Lydian Project debutem Keys In The River dosáhl výjimečné technické úrovně

Kytaristu Lukáše Kurku jsem potkal před dávnými léty jako hubeného vlasatého kloučka, kterému jsem pomáhal s přípravou na opavskou konzervatoř. Už tehdy mne zaujal svou zvláštní, otevřenou povahou, originalitou a samostatným myšlením. Tehdy se mu ještě studium hudby nezdařilo a dospěl k němu oklikou na konzervatoř v Brně. To už kolem sebe Kurka soustředil zajímavé, podobně mnohostranné a technicky zdatné muzikanty a zanedlouho vzniknul Lydian Project.

Jak popsat muziku, kterou tato kapela servíruje? Kompozice klávesisty Radka Jablonovského a Lydian Project rostou z progresivního fusion metalu s jemnými odstíny jazzu. V popředí každé instrumentální skladby stojí výrazný melodický motiv nebo téma, které je definováno atmosférickou harmonií. Ostatně název „Lydian“ sám o sobě může konotovat modální tónové řady, které se používají v jazzu a vážné, eventuálně experimentální hudbě. Právě interakce harmonické a melodické oblasti je na albu Keys In The River vynikající. Je také slyšet, že hudba této kapely, která je výsledkem kreativity Radka Jablonovského, má nekompromisní technickou úroveň, za níž je bezpočet hodin drilu, ale také feeling a cit pro rovnováhu všech aspektů kompozice.

Na melodických sekvencích, pasážích a figurách se podílí nejčastěji klávesy Radka Jablonovského a kytary Lukáše Kurky. Jejich role jsou přitom vzájemně antagonistické: zatímco melodie a harmonické postupy Jablonovského jsou progresivní, místy disonantně drsné a jindy rozšířeně tonální, Kurkova kytara přináší vesměs lyricky měkké, stratosférické sólové linky, které plují nad hladinou dalších nástrojů s bezmála levitačním kouzlem.  Na své si přijdou i další členové kapely, kterými jsou bubeník Vojtěch Vaida a baskytarista Matouš Řeháček.

Která z osmi skladeb patří k mým srdečním záležitostem? Fascinující je hned samotné zahájení alba, které je triumfálně epickou záležitostí. Harmonicky těkavá Ratles v úvodu je skvělý otvírák! Odlišnou energii přináší mysteriózní Infinity of Possibilities, jejíž rytmické konfigurace jsou naprosto šílené a obdivuhodné. Jazzově nasládlou náladu má třetí New Day se skvělým basovým groovem, který je posléze infiltrován do kytary. Za klíčový melodický motiv, který se následně rozezní, by se nemuseli stydět ani takoví velikáni jako Pat Metheny a John Scofield. Zajímavou energii má i neklidná Decadence a Minimum Gravity, jejíž intro čerpá z progresivního jazzu. Čistý zvuk klavíru přináší kompozice zvláštního názvu Sykaf s elementárním basově-kytarovým riffem, jehož kořeny můžeme vystopovat až u ranných a provždy vizionářských Deep Purple.

Synonymem pro hudbu Lydian Project je permanentní drama. Neustálý konflikt protikladných sil a multidimenzionální rozměr. Napětí střídá uvolnění. Závěr alba obstarávají dvě metaforické pecky Benefit and Profit a Zero Feedback. Jejich názvy hodně naznačují a mnoho si lze domyslet.

Ačkoli znám českou hudební scénu docela slušně, kapela typu Lydian Project tady chyběla. Nezřídka se stává, že ryze instrumentální album a primárně nejazzové album bývá po nějakém čase stereotypní. Tohle v případě Lydian Project vůbec nehrozí. Osm kompozic provází silná invence a vyrovnaná úroveň. Nechybí adrenalinové hudební výkony, které myslím obstojí i v mezinárodním měřítku. Schválně si tipněte, o kolika českých kapelách bychom to mohli tvrdit?

Debutové album Keys In The River kapely Lydian Project je jedním z největších překvapení tuzemské hudební scény roku 2021. Jeho instrumentální, hudební i zvuková úroveň je tak excelentní, vycizelovaná a sevřená, že je důvod přemýšlet, kdy se v poslední době u nás objevil natolik nesmlouvavý počin. Nahrávku považuji za jeden z nejzdařilejších instrumentálních debutů loňského roku, a to v celoevropském kontextu. Tím jsem si jist. A pokud si stále myslíte, že čistě instrumentální hudba může být nuda, Lydian Project vás rychle vyvedou z kardinálního omylu. Nedejte na řeči a běžte si je poslechnout. Sami vás asi nebudou bombardovat pozvánkami, jsou to totiž docela skromní a pokorní kluci, kteří raději budou drtit na nástroje. Kdyby se narodili v Americe či Anglii a měli za sebou nějakou tu zvučnou firmu, dal bych ruku do ohně za to, že už by se o nich půl roku psalo jako o naprosté senzaci.