Zpěvník s cédéčkem Kujónů k narozeninám říká: Co chceš víc?

„Ahoj, Kamaráde! Ve svých rukách držíš kromě budoucnosti i náš narozeninový zpěvník. Narozeninový proto, že je to právě deset let (poznámka: platí jen, je-li rok 2020; držíš-li v rukách zpěvník v jiném roce, nahraď číslo deset podle vzorce x = r – 2010, kde x je číslo nahrazující číslo deset a r je rok, ve kterém držíš ve svých rukách kromě své budoucnosti i tento zpěvník), kdy v jedné kouzelné tulácké tramvaji vznikla báječná kapela, jejíž sebraný spis za první desetiletí existence právě kromě budoucnosti držíš ve svých rukách.“

Tohle je úvodní třeskutá zdravice ze zpěvníku s názvem Kujóni: Co chceš víc?! Jisté je jen jedno, autoři se na něm pořádně vyřádili. Titulní strana paroduje klasické trampské zpěvníky, nechybí malované kytary, polena do ohně, ale ani jelen s kloboukem, Mickey hrající na banjo a všudypřítomný emotikon elektronické epochy – nalepené srdíčko.

Na následujících stránkách najdete 30 písní, které Kujóni za posledních deset roků vyplodili. I tady si tvůrci zpěvníku vyhráli se vším, s čím se dalo zalaškovat. Každá písnička má svůj osobitý výtvarný doprovod, který funguje jako její komentář, rozvedení nebo dokreslení. Jak píšou sami autoři: jsou to písničky pestré a barevné, jak modřina pod okem. Autorem povedeného grafického designu je Jan Kulich, fotografie pořídil Jiří Zerzoň a takzvaný „vtipdesign“ pochází z hlavy Petra Votoupala a Kujónů.

A kdopak ti Kujóni vlastně jsou, že je z nějakého záhadného důvodu dosud neznáte? Jádro kapely tvoří Jakub Tichý a Ondřej Turoň, kteří mají na svědomí zpěv, kytary, perkuse a další kejkle. Na klávesy a perkuse hraje Martin Roženek, housle třímá Jakub Votoupal, basu tvrdí Petr Votoupal, na foukačku hraje Tomáš Gebauer a syntezátory obstarává Jan Lörincz. Kapela vznikla v létě roku 2010 a ještě toho roku vydala dvoupísňové demo. První vystoupení Kujóni absolvovali v Šumperku, následovalo větší demo Plamen zas plápolá. V roce 2014 Kujóni vydali studiové EP Nula pět. Regulérní dlouhohrající album vzniklo až jako součást tohoto výročního zpěvníku, shrnujícího „dosavadní desetileté radosti i soužení“.

Zpěvník stojí za prolistování, člověk se u něj pobaví, smysl pro legraci, nadsázku a satiru totiž Kujónům nechybí. Jednotlivé písně jsou graficky zachyceny pomocí standardních akordických značek. Vystačíte si se znalostí elementárních akordů bez všelijakých sedmiček, ale musíte zvládat baréčka, protože některé písně obsahují akordy F či Fis. Melodie notami zachyceny nejsou, ale na zadní straně se nachází klasický „čudlík“, na němž je zavěšeno cédéčko, pomocí něhož se dají písně snadno a rychle zazpívat. Na disku se nachází 13 nových písniček, „čerstvých, jak vandrácké ráno na Yukonu“, píše se v předmluvě, jejíž součástí je opravdu půvabná charakteristika nové tvorby této kapely:

„Jsou to písničky pestré, jak barvy podzimního listí. Vždyť písničky jsou jako mouka k prosévání: některé sítem propadnou a stane se z nich chutný, sváteční koláč, jiné se zůstanou třepotat v síti jako pavučinky po larvách zavíječe paprikového, kterého si tak často pleteme s molem a který sice koláč úplně nepokazí, leč potěší nás asi jako mastňák v osadě, ještě jiné zůstanou na sítu jako hrudky, které nám společně zničí bublaninu, a někdy dokonce zůstane neupřímným autorům na sítu oslizlý moučný červ a to se pak patří vyhodit celé balení a poohlédnout se po něčem lepším.“

A co že vlastně na cédéčku vězí? První písnička má pozitivní durovou náladu a ještě veselejší název Čím dál hůř. Ten je také předmětem jejího invenčního refrénu, v němž se zpívá: Mám se čím dál hůř, mám se čím dál hůř / já se mám, já se mám / čím dál hůř.“ Dvojka Co chceš víc evokuje klasickou trampskou estetiku bratří Ryvolů: „Boty na nohách a dálka tolik vzdálená / co chceš víc?“ Text rozvíjí myšlenky nezávislosti a svobody i v dalších slokách: „Žít svobodně jak tulák / co ustele si v kapradí / kde exekutor nechodí a sebraný řidičák nevadí / bez zubních kartáčků / bez budíků, bez šéfů / to je život náš…“

Píseň Teď to víš odhaluje další stylové růžky Kujónů. Je to vlastně klasická postpunková záležitost hraná na akustické kytary. Poznat se dá i podle textu: „Já nechci jít na brunch, já nechci na tapas, já nechci na koktejl, já nechci na párty, já chci pivo a párky.“ Následující Věk a pleš se věnuje procesu stárnutí na nejtypičtějším příznaku alopecie. Písnička obsahuje i bizarní houslové sólo. Text stojí za pozornost: „Sleduješ v televizi meš / přemýšlíš, jak na tom seš / a dřív než se rozhlédneš / najednou máš jen věk a pleš.

Ani dalším songům nechybí postřeh, vtip a satirické šlehy. Retromuž, Podvod, Tuleň, Dobrá písnička, Houbák, Text této písně, Odešli a Ve stínu bříz, každá svým způsobem rozvíjí originální hudební poetiku Kujónů. Skvělá je rozlučková Chtěl jsem být někým jiným: „Já kvůli kufříku dal sbohem batohu / poslední vlak mi v dáli mizí do ztracena / rosa na kolejích marně čeká na tvou nohu / pro dnešek zůstane už zase nesetřená. Sympatická přiznávka k evergreenu Wabiho Daňka.

Zpěvník Kujónů vznikl jako svého druhu retro. Jako parodie, ale místy i nostalgická, ale i vyloženě parodická reminiscence na dětství a dávné ideály. Vůbec nevadí, že instrumentálně a pěvecky je podání Kujónů hodně uvolněné a místy i trochu diletantské. Album i knížka vznikla bez ambicí něco si dokazovat. Z radosti, z nápadu, z legrace. Žánrový fanoušek folku a country najde několik přiznávek na kultovní písně: kromě zmíněného Wabiho Daňka je to svérázný remake písně Podvod od bratrů Nedvědů. Předělávka Kujónů si žádá hodně tolerantního posluchače.

Narozeninový zpěvník a cédéčko Kujónů je důkazem, že dřevní country má také svou velmi vzácnou polohu – komediantskou, satirickou tvorbu Kujónů, která má tento žánr ráda bez sentimentu a romantických gest. Kombinace country, folku a punkové energie činí z této kapelky originální neoposlouchanou záležitost, která může připravit nejeden zážitek.

Kujóni: Co chceš víc? Vyšlo u nakladatelství Bílý Vigvam v Ostravě. Celkový čas. 38:47