Ostravský písničkář René Matlášek udělal za svou folkovou minulostí Tlusté čáry

Nové album Reného Matláška je značným překvapením. Předchozí sólové album Mezi prsty tohoto snaživého mladého písničkáře z Ostravy bylo inspirováno hlavně folkem a bluegrassem. Nová deska Tlusté čáry za touto kapitolou dělá výmluvně „tlustou čáru”. Název desky naznačuje stylový obrat v tvorbě Matláška, který koncepčně spojil síly s dalším talentovaným hudebníkem a kreativním producentem Vítem Štaiglem a vydal se populární cestou. Je to právě Štaigl, jehož silný interpretační názor a aranžérský vklad je na albu otištěn. Slyšíme ho ve vokálech a nahrál také kytary, perkuse, mandolíny, klavír a klávesy.

Proměnu Matláškovy hudby a textů slyšíme markantně hned v první písni Šeřík. Zamilovaný text v refrénu upoutá poetickým veršem „Zaseju jiskry do tvých očí, ať na mě svítí.” Tradiční písňová forma střídá standardním způsobem sloku a refrén, harmonicky je písnička ukázkou obligátních kadencí populární hudby, které se střídají bez nějakého překvapení. Lépe je na tom druhá píseň Zhasínáš, která je hudebně rafinovanější. Rytmicky střižený refrén zprostředkovává chytlavý riff, také textově je Zhasínáš vrstevnatější. Loudavá balada Nejradši asi je dalším vyznáním, tentokrát přeneseně coby slohové cvičení na hypotetické slůvko „kdyby”. Některá slovní spojení a konstrukce jsou trochu šroubované („Kdyby literáti byli tebou okouzleni“), refrén se naopak daří Matláškovi trefit s větší přesností a výstižností myšlenek: „Nejradši asi tě mám za to, jak umíš se smát a že jsi, jaká jsi.“

Doprovodné vokály příjemně a stylově dokreslují atmosféru písně. V podobně volném, pomalém tempu setrvává i píseň Kočár. Není to vůbec špatná píseň, hudebně je opět co poslouchat: atmosférické harmonie, příjemně zaplněný hudební prostor apod. Jediné, co mě trochu ruší, jsou komplikovaná souvětí, z nichž není člověk příliš moudrý. Další variací na téma já a ty je píseň Pod sukní zcestovalá. Originálnější koncepce a velmi pohodová hudba, ale zase dost šroubovaný refrén: „Neschovala, pod sukní zcestovalá, se tvoje touha žít”.

Vykročením z dost úzkého pole vztahů je další song Pochopený, který se vzdáleně blíží tvorbě Tomáše Kluse, každopádně aspoň zde se Matlášek vyzpovídá ze svých pochybností a názorů na svět. Není pochyb, že to mladý ostravský písničkář myslí upřímně. V podobném duchu se nesou i další písně alba. Až mi jednou je hezky tišivá a ve slokách se Matláškovi ve zpěvu daří trefit perfektně civilní projev, který je uvěřitelný a bezprostřední. Falešná dáma ukazuje, že nejen pop, ale i rockovější odstíny nejsou pro Matláška žádný problém.

Vybočením z roztoužených balad je atypická *LÁSKA*, která zaujme už humornou slokou: „Láska není objektivní, dokud jsou dva objekty v ní.” Matlášek do songu vtipně a neotřele začlenil i citáty o lásce, které zní v recitaci různých hlasů. Tohle je poloha, která se povedla, po takových neomšelých věcech by měl tento písničkář jít. Do toho výborný funkový rytmus, který si říká o pozornost. Do známých břehů se vrací Zimomřivá, která s bezelstnou naivitou hlásá: „Stačí dát najevo lásku, ať se v ní pochyby tiše rozpustí.” Zajímavější je píseň Tak se ptám s poutavým kytarovým sólem a tázacím refrénem: „Tak se ze strachu ptám, zůstane všechno pořád stejné, jak to znám?“ Závěr alba obstarala eponymní píseň Tlusté čáry.

Vytahuji cédéčko z přehrávače a koukám naposledy na grafiku Aleny Matláškové, která si pohrála s tlustými i tenkými čárami. V obalu na každé straně obrázek jejího bratra Reného, na dvou fotografiích Kláry Čadové dokonce s klávesami, na které hraje všehovšudy v jedné písničce. Naopak minutáže jednotlivých písní neuvedeny, stejně jako celkový čas nahrávky.

Druhé album René Matláška představuje tohoto mladého autora v úplně jiném světle. Je to čistý pop. Písně nejsou po hudební stránce vůbec špatné. Mnoho nápadů je svěžích a mnohé rytmické i melodické motivy jsou velmi chytlavé. Matlášek na své novince také velmi dobře zpívá. Škoda, že se až příliš často pohybuje ve vysokém rejstříku. Jeho hlas zní zajímavě i ve střední poloze, kde mu vyhovuje přirozenost a ležérní nenucenost. Pozor si musí dát na ostravské krácení slabičných délek (v písni Šeřík zpívá místo schovaná zpívá schovana), ale obecně je jako zpěvák velmi jistý a spolehlivý.

Problematickou položkou alba Tlusté čáry jsou podle mého názoru texty. Matlášek toho má mnoho na srdci a na jazyku, ovšem co s tím? Jeho upovídanost jednotlivé písně spíše zatěžkává a znejasňuje, než aby jim dávala jasný tah na branku. Často není zřejmé ani opakovaným poslechem, co tím chtěl vlastně autor říci, jako například v pasáži: „Dech beroucí strach, zamrazí přesvědčení, vzpomínky rozmlouvá a mění. Možná je to fér, mám se kam před pravdou schovat, když nucen jsem ji ignorovat…”

Chtělo by to více zjednodušit, ale pozor. Neznamená to, že Matláškovy texty by byly příliš rafinované a symbolické. On zkrátka zatím spíš hledá ten správný tvar a často se k němu nemůže přes složité větné konstrukce a souvětí prodrat. Ale ono se to brzy povede. Tuším, že už je na správné cestě minimálně v tom, jaké si vybral spolupracovníky. Teď by to ještě chtělo podrobit svou literární tvorbu mnohem přísnější sebekritice a pustit do světa opravdu jen texty, které jsou vytříbené a znamenité. Pro Matláška to znamená hlavně přestat používat kostrbaté fráze („Jako pochopený budu v historii spát“), naivní rýmy (spát x stát, pálí x v dáli) a víc přemýšlet nad tím, jak přímočaře, bez floskulí a berliček a zkostnatělých formulací lidem něco sdělit.

Aby bylo jasno, nedával bych si práci s tak podrobným výčtem věcí, které by se daly udělat lépe, kdybych nebyl přesvědčen, že René Matlášek je opravdu velký talent, který to může někam dotáhnout. Dobré věci na jeho desce převažují. Až dopiluje svůj textový projev, tuším, že se zařadí k největším objevům populární scény. Teď už to záleží jenom na něm. Album Tlusté čáry je velmi solidním vykročením do popových vod, teď to chce trochu více zapátrat, jak se věci mají. Nic není ztraceno. Všechno je otevřené a na „pochopené spaní” v historii má tento mladý autor ještě trochu čas.

René Matlášek: Tlusté čáry. MAR Production s.r.o., 2021. Celkový čas: 40:25.