Wajda, Jagodzinski, Olbrychski a nejlepší filmy říznuté poezií na festivalu v Těšíně. Začíná Kino na hranici

Tradiční filmová přehlídka s přesahem do literární scény potrvá od pátku až do úterka. Nabídne zejména setkání s hodnotným filmovým uměním a bude hostit to nejlepší z tvorby středoevropské kultury. Festival nabídne velké retrospektivní přehlídky, věnované tvorbě světoznámého českého klasika animovaného filmu Jiřího Trnky a polskému ikonickému tvůrci Andrzeji Wajdovi. Dramaturgie se snaží ukázat známá fakta v odlišném světle. Proto diváci uvidí třeba vedle klasických snímků i méně známá díla anebo se mají možnost seznámit se s ne až tak „proveřenými” a opotřebovanými fakty.

Natáčel Wajda v Těšíně? Ano. Navíc bude asi nejčastěji promítaným festivalovým režisérem. Pořadatelé vybrali téměř dvě desítky jeho snímků, včetně málo známých. Tím nejvýznamnějším je jeden z absolutních klenotů polské kinematografie Země zaslíbená. Pro místní patrioty bude mít význam dvojnásobný, protože některé scény natáčel Wajda přímo v místech konání dnešního festivalu. „V rámci těšínské retrospektivy Andrzeje Wajdy promítneme také Zemi zaslíbenou – film, jehož část se natáčela v Divadle Adama Mickiewicze v polském Těšíně, tedy na místě, kde jej budou moci návštěvníci festivalu zhlédnout,“ uvádějí pořadatelé. Vedle absolutní klasiky z Wajdových snímků, jako je Popel a démant (1958), Veselka (1972) nebo Člověk z mramoru (1977), které diváci budou moci zhlédnout na velkém plátně, nabídne Kino na hranici možnost seznámit se tituly jako Lady Macbeth z Mcenského Újezdu (1962), Láska v Německu (1983) či Nastasja (1994). Celkem bude Wajdovo monumentální dílo v Těšíně připomenuto devatenáckrát. „Životní příběh tohoto umělce byl specifický. Vyvstává z něj souhrnný portrét Poláka, který ač zapleten do soukolí a spletitostí velkých dějin chtěl zůstat především umělcem,“ uvádí polský umělecký ředitel Kina na hranici Łukasz Maciejewski.

Nosorožec poukáže na Ukrajinu

Vzhledem k současným válečným událostem ve světě nenechává na pochybách ani organizátory přehlídky fakt, že je třeba alespoň symbolicky podpořit neprávem napadenou a okupovanou Ukrajinu. „Upozorňujeme, že jsme se rozhodli nepromítat všechny ruské filmy, které jsme chtěli letos ukázat. Vedle toho promítneme  ukrajinský snímek Nosorožec od nezákonně zadržovaného  režiséra. Jako festival, který klade velký důraz na dialog, ve své  myšlence spojuje kultury a staví mosty přes hranice, jsme s velkým  smutkem přijali zprávu o ruské agresi na Ukrajině,“ uvedla ředitelka  festivalu Jolanta Dygoś.

Nosorožec  je snímek o čase bezpráví. Natočil jej režisér Oleh Sencov a měl premiéru na proslulém filmovém festivalu v Benátkách.  Odehrává se kruté realitě 90. let, po  rozpadu Sovětského svazu, kdy Ukrajinu ovládly brutální gangy. Ve filmu vystupují skuteční vězňové a vojáci. „Sencov  uznal, že se budou moci lépe vcítit do role a snímek tak bude působit  více realisticky. Projekt filmu vznikl před více než  deseti lety, ale kvůli nezákonnému zadržování režiséra a jeho několikaletému pobytu v ruském trestaneckém táboře byla tvorba  prodloužena. Oleh Sencov je také aktivistou, byl symbolem odporu proti  anexi Krymu Ruskou federací,“ vysvětluje Jolanta Dygoś.

