Move Ostrava v mezinárodní společnosti: Projekt The Urge Grows oživuje centra měst
1.7.2022 06:00 Tereza Cigánková Divadlo Report
Poslední měsíc se pro taneční platformu Move Ostrava nesl ve znamení účasti na mezinárodních projektech, které potvrdily její neustále rostoucí význam nejen v rámci moravskoslezského regionu, ale také na poli českého nezávislého tance jako takového. Krátce po skončení květnového festivalu Move Fest se zahraničními hosty a zapojení ostravských performerů do site-specific happeningu Woods v rámci Tance Praha se organizační tým v čele s Janou Ryšlavou pustil do finální fáze tvůrčí spolupráce, která propojila tanečníky ze střední Evropy pod vedením německé choreografky Ceren Oran. Projekt bude oživovat česká, ale i slovenská a německá města i ve druhé polovině tohoto roku.
Z předchozího uvedení projektu The Urge.
Foto: Alžběta Hulcová
Open-air projekt The Urge Grows, jehož cílem je liberalizovat tanec, vnést jej do veřejného prostoru a dát mu tak možnost proniknout mezi různorodé publikum a generovat nový druh zážitku, vymykajícího se z běžných představ o tanci, je výsledkem několikaměsíčních příprav a interakcí mezi českou, slovenskou a německou taneční scénou. První impuls vzešel od Jany Ryšlavé, která se rozhodla rozvinout původní počin Ceren Oran, vytvořený během období covidové pandemie – simultánně streamovanou pohybovou performanci, která proběhla souběžně ve třech německých městech (Mnichov, Berlín a Kolín nad Rýnem). Pro tento účel oslovila jak tvůrčí tým německé choreografky, tak kulturní instituce v Česku a na Slovensku, které celý projekt zaštítily.
Výsledkem je série představení v otevřeném městském prostoru, během nichž se narozdíl od původní „distanční“ verze tanečníci mohou již fyzicky setkávat, zároveň ale zůstává možnost streamu a sdílení s diváky i na dálku. Premiérová performance v Plzni se tedy mohla odehrát off i online a zúčastnili se jí všichni čeští, slovenští a němečtí performeři – tanečníci a také hudebníci, kteří představení doprovázeli živou hudbou.
Rozmanité obsazení umělců s různými pohybovými základy (ale také přispívajících do celkové „mozaiky“ různorodými fyzickými konstitucemi a výrazovými možnostmi) společně vytvářelo a akcentovalo dynamiku skupiny, rozdmýchalo touhu po kontaktu a sdílen, a zároveň ukázalo sílu jednotlivce, reagujícího na náhlé osamocení a vyrovnávajícího se se silami, které jej k ostatním přitahují a zároveň nutí držet se zpět.
Pečlivě nachoreografované pasáže, kde se důraz kladl na pohybové unisono, se střídaly s improvizovanými sóly, ve kterých se zřejmě nejvíce projevilo téma frustrace z nemožnosti dát průchod touze po vyjádření a uvolnění nahromaděné energii – tak dobře známé z téměř dvouletého lockdownu. Vezmeme-li v úvahu, že toto vše vzali do rukou zkušení a technicky kvalitní performeři (za české a slovenské umělce zmiňme například Helenu Arenbergerovou, Michala Heribana nebo Andreje Štěpitu), pak je na co se dívat.
Jako řada dalších site-specific projektů pomáhá The Urge Grows zaměřit pozornost také na prostor, který často sdílíme jako komunita vlastně nevědomky, málokdy se zastavíme, abychom si prohlédli místo, které máme „dohromady“ s ostatními. Tím méně si pak dáme čas na to si prohlédnout, kdo s námi daný prostor zrovna okupuje. Když ale něco spolu pozorujeme a dovolíme si připojit se společnému „tady a teď“, náš pohled na dobře známá zákoutí se může změnit, stejně jako pocit z nich. Můžeme tedy říct, že projekt Ceren Oran je ze své podstaty maximálně propojující a spojující, ať už se to týká věcí životných nebo neživotných.
Z Plzně pokračovala cesta české části tanečníků například do Luhačovic, Rožnova pod Radhoštěm nebo Prahy a nadále bude oživovat česká (a potažmo i slovenská a německá města) v průběhu roku. Na každé zastávce je tak představení vlastně neopakovatelnou premiérou a dál naléhavě upozorňuje na to, že touha být, tvořit a sdílet je silná a nepotlačitelná.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.