Začátek Dream Factory nabídl téma spojené s lidskou tvořivostí i schopností zničit vše krásné
26.5.2022 09:44 Ladislav Vrchovský Divadlo Report
Divadelních festivalů se v České republice koná tolik, že najít časový prostor pro nějaký další už je téměř nemožné. Samotní divadelníci i publikum navíc žijí ve zvláštním mikrosvětě, uvnitř kterého se někteří jednotlivci setkávají tu v Praze, tu v Brně, v Plzni, v Hradci Králové, ve Zlíně a v Uherském Hradišti i jinde, a samozřejmě také i v Ostravě. Ve vzájemných rozmluvách však mnohem více než o jednotlivých předváděných inscenacích hovoří o svébytných charakterech festivalů. Právě to je totiž ze všeho nejdůležitější. Organizátoři Dream Factory Ostrava to vědí. A letošním ročníkem, respektive jeho náplní, vykročili k ještě výraznější originální svébytnosti. Již po uplynutí prvních dvou dnů je zřejmé, že tak činí hluboce uvážlivým způsobem.
Ze zahajovacího představení Dream Factory.
Foto: Ondřej Durczak
Už v úterý 24. května zahájilo týdenní přehlídku špičkové divadelní tvorby z Čech, Moravy a Slovenska představení pražského spolku JEDL, který přijel s inscenací Santini. První dílčí téma letošního ostravské divadelní továrny na sny tím bylo jasně vysloveno: lidská tvořivost, láska k práci, láska mezi mužem a ženou a směřování k nejvyšším metám, tedy snaha dosáhnou ve svém životním díle až božské velikosti. S tím vším ale také důrazně vyslovená otázka: Je taková ambice člověka vůbec smysluplná a možná? Tím ale celková problematika JEDLem otevíraná samozřejmě nekončí: je zde také otázka hledání divadelního jazyka, hledání cesty k tématům nabízeným publiku jedinečným způsobem a hledání cesty za vlastní poetikou – to všechno, a nejen to, inscenace Santini obsahuje.
Herecká dvojice scenáristky a herečky Lucie Trmíkové a herce Miloslava Königa spolu s režisérem Janem Nebeským, skladatelem a varhaníkem Martinem Dohnalem a trumpetistou Ladislavem Kozderkou nastudovala divadelní představení připomínající obřad už jen tím, že se odehrává v předem stanoveném prostoru, vytvořeném barokním architektem Santinim. Chrámová prostora, v ní herci ve zvláštním světle, využívající plnou škálu hereckých výrazových prostředků včetně zpěvu, hudba vznešená, hladící i drásající, místy však i ironická, a výrazné výtvarné řešení, tedy dohromady totální divadlo. Co lepšího si lze pro začátek divadelního festivalu přát?
Druhý den festivalu začal jednou z nejuváděnějších her současného německého dramatika Mariuse von Mayenburga Ošklivec, tedy hrou o hledání vlastní lidské identity. Činoherní klub Praha a v režii Braňa Holička Vojtěch Kotek, Martin Finger, Marta Dancingerová a Václav Šanda. Toto představení bylo odpolední předehrou k samotnému oficiálnímu zahájení festivalu.
Ti, kteří byli přímými svědky pokusu o neformální moderování slavnostní kulturní události při letošním vyhlašování Cen Jantar a byli zároveň přítomni ve středu 25. května večer v Domě kultury města Ostravy na slavnostním zahájení Dream Factory, měli možnost zažít přímo metodickou ukázku toho, jak má neformální moderování takové události vypadat. Člen činohry Národního divadlo moravskoslezského, herec Jiří Sedláček, to všem ukázal téměř dokonalým způsobem (až na malé přetažení předem stanoveného času).
Po mile bezprostředních projevech primátora Ostravy Tomáše Macury a patrona letošního ročníku, herce Vojtěcha Kotka, začalo třetí festivalové představení. Divadlo pod Palmovkou, Tomáš Dianiška a 294 statečných.
Tomáš Dianiška tentokrát napsal hru o hrdinech a zákulisí Operace Anthropoid. K velmi vážnému tématu atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha přistoupil s velmi černým humorem. Vytvořil mimořádně zábavnou, místy však až mrazivou inscenaci. Dianiška jako režisér tu střídá crazy scény s velmi vážnými. Skvělá hudební složka dění na jevišti patřičně dokresluje. Věkově mladý herecký soubor Palmovky hraje s maximálním nasazením.
Na publikum dopadají všechny hrůzy války. A venku za zdmi divadelního sálu, nepříliš daleko od České republiky, zuří zničující, zrůdná ruská válečná agrese proti Ukrajině. Při sledování 294 statečných snad nebylo v hledišti jediného diváka, který by si to neuvědomil.
Sečteno a podtrženo: Lidská tvořivost, lidská identita a lidská schopnost zničit vše, co tvořivý lidský duch a umné ruce i mozek vytvořily. Tady máte hlavní téma letošního Dream Factory 2022.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.