je vždy spojena i s domácím nakladatelstvím Bílý Vigvam, které je v ostravském Provozu prakticky doma. Jaká bude ta letošní synergie?

I letos se bude na Inverzi křtít. Tentokrát povídkovou knihu pražského autora a scenáristy Marka Blažíčka s názvem Před jídlem si důkladně uřízněte ruce. Součástí křtu bude autorské čtení Marka a jeho hostů. Samotným křtitelem se stane Petr Ligocký – ten Marka na nakladatelství Bílý Vigvam nasměroval.

Bude se i dost cestovat, Petr Hruška se synem Františkem a Romanem Poláchem pojedou dokonce kolem světa. O co půjde? A mimochodem, stačili si organizátoři z Provozu i v letošním programově nahuštěném létě odskočit také někam do světa, a třeba i s nějakým literárním cílem?

Země na obzoru! (tak se pořad výše zmíněných borců jmenuje) vznikl u příležitosti epochálního výročí první cesty kolem světa. Všichni tři slibují, že nás provedou divokými vodami jedinečných cestopisů od Antonia Pigafetta, Marca Pola, Jamese Cooka či Mandevilly. Vyplouvá se bez záchranných vest, s rumem v podpalubí Fiducie. Co se týče našich dovolených, já byl s přítelkyní v Chorvatsku v Pule, kde je známé koloseum. Honza Dvořák byl s přítelkyní v Anglii, kde cestovali po zajímavých architektonických památkách. Ondřej Hrabal byl nejdál – až v Indii. Kača Chromečková myslím v Německu, Linda ve Slovinsku a Adam na Slovensku. Pokud vím, tak za žádným literárním cílem jsme nikdo nejeli, ale mnozí z nás si nějakou tu knihu na cesty vzali.

Petr Hruška v rámci Inverze opět obnoví svoji legendární Paseku, kterou pořádal v klubu Les. Koho pozval? Proslýchá se, že by v Provozu mohla Paseka probíhat každý měsíc, jak jsou tyhle úvahy daleko?

Petr pozval Petra Vášu a Pavla Klusáka – ten však na poslední chvíli účast zrušil, takže místo něj vystoupí neméně skvělý Ivan Binar. Co se týče pravidelného pořádání Paseky na Provoze, tak jsme se o tom s Petrem ještě tak do hloubky nebavili. A vlastně nevím, jestli by si na to našel čas, ale určitě bychom tomu byli otevřeni.

Není to jen literární, nýbrž jde o multikulturní festival. Texty k písním, to je také literatura, na MAČi v Provozu o tom letos vášnivě mluvil písničkář Jan Burian. Podle něho je kategorie „textař“ nesmyslná, jsou prý jen dobří a špatní básníci. Vnímáte texty písní také jako poezii? A kteří „básníci“ letos přijedou zahrát a zazpívat?

Písně jsou určitě básně, akorát je u nich kladen větší důraz na rytmus a často představují pouze jakýsi repetitivní a ne moc kvalitní přívažek k hudebnímu doprovodu. Ale záleží.

Nakonec volná otázka, co považujete za nutné dodat k letošnímu ročníku? A klidně, ať je tato odpověď delší než všechny předchozí, protože jen málokterá zpovídaná osoba je spokojena s pokládanými otázkami.

Program mluví za vše, koukněte se třeba na naše stránky. A protože mám prostor být u této otázky upovídaný, udělám přesný opak a místo toho řeknu jen to, že všechny čtenáře srdečně zvu, bude to super!

*

Inverze. Ostravský literární festival. 29. srpna – 3. září 2022. Provoz a další místa v ostravském centru. Program ZDE.