Markéta Johnová o festivalu Slunovrat: Věřím, že si v letošním programu každý najde to své

Ozývají se mi dosud lidé, kteří jsou překvapeni informací, že Hradecký slunovrat už není hradecký a že už nebude v Hradci nad Moravicí, nýbrž v Opavě. Mohla byste prosím vysvětlit, co vás k této zásadní změně vedlo a proč už se festival do malebného prostředí hradeckých zámků nehodlá vrátit? 

Přesun festivalu z Hradce do Opavy byl způsoben vnějšími okolnostmi. Červený zámek, který pro nás od začátku představoval hlavní festivalové zázemí, měl být od letoška kvůli rozsáhlé rekonstrukci nepřístupný. Z Hradce jsme odcházeli neradi, bylo nám ale jasné, že se bez tohoto prostoru neobejdeme, proto jsme hned po skončení loňského ročníku začali hledat náhradu. S tím, jak se festival během let postupně rozrůstal, jsme začali narážet na limity prostoru už dříve. Výměnou za krásné prostředí zámeckého areálu jsme například nemohli zvát některé kapely zvučnějších jmen, protože jsme nebyli schopni zajistit jim potřebné zázemí a festival tak nemohl dál růst. Dá se tak říci, že přesun do jiné lokality byl jen otázkou času. Musím říct, že i když jsme si nejprve pro Slunovrat nedokázali jiné místo vůbec představit, s přesunem do Opavy se nám otevřely nové obzory a možnosti. Máme také radost, že naprostá většina našich fanoušků na zprávu o přesunu reagovala pozitivně a na festival v nových kulisách se společně s námi těší.

Byla volba Opavy jednoznačnou záležitostí? Neuvažovali jste o jiné zámecké alternativě?

Jednou z možností, které se nabízely, byl nedaleký zámek Raduň, jehož kastelánka Markéta Kouřilová je festivalu velmi nakloněna. V minulých letech se s její podporou na zámku konala řada akcí v rámci celoročního programu Večery se Slunovratem. Uspořádali jsme tu například degustaci vinařství Krásná hora, povídání s páterem Josefem Suchárem a Petrem Linhartem o obnově mariánských poutních chrámů a návratu života do Sudet či přednášku ředitele Slunovratu Vaška Müllera o houbách. Jenomže i v Raduni jsme narazili na problém se zázemím, a to jak pro vystupující, tak i pro návštěvníky. Nejsou tu vhodné parkovací ani ubytovací kapacity a pro maličkou Raduň by takto velký třídenní festival znamenal značné omezení. Museli jsme tedy hledat dál.

Inspirovalo vás třeba něco? Vím, že máte přátelské vazby i s jinými festivaly…

Inspiraci jsme našli v Uherském Hradišti na Letní filmové škole, se kterou jsme navázali spolupráci v loňském roce. Ředitelka festivalu Radana Korená přivezla na Slunovrat několik filmů, my jsme se zase filmovky zúčastnili se dvěma debatami a s výstavou fotografií dalšího člena organizačního týmu Slunovratu, vojenského kaplana Kamila Víchy. Také v Hradišti se filmová škola koná na celé řadě míst a nás organické propojení města s festivalem nadchlo. Volba tedy padla na Opavu, která nás k naší velké radosti přivítala s otevřenou náručí. Vážíme si podpory Magistrátu města Opavy i nově navázané spolupráce se Slezskou univerzitou, se kterou jsme minulý měsíc podepsali memorandum.

Opava určitě uvítala tuto změnu, znamená to pro ni zvýšení společenské a kulturní prestiže. Festival se odehraje na různých místech Minoritský klášter, Slezská univerzita, Církevní konzervatoř, Kostel sv. Janů… Podle jakých kritérií jste vybírali jednotlivé scény? 

Protože Slunovrat vzešel z historického prostředí, hledali jsme pro jednotlivé scény místa, která budou stejně jako zámecký areál Hradce nad Moravicí dýchat minulostí. Zároveň jsme chtěli návštěvníkům festivalu zpřístupnit lokace, do kterých se jen tak běžně nepodívají. Věříme, že i pro opavské návštěvníky půjde o objevný zážitek.

Spousta věcí zůstane zachována, například Welcome scéna, která bude v neplacené zóně pro všechny zájemce. Od počátku Slunovratu ji měl společně s Milanem Tesařem na starost Ondřej Oborný. Ten už není součástí festivalového týmu? 

