Šéf klubu Cooltour Andrej Harmečko: V Ostravě začíná kulturní revoluce

Už jsou to dva roky, co jste objevili nové možnosti kulturního a uměleckého života v Ostravě a ukázali, že se na řadu tradičních věcí dá nahlížet i jinak, ve světovém kontextu. Slavili jste?

Vždycky chceme slavit naše výročí, ale nakonec se k tomu nedostaneme, není na to čas. Je to také proto, že musíme plánovat, právě jsme se rozhodli, že budeme rok dopředu plánovat. Byl u nás specialista na plánování z Washingtonu, kdy se řešilo, co dělat, když je kultura v krizi, a základem je prý plánování, třeba rok dopředu a my jsme zjistili, že je to fakt pravda. Dělali jsme to dříve chaoticky, pocitově, ale teď už to tak nechceme.  Takže se budeme soustředit na měně akcí, ale kvalitnějších a pak na zájmové věci, když někdo bude potřebovat, aby mu Cooltour pomohl něco zorganizovat.

Dům, který stojí na Černé louce a v němž se nacházíte, má několik sálů, kavárnu, výstavní síň, klubovnu atd. Přesto to určitě není jediné, za čím stojíte…

Cooltour je barák, který stojí na samotných kulturních akcích ve svých prostorách jenom ze třiceti procent. Cooltour  uspořádal projekty jako Zažít Ostravu trochu jinak, Městské zásahy Ostrava nebo netradiční designové markety pro podporu místních umělců. Stojí i za akcí Malovaná, což je akce představující murální umění – velkoplošné malby na zdech.  Je to tím, že chceme mít více kvalitních akcí a více se zaměřit na vyvážení různých žánrů, ať jsme opravdu multikulturní.

Jak se po těch dvou letech díváte na možnosti zasahovat do kulturního dění v Ostravě?

Jde o to vydat se novou, inovační cestou, to je nutná změna. Myslím, že Ostrava teprve teď opouští od klasického modelu – statusu quo, kdy kultura je nesena na bedrech tradičních stálých kulturních institucí. Myslím si, že začíná kulturní revoluce, kdy se ukazuje, jak Ostravu změnit. Je důležité mít nové nápady, nové možnosti.

Cooltour má omezené pole působnosti, protože za pár let by se budova, ve které sídlí, měla bourat. Co pak?

Můžeme se stát legendou, naše existence je ohraničena a někdo mi řekl, že právě takto vznikají legendy. Projekty, které trvají bez ohraničení, takovou šanci nemají. Ale my nejsme ohraničeni místem působnosti. Dejme tomu, že jsme docela spolehlivý tým, který si osvojil myšlenku, za kterou jde. Tato myšlenka není jednostranná, chceme povzbuzovat lidi, kteří za něčím jdou.  Máme svou historii, ta nám dává dobrou vyjednávací pozici, že bychom mohli přežít do budoucna, třeba v jiných prostorách.

Jak to ale je s tím bouráním?

V rámci urbanistické a poměrně náročné studie se došlo k tomu, že by tady na Černé louce mohla vzniknout relaxační a kulturní zóna.  Původně snad patnáct nových budov, ale posléze se ukázalo, že toto množství nezvládne ani Ostrava, ani nikdo jiný. Teď se ukázalo, že k tomu sice dojde, ale v omezeném, realističtějším množství. Počítá se s tím, že Cooltour v případě zboření budovy bude přesunut jinam.  Ano, počítá se s námi, lidé, co zde konají své aktivity, půjdou jinam. Je mi například sympatické najít nové využití budov, které už existují.

Cooltour je v podstatě dalším krokem navazujícím na váš úspěšný projekt Letní shakespearovské slavnosti na Slezskoostravském hradě. Jak k tomu došlo?

Měli jsme pocit, že v rámci Letních Shakespearovských slavností nemáme možnost uspořádat množství zajímavých akcí, které stojí za to. Shakespearovské slavnosti jsou velmi úspěšný kulturní letní projekt, skupina diváků je ale omezena, další velká skupina potenciálních diváků leží ladem v Ostravě a hledá něco nového, alternativu, proto vznikl celý nápad kulturní fabriky.

Jak se do čela tak divoké alternativy, která se nebojí podstoupit riziko přinést do Ostravy nový vítr, dostane právě inženýr a ne umělec?

