Děkujeme za vše, Bany! Ostravští muzikanti k odchodu Jiřího Tomáška (19. 3. 1969 – 26. 3. 2022)

Jiří Bany Tomášek byl výraznou tvůrčí osobností v několika hudebních seskupeních. Hrál hlavně v kapelách Milion sedm, Hot Wasserman nebo třeba Srpen. Byl také výtvarníkem, v paměti mnohých zůstává třeba i jeho kreslený komiks Faci & Ríba.

Deník Ostravan.cz požádal o vzpomínku na Banyho některé jeho nejbližší hudební spolupracovníky a přátele. Všem jsme položili následující otázku: Co znamenal Bany pro tebe a zejména pro ostravskou muziku?

Toma Rybola, kytarista (Filip M. Up!Great): Byl to výjimečný muzikant. Zřejmě díky svým kořenům vnímal hudbu jako málokdo. Pamatuju si období, kdy jsme se scházeli na zkušebně, poslouchali muziku, povídali si, jamovali. Na ty jamy nikdy nezapomenu. Jen ve dvou, kytary, krabičky a hodinové výlety s hudbou kamsi do nekonečna, čistá improvizace. Bylo to skvělé, pro mě velmi inspirativní. Byl jeden z kytaristů, kteří mě svou hrou rozhodně ovlivnili, a jeden z nejoriginálnějších autorů ostravské scény. Jednou mi dal CD, na kterém bylo demo nebo ještě snad nevydané album kapely Proud a řekl: „Tohle možná nikdy nevyjde, ale tobě by se to mohlo líbit”. Měl pravdu. Objevil jsem na něm píseň Čumáček, kterou jsme později, se svolením Martina Kučaje, nahráli na desku eR. Přivedl mě také k hudbě King Crimson a dal mi spoustu nejen jejich desek. Díky za vše Bany. Odpočívej v pokoji.

Jiří Zahuta, šéf klubu Hudební bazar: Oslovoval jsem ho položertem „pane učiteli“, byla to ale pravda. Nešlo jen o muziku, ale také o šlechetné vnímání světa. To je odpověď na otázku, co Bany znamenal pro mne osobně. A pokud jde o jeho přínos pro ostravskou hudební scénu? Bany zanechal v ostravské rockové a undergroundové subkultuře znatelnou stopu jako muzikant, autor a také výtvarník. Od devadesátek asi největší. Rád bych touto cestou také poděkoval a vyjádřil hlubokou úctu a soustrast jeho partnerce Jitce Andraškové.

Vladimír Skórka, režisér a hudebník (Robson): Bany byl Pan Hudba. Nesvazovaný žádnými hudebními škatulkami nebo touhou bourat rádiové žebříčky, s intuicí pro krásné písně a netradiční, ale nakažlivý kytarový styl, ovlivnil od 90. let celou generaci ostravských muzikantů. Přeji jeho jemné duši hladkou cestu do hudebního nebe za svými vzory, kterým se v mnohém vyrovnal. Lidem, kteří po něm zůstali a poslední roky se o něj láskyplně starali, přeji sílu se s tím vyrovnat. Stay tuned on, Bany.

Igor Vašut, hudební pedagog: S Banym jsme se potkávali na ostravských klubových pódiích během bujarých a na rozličné hudební projekty bohatých 90. let. Nikdy jsme bohužel neměli prostor a čas se navzájem více přátelsky poznat, profesně jsem Banyho ale vnímal jako nesmírně talentovaného muzikanta a zpěváka, který navíc vynikal pracovitostí, poctivostí a skromností. Pozoruhodné je, že podobnými vlastnostmi oplývá i Banyho životní partnerka Jitka. Ta se stala na posledních 10 let Banyho života hlavně jeho osobní ošetřovatelkou, za tuto službu jí patří moje hluboká poklona.

Kapela Hot Wassermann. (Foto: Banddzone)

David „Tobi“ Tobiasz, zpěvák (Robson, Jeseter, Public Relations): Leží a běží / kočky a psi. / Prachy jsou prachy / láska vítězí. V tom je vše podstatné, co mi Bany sdělil. Nikoho jiného takového neznám. Upřímnou soustrast Jitce Andraškové. Její láska a oběť ta slova podtrhují. Bany se stal nadčasovým autorem a interpretem, a to nezávisle na tom, kolik lidí ho zná.

