Janáčkův festival právě zveřejnil program a Jaromír Javůrek říká: Dva uplynulé roky byly těžkou zkouškou
2.2.2022 19:20 Aleš Honus Hudba Rozhovor
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka právě dnes zveřejnil program letošního ročníku. Přehlídka se uskuteční od 29. května do 1. července a nabídne bezmála tři desítky programů nejen v Ostravě a na Hukvaldech, ale i v několika dalších městech Moravskoslezského kraje. O letošním programu hovoří ředitel festivalu Jaromír Javůrek.
Ředitel Mezinárodního festivalu Leoše Janáčka Jaromír Javůrek.
Foto: MHFLJ
Po dvou festivalových ročnících, které byly výrazně ovlivněny pandemií koronaviru, by se mohlo zdát, že se snad letos nemusíme obávat, že by se festival neuskutečnil v plném rozsahu a snad i bez náhlých dramaturgických změn. Myslíte si to také, nebo stále ještě není vyhráno a umíte si představit, že nakonec bude vše jinak, než jste naplánovali?
Dva uplynulé roky byly opravdu těžkou zkouškou, kterou snad náš festival ustál. Jak ale říká jedno staré české rčení, všechno zlé je k něčemu dobré, takže i my jsem se v mnohém poučili a naučili jsme se především v nových a neznámých poměrech žít a uvažovat. Takže jsme připraveni na mnohé myslitelné alternativy a varianty, ale zároveň máme připravenou plnohodnotnou verzi festivalového programu 2022 a jsme plně odhodláni ji v této, dnes zveřejněné podobě, realizovat!
Letošní ročník opět nabídne vše, na co jsou vaši návštěvníci zvyklí, tedy velké symfonické koncerty, komorní recitály, ale i žánrové přesahy. Nejprve se zastavme u největších koncertů, a to rovnou u toho zahajovacího. Proč letos padla volba zrovna na Richarda Strausse? A proč zrovna na hobojistu Viléma Veverku, který bude sólistou úvodního koncertu?
Jsem rád, že zmiňujete tradici, kontinuitu a posluchačskou zkušenost. Vždyť právě pro posluchače, kterých si neobyčejně vážím, festival připravujeme. Volba skladeb Richarda Strausse je dána silnou osobností dirigenta A. Liebreicha, který bude zahajovací koncert řídit a který se na interpretaci Straussova díla specializuje (a velmi úspěšně). A pozvání Viléma Veverky? Řečeno slovy docenta Dušana Foltýna, sólohobjisty Jnáčkovy filharmonie a velmi erudovaného člena rady konzultantů našeho festivalu: Vilém Veverka je ambasadorem českého sólového hoboje. Takže má-li zaznít Straussův hobojový koncert, pak právě v podání Viléma Veverky.
Asi nejočekávanější událostí festivalu bude návrat dirigenta Vladimíra Fedosejeva. Tento světoznámý dirigent v Ostravě vystoupil už před neuvěřitelnými 36 lety. Tehdy právě zde zahájil svou zahraniční kariéru. Jak vlastně vznikl nápad pana Fedosejeva pozvat opět na „místo činu“?
Dovolím si opět připomenout slova tradice, kontinuita… Neskromně přiznávám, že to byl můj nápad a jen na okraj připomenu, že díky festivalovému pozvání oslavili svá významná životní jubilea na ostravském festivalovém pódiu například Libor Pešek či Vladimír Válek. Nemohu rovněž nepřipomenout, že i po roce 1989 náš festival zval k hostování umělce a soubory ze zemí bývalého tzv. východního bloku. Takže návrat velké dirigentské legendy s jeho zcela výjimečným orchestrem (ten zvuk smyčců prostě musíte slyšet) pokládám za logický a výjimečný zároveň. A skutečně mne dojalo, že sám Mistr Fedosejev navrhl do programu jeho ostravského festivalového koncertu Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.
Kromě klasické hudby festival nabídne i letos žánrové přesahy, tradiční bývají třeba jazzové odpoledne na Landeku. Proč letos padla volba zrovna na Roberta Balzara a jeho trio?
Ano, jazzové podvečery na Landeku tvoří od roku 2000 nedílnou a samozřejmou součást festivalového programu. V bývalé kompresorovně již vystoupila celá plejáda nejlepších českých a slovenských jazzmanů, ale také hosté z Polska. Našim dlouhodobým programem je střídat jazzové generace, protože to přináší nové pohledy na jazz a jeho interpretaci. S triem Roberta Balzara udělal výbornou zkušenost dirigent Marek Prášil a my jsme dali na jeho doporučení. Po poslechu nahrávek tohoto souboru si myslím, že návštěvníci koncertu nebudou litovat.
S jazzem koketuje i rodačka z Vendryně Beata Hlavenková, mimo jiné držitelka Ceny Jantar i Ceny Anděl, která vystoupí na Hukvaldech spolu se svým dvorním spoluhráčem Oskarem Törökem. Čím vás oslovila její hudba?
Výrazná osobnost Beaty Hlavenkové mne zajímá již delší dobu a nápad na její pozvání k hostování na našem festivalu rozhodně není náhodný. Její tvorba (a s tím související její interpretace ) je zcela originální. Soudobá s přesahem do budoucnosti, ale zároveň s úctou k tradicím. Domnívám se, že je to jeden z možných a živých pramenů současné hudby, která samoúčelně neexperimentuje, ale oslovuje posluchače širokého věkového a sociálního spektra. Myslím si, že v Janáčkově rodišti se báječně spojí s geniem loci tohoto místa.
