Morálka a láska se staly prázdnými pojmy, říká Luděk Lešnovský z kapely Bebechy, na jejímž výročním koncertě zazpívá i Nohavica

Čeká vás výroční koncert, který se však uskuteční s dvouletým zpožděním. V čem tedy s ohledem na tento posun bude letošní koncert jiný?

Já si myslím, že bude vcelku stejný. Bohužel během dvou let se udály věci pozitivní i negativní. Přibyly nové věci v repertoáru a je nás o dva méně. Rozloučil se s námi náš dlouholetý člen Radek Nogol a po krátké těžké nemoci nám odešel kamarád Petr Šimíček. Jeho ztrátu dodneška těžce neseme.

Na koncertě s vámi vystoupí i Jaromír Nohavica. Jaká bude jeho role?

Jarek s námi vystoupí jako host. Odzpívá s naší kapelou dvě písničky, a to Kometu, Básnířku a třetí dle svého uvážení. Tyto písně Jarek zpíval s kapelou Čechomor a jejich zvuk s kapelou nám vyhovuje. Taková je naše představa, ale kdo ví, třeba se to vyvine jinak.

Proč jste se rozhodli pozvat zrovna Jaromíra Nohavicu?

Jarek je náš dobrý kamarád. Poznal jsem ho na akci Folkový kolotoč. Koncertoval jsem tam se svojí kapelou Prolog. Napsal jsem potom hudbu k jeho písni Panoptikum lásek a hrůz, ke které mi daroval text. Křtil nám i naše první CD Klíče. A když jsem ho oslovil, okamžitě souhlasil.

Jak bys zhodnotil dosavadních dvacet, respektive dvaadvacet let kapely?

Kapela za tu dobu prošla několika změnami v obsazení. Víťa Stuchlý na postu elektrické kytary aranžuje všechny písně a znovu jsme si museli osvojit hraní z notových partů. Petr Zeman začal psát texty a tím obohatil naši textařskou líheň. Velkou posilou je pro nás saxofonista Zdeněk Šponar, který u nás hraje jako stálý host. Působí ve více kapelách a je maximálně vytížen. Bohužel koncertů je málo a můj sen je mít někoho, kdo by vystoupení organizoval a sháněl.

Vaše poslední album Černé duše vyšlo v roce 2017. Jakým směrem se od té doby posunula vaše tvorba?

Naše hudba se pořád pohybuje mezi žánry blues a rock. Vybíráme si věci, které nejsou až tak známé a ohrané. Myslím si, že vzhledem ke svému věku již žádné velké posuny nehrozí. Budeme pořád hrát to, co nás baví a naplňuje. V Parníku budeme hrát mimo jiné asi pět nových věcí, které jsme během dvou let stačili nazkoušet.

Jakou roli ve vašem životě hraje hudba a kapela Bebechy?

Hudba se stala mým celoživotním koníčkem a láskou. Snad jsem zdědil geny po mojí mamince, která byla swingovou zpěvačkou. Kapela Bebechy, to není jenom parta hudebníků, ale je to pro mě i část rodiny. Když se vám podaří dát dohromady dobré hudebníky a ještě kamarády, není nic krásnějšího.

Když koncertuješ, na co při jednotlivých písních nejčastěji myslíš? Mění se tyto pocity, nebo máš s některými písněmi zafixovány stejné myšlenky?

Určitě se mění pocity při jednotlivých písní. Určuje to text a rytmus skladby. Snažím se pozorovat reakce publika při jednotlivých písních. Občas zavřu oči a nechám se při zpěvu ovlivňovat rytmem skladby a textem.

Ve skladbě Náš první valčík se zpívá: „…jsme účastníky kurzu společenského chování…“ Jak by takový kurz společenského chování měl vypadat, aby se zlepšily vztahy mezi lidmi a dokázali jsme naslouchat i těm, s nimiž nesouhlasíme?

Každý člověk je ve svých názorech ovlivňován výchovou ve své rodině a svým okolím.

Překvapuje mě malá paměť národa. Myslím tím svoji generaci. Morálka, vlastenectví a láska se staly prázdným pojmem. Ale stále věřím, že se to zlepší.

Název písně Ráno 21. srpna evokuje srpnové události roku 1968. Jaký je váš názor na to, aby se muzikanti vyjadřovali k politickému dění v zemi?

Tato píseň je minimálně čtyřicet roků stará. Napsal ji Radek Nogol pro kapelu Prolog, kterou jsme spolu založili a taky v ní do sametové revoluce hráli. Naše generace byla ovlivněna a taky postižena rokem 1968. V té době bylo velice problematické a nebezpečné se k politice vyjadřovat. Myslím si, že tato píseň je pokus jak se k tomu inteligentně vyjádřit.

Co dalšího vás ještě v letošním roce čeká?

Chtěl bych poděkovat našim věrným fanouškům, kteří na nás věrně chodí. Jsme ve věku, kdy žádnou díru do světa neuděláme. Pokud nám bude zdraví sloužit a budou finanční prostředky, určitě ještě vydáme nějaké CD. Tento rok bych chtěl realizovat i videoklip. Je to můj sen.