Literární kotel pod taktovkou legendárního disidenta

Kino na hranici už dávno nefunguje jen jako čistě filmová přehlídka, přesahuje velmi výrazně do literární oblasti. Nabízí až čtyři dny diskusí a setkání s autory o místě a úloze české, polské a slovenské literatury ve středoevropském regionu. „Přesně v duchu letošního názvu Středoevropský kotlík se v jejím  programu budou mísit věci důležité i zajímavé, známé i neznámé, a přitom  všechny velice chutné a uvařené takovými kuchaři, jako jsou kupříkladu česká prozaička a esejistka Radka Denemarková nebo prozaik a  rabín Karol Sidon, slovenský prozaik Pavol Rankov či esejista Martin M.  Šimečka, ale také polský reportér Wojciech Jagielski nebo žurnalista se  zájmem o historii a literát Grzegorz Gauden,“ říká Andrzej S. Jagodziński, který proslul coby disident, výborný překladatel a skvělý bohemista. Ani zde v literárním kotli nebude nouze o ožehavá témata, protože pořadatelé pozvali  zástupce běloruského PEN klubu. „Uchýlili se k nám kvůli tomu,  že jsou ve své vlasti pronásledováni. Chybět nebudou ani básníci, vždyť Těšín je koneckonců městem tak významných reprezentantů tohoto druhu literatury jako jsou Jerzy Kronhold a  Zbigniew Machej“ dodává Andrzej S. Jagodziński.

Součástí literární scény Kina na hranici bude také Literární Hyde Park. Nabídne sérii diskusí o  nových českých, polských a slovenských knihách, jež stojí za pozornost,  ale rovněž cyklus Poezie v pravé poledne, který se bude konat  v literární kavárně Kornel i Przyjaciel.

Zpět k filmovým hodům

Význam Kina na hranici tkví v možnosti vidět na plátně nejnovější kvalitní snímky ze zemí, které jinak nemají mezi anglosaskou produkcí příliš ustláno. „Uveřejníme nejen nezajímavější snímky poslední sezony, ale i řadu novinek a předpremiér. Dovolím si upozornit zejména na pozoruhodné filmy Zrádné (Wiarołom) režiséra Piotra Złotorowicze, Zázračná Brigitte Bardotová Lecha Majewského, Blízcí Grzegorze Jaroszuka, Můry Piotra Stasika, Pro lásku Andrzeje Mańkowského a Křtiny Jakuba Skoczeně. Polská filmová tvorba neztrácí svou rozmanitost, překvapivost a poutavost,“ láká diváky polský programový ředitel Kina na hranici Łukasz Maciejewski.

Kde zůstal český film?

„Letošní kolekce je žánrově velmi pestrá a představuje mimořádné počiny jak v oblasti animace (třeba v zahraničí oceňovaný snímek Moje slunce Mad), tak třeba vítězné snímky Českého lva (Zátopek, Jednotka intenzivního života). Dostane se také na divácky úspěšné hity, které v mnohém navazují na poetiku české nové vlny. To je případ komedie Mimořádná událost, ale především máme možnost představit silnou sestavu debutantů, jejichž témata mají potenciál oslovit i zahraniční publikum. Vedle zahajovacího snímku Kdyby radši hořelo to bude Poslední závod či Marťanské lodě,“ říká český programový ředitel festivalu Martin Novosad.

Festival není jen pro ostřílené a zkušené tvůrce, své místo na něm mají i debutanti. „Budeme uvádět snímky plné talentovaných příslibů, to je případ trojice krátkých filmů Destination Paradise, Inverze a Příběh hrůzostrašné Eliz. Neopomíjíme ani ceněné dokumenty, například Síla, Sny o toulavých kočkách, Každá minuta života, “ dodává Novosad. Stejně tak publikum uvidí reprezentativní výběr nových slovenských titulů v čele s Cenzorkou, uvedenou a oceněnou již na Benátském festivalu, emotivní Jinou smečkou či další skvělé dokumentární počiny.