Pláč i naděje. Anketa o budoucnosti nezávislé Galerie Nibiru, která byla po 26 letech uzavřena

Galerie Nibiru se po šestadvaceti letech nepřetržité činnosti rozloučila výstavou, která uplynulé čtvrtstoletí stručně zrekapitulovala. Připravila ji výtvarná umělkyně Nicole Fialová. „Narodila jsme se dva roky poté, co tady malíř Stanislav Cigoš otevřel v roce 1996 Galerii 761,“ připomněla počátky galerie, která sídlí na rohu ulic U Tiskárny a Chelčického. Opticky přímo na secesním přívozském náměstí, které tu vyrostlo na přelomu 19. a 20. století a pod projektem byl podepsán slovutný vídeňský architekt Camillo Sitte.

Nicole Fialová. (Foto: I. Mottýl)

Fialová připomněla, že se v tomto činžáku vystřídaly Galerie 761, Eingang, Nová Jáma, Rubrum či Nibiru a kurátoři Stanislav Cigoš, René Rohan, Petr Pavlán, Petra Čiklová, Denisa Fialová, Aleš Hudeček, Jiří Martuška, manželé Motýlovi, Michal Moučka a mnozí další. A vystavovali zde mimo jiné Adriena Šimotová, Milan Knížák, Jiří David, Vladimír Skrepl, Milena Dopitová, Tomáš Vaněk, Jakub Špaňhel, Andrej Dúbravský, Šárka Mikesková i desítky studentů Fakulty umění Ostravské univerzity anebo i neškolení umělci, insitní malíři a pábitelé všeho druhu.

Z výstavy o historii galerie. ( (Foto: I. Mottýl)

Martin Režný, hlukový mystik a pořadatel nejméně patnácti akcí v Jeden Tag – Nibiru: Hrál jsem tu mnohokrát, včetně poslední akce. Na rozloučenou. Byl to nejneformálnější prostor pro pořádání kulturních akci v Ostravě, a to s velmi pozoruhodnou historií. Od Galerie 761 přes Rubrum po Jeden Tag, vždycky ale platilo, že je to tady hodně nezávislé. A myslím si, že podobný prostor teď v Ostravě není a bude nám dost chybět. A jestli věřím, že se to sem všechno vrátí po rekonstrukci? Nevěřím. Ano, je docela možné, že tady bude další prostor pro kulturu a že město svoji nabídku dodrží. Ale celá ta rekonstrukce totálně zlikviduje současnou mimořádnou atmosféru prostor. Bude to jen další „hezký klub“, jakých je teď všude plno, ale zmizí ta patina, původní dřevěné podlahy, všechna ta vnitřní zákoutí, okénka a přístavky, zrezivělá roleta, prostě celý ten genius loci. Z tohoto hlediska jde o definitivní konec galerie.

Dramaturg Jeden Tag Walter Stricke. (Foto: I. Mottýl)

Walter Stricke, spoluzakladatel a dramaturg hudební scény v klubovně Jeden Tag v Galerii Nibiru: Galerii Nibiru jsem objevil v roce 2014, když tady vystavovala Veronika Opavská, expozici tehdy dala název Best Time for Cat. Zrovna jsem přijel z Berlína a hned jsem si to tady zamiloval, protože to mělo atmosféru jako v nezávislých berlínských galeriích. A na roletě tu byl dokonce německý nápis Jeden Tag čili Každý den. Později jsem se seznámil s Honzou Krsou, který mi navrhl, abychom něco dělali i v prostorách trafiky, která s galerií sousedila, ale zrovna ukončovala provoz. Tak jsme se pustili do něčeho, co možná napřed měla být nějaká kavárna či co, ale postupně to vykrystalizovalo v hudební klub, poprvé jsme tu hostili „čičákovskou akci“ (Chee chaak tips – Jeden Tag Nibiru), zrovna skončil klub Plan B, tak ty prostory přišly vhod. Všechno se to navíc propojilo s kurátorskou činností Michala Moučky a podle mě se tak původně samostatná nezávislá galerie rozšířila v jakési centrum nezávislé kultury.

Rozhodně nejsem fanoušek grantů a tady se to všechno dělalo bez nich. Spíš se tu na provoz vždycky doplácelo, ale to nikomu nevadilo. Nikdo z toho finančně nic neměl, ale zato se tu vytvořilo skvělé místo, které už po rekonstrukci asi nikdy nebude mít tuhle spontánní atmosféru. V každém případě se tu chceme vrátit a máme příslib pánů radních, že tu naše kulturní aktivity budou moci pokračovat, ale jasno bude až někdy na konci prázdnin. Záleží na nájemném, které město bude za rekonstruované prostory požadovat. Obvod Moravská Ostrava a Přívoz je tomu všemu nakloněn, ale samozřejmě nemáme jistotu, že tu třeba nevznikne nějaká lepší kavárna anebo něco podobného. Věřím, že to dobře dopadne.

