BrankaFest: Drásavá uhrančivost Illegal Illusion, chytrý pop rock Kofe-inu i nadějný dorost

Jednodenní BrankaFest organizuje v Brance u Opavy známý básník a zapálený hudební fanoušek David Bátor. Letos se festival výjimečně konal v areálu zdejšího hřiště, protože kulturní dům, kde proběhly první dva ročníky, je v rekonstrukci. Už při příchodu na návštěvníky dýchla velmi přátelská a dalo by se říci, že až rodinná atmosféra. Žádné mobilní oplocení s ostrahou, žádné reklamní poutače ani prodejci všelijakých tretek a dokonce ani žádné předražené občerstvení – jenom jeden stánek s pitím a s trampským cigárem, jehož grilování si vzali na starost místní dobrovolní hasiči. A stále usměvavý hlavní pořadatel, který srdečně vítá příchozí kapely i návštěvníky.

Hudební program byl postaven kromě dvou zavedených jmen, které zmiňujeme v úvodu, ještě na dalších třech lokálních interpretech. Odpoledne zahájila studentská kapela Žádný ostych. Už od prvních taktů bylo jasné, že mladí muzikanti na pódiu nestojí poprvé a že jim nechybí nejen zdravé sebevědomí, ale i velmi dobrá průprava ze základních uměleckých škol. Přestože repertoár mají postavený na coververzích od Red Hot Chilli Peppers, The Beatles, Vypsané fixy nebo třeba italských Måneskin, celková produkce působila naprosto přirozeným a celistvým dojmem a sluší se vypíchnout i zajímavou vokalistku Nikolu Markusovou, která má velmi příjemnou barvu hlasu. Kapela odehrála i několik vlastních skladeb, přičemž zejména píseň Tam kde vedou koleje má jasné hitové ambice. Nezbývá než kapele doporučit, aby se více věnovala vlastní tvorbě.

Nikola Markusová z kapely Žádný ostych. (Foto: Aleš Honus)

Druhým vystupujícím v řadě byl opavský Dobrý pokus, který se na scéně také pohybuje velmi krátkou dobu. Stejně jako v případě Žádného ostychu, i zde se ještě kapele nepodařilo překročit hranici, kdy se o ni začnou zajímat nejen rodinní příslušníci a přátelé, ale i lidé, které jejich hudba oslovila. Kapela však přesto působila sehraným dojmem, má evidentně dobře nakročeno, a pokud nesejde z nastolené cesty, mohli bychom o ní v budoucnu ještě slyšet, protože některé písně zněly velmi zajímavě.

Frontman kapely Dobrý pokus Matěj Šembera. (Foto: Aleš Honus)

Bílovečtí Illegal Illusion, to byla první ze dvou kapel, za kterou stálo za to se na BrankaFest vypravit i z delší vzdálenosti. Tahle legenda si už od konce 90. let razí svou nekompromisní cestu, která není úplně posluchačsky vstřícná, ovšem pokud se vám podaří proniknout pod zdánlivě agresivní slupku, budete překvapeni, kolik citu a drásavě uhrančivé krásy je ve skladbách kapely skryto a jak vycizelované její písně jsou. Základními poznávacími znameními kapely je neuvěřitelně intenzivní zpěv frontmana Jiřího Bialíka a energická hra bubeníka Michala Sobotky alias Boty.

Kapela odehrála, jak má ve zvyku, velmi hutný a ostrý set, který byl postaven hlavně na písních ze zatím posledního alba Dried Blood Syndrome, ovšem nechybělo ani pár výletů do vzdálenější minulosti včetně písně Autopilots z minialba Veto a kapela představila také jednu velmi slibnou ukázku z připravovaného alba. Pokud Illegal Illusion budou pokračovat ve svém neuspěchaném tempu vydávání nahrávek, mohlo by nové album snad vyjít v roce 2023.

Jiří Bialík z kapely Illegal Illusion. (Foto: Aleš Honus)

Předposledním účinkujícím byla punkrocková kapela Zlomená játra, která pro mě dosud byla neznámou. Když jsem na plakátu viděl označení „punk-alternative“, očekával jsem něco úplně jiného, než kapela předvedla. Rozhodně jsem nečekal, že kapela, která je složena odhadem ze čtyřicátníků, nemá větší ambice, než postavit svůj repertoár na coververzích českých punkových hitů – namátkou od kapel Visací zámek (Traktor), Plexis (Svět jsou bary), E!E (Humusák), HNF (To svět se posral) nebo dokonce od Vypsané fixy (1982). Navíc odehraných bez většího invenčního vkladu a spíše v tancovačkovém než ve skutečně punkovém provedení.

Z koncertu kapely Zlomená játra. (Foto: Aleš Honus)

Dojem z velmi amatérské hudební produkce naštěstí rychle napravila poslední kapela večera, kterou byla opavská stálice Kofe-in. Podle očekávání odehrála hodinku napěchovanou výraznými hity jako Levituju, Čarodějka, Kladu tě na vodu, Volnomyšlenkář a další. Frontman Jan Kunze to navíc s publikem opravdu umí, což koncert Kofe-inu povýšilo na velmi záživnou show. Překvapením bylo, že s kapelou vystoupil bubeník Adam Olšák, který je známý z ostravských February. Trošku mě zklamalo, že Kofe-in neodehrál ani jednu novou píseň z připravovaného alba, které by mělo vyjít už za pár měsíců a jehož vydání je spojeno s velkým očekáváním vzhledem k vysoké laťce, kterou kapela na svých předchozích nahrávkách nastavila. Jsem moc zvědav, jestli album opět obsahuje takovou pecku, jakou je třeba píseň Bouře z posledního EP Ať to trvá věčně.

Jan Kunze z kapely Kofe-in. (Foto: Aleš Honus)

Letošní třetí BrankaFest se navzdory ne úplně dotažené dramaturgii vydařil, a to včetně počasí, které se zpočátku nezdálo příliš přívětivé. Závěrem se sluší vyjádřit uznání a poklonu organizátorovi Davidu Bátorovi, který v Brance u Opavy už několik let pořádá nejen zajímavé hudební akce, ale i básnická setkání za osobní účasti zvučných jmen. A to vše navzdory svému zdravotnímu omezení i navzdory velmi skromným finančním možnostem. Je proto fajn, ze místní radnice tuto aktivitu dlouhodobě podporuje, protože takové lokální akce jsou kořením festivalové sezony a jejich přínos je naprosto nesporný.