Dalším významným umělcem našeho kraje, který na festivalu vystoupí, je Marek Kozák, který odehraje sólový recitál. Čím vás tento klavírista nejvíce zaujal a s jakým repertoárem vystoupí?
V prvé řadě svým tahem na branku. Tím, že jde vytrvale za svým cílem a že postupuje krok za krokem k uměleckému Parnasu. Jeho pracovitost je obdivuhodná a přináší již své neoddiskutovatelné výsledky – úspěchy v mnoha prestižních mezinárodních interpretačních soutěžích. A upřímně? Dostal mne svým programovým návrhem, Liszta nabízí řada pianistů, ale skvělou a nesmírně náročnou Smetanovu koncertní etudu Na břehu mořském málokdo – a bylo rozhodnuto.
V programu nadcházejícího ročníku jsou i nová místa, kam se festival letos rozšíří. Jedním z nich je Divadlo Mír, kde zazní vskutku netradiční spojení děl Arnošta Lustinga a J. S. Bacha a kde vystoupí operní pěvec Gustáv Beláček spolu s Jiřím Lábusem, Vilmou Cibulkovou a Vilémem Udatným. Proč po loňském Divadle Petra Bezruče padla volba zrovna na Divadlo Mír? A co lze od tohoto programu čekat?
Náš festival se snaží využívat pro své koncerty i netradiční či nezvyklá místa. Koneckonců dodnes není v Ostravě regulérní koncertní sál! A tak není divu, že v našich přesahových festivalových večerech, ve kterých spojujeme hudbu a slovo, jdeme do divadelních prostor. Není to poprvé a určitě ne naposled. Zmíněný program je zcela originální. Nadčasový text Arnošta Lustiga stejně jako geniální hudba Johanna Sebastiana Bacha, navíc v úžasné interpretaci vynikajících protagonistů, nabízí neméně silný zážitek jako monodrama Piš mi. Tvoje Alma, které jsme uvedli v loňském roce a které velmi citlivě zaznamenala Česká televize.
Dalším zajímavým a pro klasickou hudbu neobvyklým prostorem je klub BrickHouse v Dolních Vítkovicích, kde vystoupí kytarista Miloš Karadaglić. Můžete představit tohoto interpreta?
BrickHouse jsme využili již v minulosti k koncertu Jiřího Hanouska, skvělého violoncellisty a koncertního mistra Janáčkovy filharmonie Ostrava a víceméně pravidelného, byť ne častého hosta našeho festivalu. Ten koncert byl úžasný a sólista dokázal, že šedesátka není pro dobrého a poctivého umělce žádný věk! Rád, moc rád na tento koncert vzpomínám. Letos rozezní industriální prostor koncertní kytara černohorského rodáka, dnes žijícího v Londýně, odkud vyjíždí ke koncertům doslova do celého světa, Miloše Karadagliće. Jde o jednoho z nejžádanějších koncertních kytaristů dneška a o umělce, který cíleně hledá repertoár, kterým by oslovil posluchače napříč generacemi. A podle světových ohlasů se mu to daří. Mimochodem vyjednávání s jeho agenturou nebylo vůbec jednoduché. Tak doufám, že opravdu přivážíme do Ostravy světovou špičku ve svém oboru.
Festival se koná sice na různých místech Moravskoslezského kraje, ale zdá se, že Ostrava zůstává centrem festivalového dění..
Ano, Ostravě tradičně patří zahájení festivalu a také všechny velké symfonické koncerty. Nejinak je tomu i v letošním roce, kdy Ostrava kromě Symfonického orchestru Českého rozhlasu a domácí Janáčkovy filharmonie Ostrava uvítá Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského z Moskvy a Záhřebskou filharmonii. V Ostravě se bude rovněž konat koncert Bratislavského chlapeckého sboru a v Brickhausu vystoupí fenomenální kytarista Miloš Karadaglić. Ostrava je již od roku 1975 centrem a v posledních letech mezinárodním centrem soutěže mladých skladatelů zemí V4 Generace. Ostrava se stává bez nadsázky v červnu velkým mezinárodním centrem klasické hudby, což je takto vnímáno i Evropskou festivalovou asociací, jíž je Janáčkův festival, vedle Pražského jara jediný z ČR, respektovaným členem.
Na který koncert z těch, o kterých zatím nebyla řeč, byste návštěvníky obzvlášť pozval a proč?
Určitě na koncerty francouzského cembalisty Jeana Rondeau. Je to jeden z nejlepších a nejuznávanějších hráčů na tento nástroj v současnosti a je silnou hudební osobností i v širším slova smyslu. Vystoupí nejprve v recitálu a následně se Záhřebskou filharmonií a s dirigentem Tomášem Netopilem. Jeho hostování bude patřit k velkým událostem letošního ročníku.
Závěrečný koncert na Hukvaldech se letos odehraje v režii Severočeské filharmonie Teplice pod taktovkou dirigenta Petra Vronského, kterého není třeba v Ostravě představovat. A program je koncipován jako pocta rodákům našeho kraje. Co můžou návštěvníci od tohoto koncertu očekávat?
Chceme uzavřít letošní festivalový ročník v jásavých barvách a v tanečních rytmech. Zaznějí jak Lašské tance Leoše Janáčka, patřící k našemu regionu, tak tance z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. Melodie a taneční rytmy Beskyd a Lašska zaznějí jak v Tancích z podhůří Jožky Matěje, tak ve scénách z baletu Ondráš Ilji Hurníka.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.