Ondra Oborný je i nadále součástí týmu, od letoška má ale na starosti jinou část programu, a to Blízká setkání s Polskem. Slunovrat už vloni navázal spolupráci s Polským institutem, jeho ředitel Maciej Ruczaj na festivalu minulý rok vystoupil. Letos k nám přijede také a společně s historikem z Ústavu pro studium totalitních režimů Petrem Blažkem si budou povídat o cestě středovýchodní Evropy ke svobodě. Na Slunovratu dále vystoupí dlouholetý zpravodaj České televize v Polsku Miroslav Karas, představí se polské kapely MØW, Fabian Klimanek Project, Wolka a Los Duendes a návštěvníci budou mít možnost zhlédnout dvě výstavy. Venkovní výstava Republika mnoha národů vyprávějící příběh republiky, která od konce 14. až do konce 18. století existovala na dnešních územích Polska, Litvy, Ukrajiny a Běloruska, bude přístupná veřejnosti a zůstane ve městě i nějakou dobu po skončení festivalu. Druhá výstava se jmenuje Listuj světem a je určena malým návštěvníkům Slunovratu, pro které máme připravenou zvláštní scénu s vlastním programem.

Pojďme se bavit o programu, který je výživný. Návštěvníky čeká spousta koncertů, diskuzí a gastronomických zážitků. Na koho byste z hudební části festivalu ráda upozornila? Má Slunovrat nějakého oficiálního hudebního headlinera?

Z českých hvězd se návštěvníci festivalu mohou těšit na Davida Kollera, Radůzu, Hudbu Praha Band či Mayerovy brzdové tabulky. Největším zahraničním tahákem festivalu bude určitě švýcarsko-francouzské jazzové uskupení Erik Truffaz Quartet, které originálním způsobem propojuje jazz s drum’n’bassem a hip-hopem.

Tuším, že Slunovrat nezůstane dlužen nic své kulinářské pověsti?

Festival bude tradičně bohatý i na gastronomické zážitky. Do Opavy se z Krnova letos přesune Coffee festival a stane se součástí Slunovratu. Pod vedením majitelky Malého Café Šárky Bolatzké se návštěvníci mohou těšit na gastro a kávovou zónu, zajímavé hosty ze světa gastronomie a promenádní kavárnu Philipp, která bude stát v místě bývalé promenádní restaurace v Křížkovského sadech.

A co jeho společenský a humanitární rozměr?

Zapomenout nemohu na Zónu charitní inspirace, jejíž organizaci má na starosti Ivo Mludek. Ve volně přístupné zóně okolo Ptačího vrchu v Sadech svobody budou stánky charitních organizací Radost, Elim Opava, Anima Viva a Chráněných dílen Charity Opava. Součástí programu bude debata s publicistou Jeronýmem Janíčkem o nárůstu psychických problémů u dětí a mladistvých v době koronakrize. Velkou radost máme také z nově navázané spolupráce s internetovým deníkem Aktuálně.cz, který je od letoška naším mediálním partnerem. Šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka před několika týdny na Večeru se Slunovratem v Kostele sv. Janů v Opavě hovořil o svých zkušenostech zahraničního a válečného reportéra.

Filozofií Slunovratu je také hledat a objevovat méně známé tváře. Kteří umělci letošního programu jsou pro vás osobně objevem? 

Hudebně se letos nejvíc těším na DJ Floexe, který představí robota Josefa. Zcela mimořádným zážitkem pak nepochybně bude i vystoupení Františka Skály s dechovkou Provodovjané, to by si naši návštěvníci neměli nechat ujít.

Připraveno je mnoho diskuzí. Vybíráte jednotlivé osobnosti podle nějakého dramaturgického klíče? Která témata považujete za důležitá?  

Vybíráme témata, která nás samotné zajímají a o kterých jsme zároveň přesvědčeni, že budou rezonovat i s festivalovým publikem. To je u nás na Slunovratu tradičně velmi kultivované a vzdělané, se zájmem o aktuální dění. Proto se letos v několika debatách dotkneme i současné geopolitické situace – novináři Martin Novák a Štěpán Černoušek budou mluvit o možném budoucím vývoji konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, historik a etnolog Kamil Sládek se bude věnovat paralelám válek v Bosně a Hercegovině a na Ukrajině. Velkým tahákem diskuzní sekce festivalu pak určitě bude rozhovor novináře Tomáše Etzlera s americkou novinářkou Melissou Chan, která se věnuje globálním problémům jako jsou vliv Číny a vzestup globálního autoritářství. Ze spisovatelů se návštěvníci festivalu mohou těšit na Simona Mawera, autora bestsellerů Mendelův trpaslík či Skleněný pokoj, na bohemistku a literární redaktorku Kamilu Hladkou, která ve svých knihách Hornické vdovy a Sestry píše o silných ženách, nebo na Karin Lednickou, která je externí členkou organizačního týmu festivalu a která představí svoji novou knihu Životice.

Co z letošního nabitého programu byste ještě ráda vypíchla?

Doporučit mohu přednášku římskokatolického kněze, teologa a přírodovědce Marka Orko Váchy o nepochopeném Johanu Gregoru Mendelovi nebo povídání s překladatelkou a arabistkou Jitkou Jeníkovou, filozofkou a fenomenoložkou Annou Hogenovou, cestovatelkami Nicolette Havlovou a Viktorkou Rys (Hlaváčkovou) či výtvarnicí Kateřinou Šedou.  Věřím, že si v letošním programu festivalu každý najde to své.