Jan Gajdica, hudební pedagog, skladatel, kytarista (Jeseter): Bany se  do mého života výrazně zapsal minimálně dvakrát. Poprvé, někdy v roce 1994 nebo 1995, jsem se objevil na zkušebně jeho kapely Milion sedm, kde jsem se ucházel o post kytaristy, ale neklaplo to – hrál jsem pořád sóla, a tak mě jeho spoluhráč vykázal, že prý nejsem žádný Satriani. Nicméně komunikaci jsme již nepřerušili a když jsem ho někde v klubu potkal, vždy jsme se dali do řeči o našich dvou tématech The Beatles a Genesis. To jsme měli společné. Tehdy se chodilo hodně do klubu Sklep ve Vítkovicích, kde Bany zkoušel a nahrával. A druhé setkání bylo daleko později, kdy se Bany vytratil do Prahy. Jednou jsme u něj přespali s Tobim po nějakém koncertě a prokecali celou noc, no samozřejmě o The Beatles a Genesis. Později, po jeho návratu do Ostravy, jsme se vídali častěji a bylo to vždy přínosné. Měl takový spirituální pohled na muziku. On byl veliký hitmaker a v 90. letech měl jednu z nejlepších kapel tady. Často jsem na něj myslel, když se mu to stalo a snažil se vcítit do jeho pocitů. Naštěstí měl vedle sebe světlo, Jitku.

Z koncertu kapely Srpen. (Foto: Bandzone)

Tomáš Dudyn Václavek, fotograf (ov-kluby.net): Od určité doby byl pro mě Bany takovým středobodem nebo hlavní jistotou ostravské klubové scény. Ať hrál v jakékoliv kapele a jakýkoliv styl, vždy bylo předem jasné, že to bude dobré. Ať už to byly kapely Hot Wassermann, Srpen (díky kterým jsem ho poznal) nebo cokoliv jiného… Vždy to mělo nápad, vždy to mělo styl. Bez sebemenšího náznaku tuctovosti. Navíc se strašně dobře psaly reporty z jeho koncertů, protože jeho muzika vybuzovala fantazii (dokonce mi občas profoukla básnické střevo). Rád vyšel vstříc, když bylo potřeba. Nám (ov-kluby.net) hrál na obou vyhlašováních Ostravského klubu roku, kvůli naší výroční slavnosti dal znovu dohromady legendární kapelu Milion sedm.

Kapela Milion sedm. (Foto: Bandzone)

Petr Moczek, baskytarista (Milion sedm, Kuličky štěstí, Gamosvar, L. A. Sunday) : Bany byl mým parťákem v magických 90. letech, spoluhráčem v kapele a duchovní inspirací. Byl obrovský hudební talent a skvělý kamarád. Bohužel jsme o Banyho přišli už před deseti lety, kdy zůstal uvězněný v těle. Teď se jeho duše osvobodila a přeji mu, ať se pohybuje v těch nejúžasnějších světech, jaké si jenom bude přát. Chtěl bych taky vyjádřit obdiv a poděkování Jitce Andraškové za její péči o Banyho a velkou snahu ho dostat zpátky.

Marcela Kučová, saxofonistka:  Bany tvořil dávno před tím, než jsem tušila, co to je saxofon. Člověk se tak nějak „narodí“ do světa, kde mu kamarádi tuhle muziku pustí a vnímá ji jako samozřejmost. Až časem, s kvanty naposlouchané muziky, jsem si uvědomila, jak je ta jeho výjimečná, že má ksicht a že se k ní ráda vracím. Tuhle muziku chci poslouchat na velkých pódiích a festivalech, a tak mne jen krapet mrzí, že si takové umělce neumíme alespoň u nás v kraji, když už ne v republice, více hýčkat.

Jan Petro Braun, majitel Hudebního světa:  Bany pro mě bude už navždy závanem nostalgie a mládí. Jeho hity považuji za originální a nesmrtelné. Takový byl pro mě i on a už to tak zůstane. Vždycky bude se mnou…

Ukázka komiksu Faci & Ríba.

Vojtěch Šňupárek, kytarista (Filip M., Nedivoč, Mario Šeparović & Band): Bany byl pro mne inspirací vůbec začít hrát. Byl jsem někdy z kraje devadesátek v tehdejším klubu Sklep a viděl ho poprvé s Milion Sedm. Úplně jsem na to hleděl. Hrál přirozeně, netradičně, zpíval! Prostě krása, chtěl jsem to taky. Postupem času jsem se setkali a spřátelili. Byl to úžasný, kreativní a citlivý člověk a to nejen v muzice. Bylo mi ctí, že jsem si s ním mohl zahrát jeho song Na křižovatce , který mám moc rád, v rámci koncertu Filip M. v českém Abbey Road. Nechť je mu už jen dobře a dá si tam jointa s Harrisonem, Lennonem a dalšími, jejichž hudbu miloval.

Dalibor Klapuch, kytarista (Matyáš Gali):  S Banym máme spojené nejšťastnější a nejvzletnější období kapely Matyáš Gali, skládání písniček i psaní textů, natočení kazety Poslední dobou (1991), koncertování a dokonce předskakování Lucii na turné In the Sky… Bany byl fantastickým partnerem pro tvoření, uměl vyhmátnout i ty nejskrytější symboly, byla to paráda. Ačkoliv možná rozdílné povahy, stmelovaly a propojovaly nás jiskry v očích, ti smíšci… však to znáte všichni, kdo jste s ním dělali nebo i jenom pokecali… Bany, posílám Ti velké objetí a muzikantské DĚKUJU! Ne muzikantské, ale člověčí DĚKUJU!