Kyjevská zpěvačka Myroslava Salijová vystoupí na reBarboře a říká: V červnu se chci vrátit domů

V Česku žijete asi dva měsíce. V době zahájení války 24. února jste ale byla doma v Kyjevě. Za jakých okolností jste s rodinou město opouštěli?

Probudily nás zvuky výbuchů. Okamžitě jsme opustili Kyjev a odjeli k rodičům do Vinnycké oblasti. Tam jsme zůstali několik týdnů. Zabývala jsem se koordinací řidičů, kteří nabízeli dobrovolnou pomoc regionální obraně Kyjeva. To jsem dělala i později v Česku, dokud ruská vojska neopustila Kyjev.

Takže vaším cílem nebylo od začátku rovnou opustit Ukrajinu? Co se změnilo, že jste se rozhodli odcestovat do Česka?

Když se objevily první informace o masakrech ve městech Buča a Irpiň, rozhodla jsme se odjet do České republiky. V tu chvíli jsme měli pozvání od našich přátel, kteří nám pomohli najít dům v Rožnově pod Radhoštěm. Byla nás velká společnost čtyř žen a pěti dětí. Naši muži a rodiče jsou stále na Ukrajině.

Myroslava Salijová. (Foto: Petr Sznapka)

Válka už trvá tři měsíce, ale vztahy s Ruskem pro Ukrajiny nebyly idylické dlouhodobě…

Ano, s Ruskem jsme měli vždycky velmi složité vztahy. Myslím, že jen jeden ze dvou ďáblů byl po druhé světové válce zahlazen. Rusko prostě netoleruje, aby jeho sousedé měli smysl pro důstojnost. Ukrajina je velká země se svou kulturou, jazykem a územím. Rusko se po staletí snažilo zničit náš jazyk, aby smazalo hranice mezi našimi kulturami. Má k tomu mnoho po staletí vypracovaných metod, zejména propagandu, deportace a anexe. Křičí lži do celého světa.

Odpor proti tomu se ale zvedl a je velmi silný. Celý svět sleduje, s jakou odvahou se Ukrajina brání ruské agresi. Věříte, že uspějete?

Ukrajinci už nejsou součástí Sovětského svazu. Znovuzrodili jsme svou kulturu, dosáhli jsme v naší zemi demokracie, mluvíme svým vlastním jazykem. A ano, máme ještě na čem pracovat, ale jsme na správné cestě. Věřím, že s mojí zemí bude všechno v budoucnu skvělé. Je to velmi smutná a krvavá stránka našich dějin, ale navždy nás posílila a zanechala na našich jizvách jméno našeho nepřítele. Tím je nyní Rusko.

Nikdy neodpustíme zabité a znásilněné děti, slzy matek, chladná těla mladých krásných chlapců a dívek, zničená města, silnice, noční můry, studené sklepy. Nikdy. Ale zároveň nikdy nezapomeneme na všechny, kteří nám pomáhali. To jsou naší skuteční přátelé.

Hudba je sice součástí vašeho celého života, před časem jste ale přestala veřejně zpívat a věnovala se jen práci s dětmi ve svém hudebním studiu. Je to tak?

Ano, už dva roky jsem nezpívala. Věděla jsem, že se k tomu vrátím, ale někdy umělec potřebuje čas, aby našel nový smysl své práce a inspiraci. Jsem pro poctivou tvůrčí práci. Člověk má mluvit, když má co říct. A já teď rozhodně mám co říct. A začala jsem zase i skládat hudbu.

Na zkoušce s českou kapelou. (Foto: Petr Sznapka)

I proto jste se rozhodla přijmou pozvánku od pořadatelů karvinského festivalu reBarbora Open Music, kde v sobotu  vystoupíte s muzikanty z Ostravska?

Dlouho jsem se rozhodovala, zda se festivalu zúčastním, protože jsem nevěděla, zda budu v tomto období v České republice. Chci se v červnu vrátit domů. Kluci z kapely jsou moc milí a profesionálové. Jsem ráda, že s nimi mohu spolupracovat.

Myroslava Salijová na zkoušce. (Foto: P. Sznapka)

A co během koncertu uslyšíme?

Na festivalu budeme hrát písně z repertoáru mé bývalé kapely Pravycja a také mé osobní písně. Také představíme píseň, která vznikla tady v České republice a je o událostech a zážitcích z toho, co se teď děje na Ukrajině. Jsem připravena zazpívat lidovou píseň Červená kalina, ale uvidíme.

Kapelu Pravycja jste zakládala. Co byste nám o této kapele řekla?

V kapele, která vznikla původně jako pěvecké duo v roce 2010, jsem zpívala deset let. Dělali jsme popovou hudbu, ale jako základ jsme používali lidové písně. Nikdy jsme nebyli vázáni pouze na jeden styl hudby, jen na její cítění. Nejdůležitější pro nás při tvorbě písniček byla vysoká kvalita, profesionalita a to, abychom to společně cítili. Experimentovali jsme s lidovou hudbou a v té době jsme si v Kyjevě otevřeli hudební studio pro děti. V roce 2015 se ke skupině připojili Nazar Stets (kontrabas), Bohdan Reshetilov (klavír) a Oleg Pakhomov (bicí). S touto sestavou kapely jsme nahráli alba Kryvyj tanec a Milovaný, vydali jsme tři singly a absolvovali jsme mnoho koncertů na Ukrajině a v USA. V roce 2020 jsme ale spolupráci ukončili.