Mám zkušenosti ze zahraničí, umím poměrně dobře anglicky. V Ostravě jsme velmi uzavření a kultura se děje jen pro Ostravany… Jsme zahleděni do svého středu, ale jestliže se někam chceme dostat, chceme se změnit a chceme být úspěšnější, tak musíme mít impulsy z venku. Naší snahou je vytvořit něco jako velký úl, živý, dejme tomu kulturní, který do sebe bude soustředit tyto různé impulsy. Pokud chceme být světoví, nebo minimálně evropští, musíme spolupracovat s lidmi ze světa, kteří už něco dokázali. Domnívat se, nebo uspokojovat kulturní poptávku v rámci požadavku Ostravanů, je začarované kolo, které nikam nevede. Tak došlo třeba k tomu, že jsem se rozhodl, že v rámci Shakespearovských slavností kontaktuju mezinárodní síť Shakespearovských slavností. Načež jsme dostali úplně jiný obrys toho, co vlastně Shakespeare udělal pro svět a že existují naprosto šílená zpracování, mimo mainstream, ale s obrovskou uměleckou hodnotou. A zase jsem dospěl k názoru, že to na naše Letní shakespearovské slavnosti nepatří.  Ale zjistili jsme, že je velká škála neobjeveného, tak jsme se rozhodli vytvořit alternativu Cooltour. A protože mě velmi záleželo, ať jsme mezinárodní, ať víme, jak se to dělá jinde, takže jsem se obětoval ve prospěch tohoto projektu. Snažím se toto nadšení přenášet i na ostatní.

Ale vy jste inženýr, takže teoreticky máte asi větší předpoklady pro organizování…

No, snad vyvozovat logické závěry. Byl jsem v Košicích, které jsou Hlavním evropským městem kultury, mají ten samý problém jako Ostrava, jeden velký zaměstnavatel jako Mittal. Také se snaží hrozně utéct svému postindustriálnímu postižení, fenoménu zmenšujícího se města. A tam mi došlo, že v Ostravě právě chybí kreativní platforma. Teď nemyslím taková ta: pojďme něco udělat, tady si namalujeme obraz. Ale kreativní platforma, která na oficiální úrovni začne všem ve městě vysvětlovat od urbanismu – kde co ve městě je, přes architekturu – jak to vypadá, přes navázání různých institucí, že třeba Vysoká škola báňská může spolupracovat s Fakultou umění Ostravské univerzity, protože si prostě mají co nabídnout. Nazývá se to Creative Industry, ale nikdo to neumí vysvětlit. Jde o to najít lidi, kteří umí vysledovat toky informací. Uspokojit menšiny, jak to řešit, ale Ostrava se tím nezabývá. Máme instituce, máme město, které naslouchá, ale chybí odborníci, kteří by vysvětlili, jak se to má dělat, kteří by řekli: tak tady jsou čtyři města a podívejte se, jak to řeší. Nejde o stěžovatelskou nebo o konkurenční linii, ale o informační. Co je to kultura, znamená to, kolikrát přivedu lidi na divadelní představení? Myslím si, že ne. Někdo třeba řekne, že máme špatnou propagaci, ale není to tak, můžeme investovat desetitisíce do letáků, ale je to zbytečné, lidi nezaujmou.

Jak existujete z právního hlediska, kdo vás podporuje?

Fungujeme jako eseročko a občanské sdružení, je to ideální kombinace. Můžete získat granty, oslovit neziskový sektor a také komerční sféru.  Město nám hradí nájem, je to zhruba 20 procent našich nákladů. Máme devět zaměstnanců plus bar, který je samostatný. Část se živí i jinak. Nejsme schopni poskytnout všem plný úvazek. Všechna kulturní centra v Evropě mají minimum stálých zaměstnanců. Potřebujeme lidi, kteří něco dělají, a když já jim nedám příležitost, nezaplatím nájem a jídlo, tak jejich nadšení do dvou měsíců odpadne. Když jsme dělali v rámci zahraniční spolupráce úplně první mapu Use It, tak někteří dobrovolníci selhali a spadlo to na nás – nicméně druhé vydání již dělala opravdu dobrá skupina a mapa se moc povedla.

Jste Ostravan?

Cítím se tak, ale pocházím ze Žiliny, tady v Cooltouru možná ani není žádný Ostravák. Snad náš tiskový mluvčí a manažer Martin Lindovský, jinak ne. Každý odněkud přicestoval.