Aktivista Dominik Raška. (Foto: I. Mottýl)

Dominik Raška, aktivista, neúspěšný zachránce legendárního komínu Strakáč ve Vítkovických železárnách: Kaváren je už v Ostravě dost, tak snad město přizpůsobí nájem tak, aby se tu dál mohlo dělat nezávislé umění. Já jsem kulturymilovný jedinec, ale také vím, že ne každý příslib nakonec platí. Musíme doufat, totéž mi před pár dny říkal architekt Josef Pleskot, kdež jsem se ho ptal, zda se opravdu podaří zrealizovat budovu filharmonie v Praze na vltavském nábřeží. Když jsem se snažil zachránit vítkovický komín Strakáč, začal jsem s tím pozdě, kluci z Nibiru ale mají návrat do těchto prostor přislíbený v předstihu, tak snad obvod svůj slib dodrží. Držím palce!

Galerie Nibiru a klubovna Jeden Tag. (Foto: I. Mottýl)

Michal Moučka, kurátor Galerie Nibiru: Galerie se tu opět vrátí, proto jsem se s ní také rozloučil jen dočasně performancí Nibiru Forever! A věřím, že dokonce budeme expandovat i do prostor bývalé výrobny chlebíčků, která také sídlila v tomto domě. Galerii jsem převzal v roce 2002, když se kurátor a skvělý výtvarník Stanislav Cigoš přestěhoval do Jeseníků, kde v roce 2003 neočekávaně zemřel. Cigoš to tady vlastně všechno odstartoval už v roce 1996, tehdy tu založil Galerii 761, takže tu výstavy probíhají nepřetržitě po 26 let. Sám jsem tady kurátoroval na střídačku, nějaký čas tu byla Galerie Nová Jáma, pak tu skoro tři roky byla doma Galerie Rubrum s Tajnou krčmou, pak zase já… Takže, co pro mě znamenají tyto prostory? Dvacet let života. Jeden čas jsem tu i přespával, prostě srdeční záležitost.

Mima a Martin Režný. (Foto: I. Mottýl)

Mima, kurátorka výstav v klubu Hudební bazar: Abych to řekla nějak významně, byla jsem dlouhodobým uživatelem těchto skvělých prostor. To kouzlo nespoutaného undergroundového prostředí se po rekonstrukci určitě vytratí, ale rozhodně budu ráda, když se tu nezávislé umění bude moci vrátit.

Honza Krsa Krsička, stavař a spoluzakladatel Jeden Tag v prostorách bývalé trafiky: Jsem optimista, a přál bych si, aby tu po rekonstrukci zase ožila ta stará dobrá atmosféra, abychom se znova vrátili ke kořenům. Ke svobodě a kráse tohoto místa!

Místostarosta David Witosz (vpravo). (Foto: I. Mottýl)

David Witosz, místostarosta Moravské Ostravy a Přívozu zvolený za Piráty: Povím to tak, s Walterem Strickerem teď hledáme řešení, aby celý ten budoucí scénář byl přijatelný pro město i pro komunitu kolem těchto prostor, které si vážím. Proto dokonce obvod navrhuje, aby i byty nad klubem, které budou zrekonstruovány, byly přednostně nabídnuty lidem z tohoto prostředí, kteří zajistí jakýsi komunitní život celého objektu. Na rekonstrukci máme 18 milionů korun, podle mě tu vznikne krásné místo, které bude podobné třeba Studiu G či Centru PANT, což jsou také kulturní centra v městských prostorách. Bude super, když se to povede.

Martin Froulík, malíř: Jsem spíš skeptický, tenhle kus ostravské umělecké historie končí. Nikdy nezapomenu na zdejší vynikající výstavu Adrieny Šimotové, na Jámu, na Rubrum, který to tady oživil literárními akcemi, ani na skvělý hudební Jeden Tag. Myslím, že ten prostor jsme už tak nějak dost vyždímali, bylo to skvělé, všechno ale jednou končí, takže teď už jen za Nibiru zapaluji svíčku…

Mirek Chudej. (Foto: I. Mottýl)

Mirek Chudej, fujarista a pamětník undergroundu: Co říct? Bylo to tady krásné.