Kolekce 1986–1991 Revisited – Part 2. od Miloše Doda Doležala mapuje minulost, přitom směle vzhlíží k budoucnosti

Miloš Dodo Doležal na obě alba přichystal úctyhodných 39 hudebních příspěvků, které se ohlížejí za minulostí, ale v čase se nezastavily. Z hlediska nápaditosti a kreativity jsou dostatečně přínosné a odolné i směrem k budoucnosti. A to se počítá.

První část 1986–1991 Revisited – Part 1. spatřila světlo hudebního světa loni, nyní vyšla druhá část. Dvacetipoložková kolekce 1986–1991 Revisited – Part 2. opět obsahuje: „…známé songy, ale i kusy nikdy nevydaného materiálu z té doby. Speciálně songy Bohům vstříc, Skály, Levná lež a Hlas vznikaly v závěrečné fázi před rozchodem. (…) Po 35 letech můžete slyšet mnoho opět natočených písní, které kolují mezi vámi jen v koncertních nebo demo verzích.“ Tolik slova z bookletu.

Pozitivní je, že nespoutanost tehdejší doby skladbám nevzal ani zmíněný fakt, že byly znovu nahrány. A spíše vyniká jejich nadčasovost, protože předkládané písničky jsou svěží a řádně ostré i po letech. Platí to rovněž pro songy Poutník životem nebo Já chci se ptát těch králů, které nyní mají jiné verze, než když v roce 1989 vyšly na singlech v Supraphonu (Rockmapa), respektive Pantonu.

Celkově můžeme říci, že album tvoří písně psané rock-metalovou oddaností a rock-metalovým nadšením. Jsou srozumitelné a je vcelku jasné, co chce Miloš Dodo Doležal sdělit. A zároveň sdílet. Přesto není předvídatelný. Skladby nadále dokážou druhé obohatit. Jejich autor jim dal do vínku řadu kytarových vychytávek, ale také jakousi upřímnost, tah na bránu, lehkost a zároveň určitou hloubku. Doležalův kytarový projev byl už v té době charakteristický, přičemž za hlavní prvky, které jej vyživovaly a vyživují, lze označit energickou dravost v kombinaci s dostatečně melodickým výrazem. Inu, optimální kombinace, jak navazovat spojení s posluchači zcela automaticky. Bez ohýbání. Což se také děje.

Doležal nezná hudební limity. Ani tenkrát, ani v současnosti. A díky tomu, že vedle sebe staví písně postupně gradující (Poutník životem), dynamicky rychlopalné (Proč štěstí se mi vyhýbá, Strach), poklidně vnitřně neklidné (Skály), hutně dravé (Nerovný boj) a tajemně přímočaré (Bohům vstříc), dokáže naklonit misku vah zájmu na stranu, kterou potřebuje.

Pro úplnost dodejme, že bývalý člen Vitacitu se postaral na albu o kytarové party, část těch baskytarových a rovněž o zpěv, který je stejně přesvědčivý jako jeho kytarové umění. Dále s nahráváním alba vypomohli jeho syn Miloš Doležal Jr. (baskytary, sbor); Matěj Čurda, Štěpán Smetáček a Radek Láznička (bicí); Josef Melen (klávesy), Hana Krninská Liškařová (zpěv), Martin Mistr (zpěv, sbory), Tomáš Sovadina (sbory) a Arbok (sbor).

Za přínosnou můžeme považovat rovněž skutečnost, že všechny předkládané skladby jsou zdravě vyzývavé a jsou zkomponovány tak, že si žádají o poznání. Nejen letmé, ale bližší poznání. Hodnotu písní přitom zvyšuje kytarové vyšívání, které je jejich nedílnou součástí. Je však vedeno účelně a promyšleně, nikoliv pouze jako ukázka vlastních schopností. Také tyto prvky mají zásluhu na tom, že na albu jsou zkrátka zařazeny skladby hrané od kovového srdce a pro rock-metalové srdce.

Na druhé straně se určitě najdou záležitosti, které mohly být zvládnuty lépe. Docela překvapuje, že Doležalův perfekcionismus nepřispěl k tomu, aby CD bylo vybaveno texty k jednotlivým písním, což by fanoušci jistě ocenili. Rovněž si pečliví fanoušci v bookletu u autora textu k songu Proč štěstí se mi vyhýbá všimnou chyby, kde je místo Křížek uvedeno „Kžížek“.

Také bychom se mohli ptát, zda musela být zařazena dvě intra, tři outra, kytarové sólo a představovačka a místo nich se nenahrála další skladba z té doby. Ostatně celkově pak part 1. a part 2. čítají z devětatřiceti položek hned jedenáct podobných hudebních záznamů. Na druhé straně je pravda, že se jedná o autentické připomenutí dané doby, takže z tohoto pohledu tyto momentky rozhodně své místo na albech mají.

Loňský počin 1986–1991 Revisited – Part 1. skončil v anketě Břitva, kde hlasují publicisté píšící o žánrech spadajících pod širokou oblast hard´n´heavy, v kategorii Neřadové album roku 2021 na druhém místě. Dá se předpokládat, že letošní novinka také zaútočí na medailové pozice. 1986–1991 Revisited – Part 2. lze označit za oslavu hudební smysluplnosti. Album, které je pro pamětníky takřka povinné, a přitom se vyhýbá nostalgii. Pro mladší generaci je to nahrávka, díky které může objevovat a učit se. Tedy také plná podnětů.