Kateřina Marie Tichá & Bandjeez zahráli v mrazu, přesto jejich báječný koncert dokázal zahřát

„Někdo, s kým můžete bez přemýšlení být sami sebou.“ Nedávná odpověď Kateřiny Marie Tiché na otázku, co pro ni znamenají přátelé. Její výrok ale platí také na ni samotnou. I Kateřina Marie Tichá je někým, s kým můžete být sami sebou. Její hudba a texty totiž líčí příběhy, v kterých se můžeme najít a ztotožnit.

Loňský debut Sami šestadvacetileté zpěvačky byl přijat s poměrně jednomyslným nadšením fanoušků i hudebních publicistů, kteří na písních Kateřiny Marie Tiché ocenili textovou vytříbenost, stylovou rozmanitost a opravdovost. Prostě máte pocit, že s vámi nikdo nehraje žádné pimprlové divadélko, ale mluví, respektive zpívá vám ze srdce pořádně hluboko do srdce. Právě písně z Tiché výjimečného debutového alba Sami byly hlavní náplní koncertu v Hradci nad Moravicí, který přilákal slušný zástup lidí i do mrazivého počasí.

Kateřina Marie Tichá. (Foto: Jiří Hajduk)

Kateřina Marie Tichá spojila před časem síly s Bandjeez. Kapela ve složení Pavel Sotoniak (klávesy), Matouš Rohovský (kytara), Maro Zeman (baskytara) a Matěj Drabina (bicí) je perfektně sehraná a má nezaměnitelný zvuk. Doménou Bandjeez jsou však i sborové vokály, které mají velkou sílu.

Teploměr hlásil pár stupňů pod nulou, pěší zónou Podolské ulice ale voněl vánoční punč, když po šesté hodině vstoupila na pódium Kateřina Marie Tichá s Bandjeez. Z mikrofonu i z úst jí stoupala pára jako z vodní dýmky, nahé ruce musela mít brzy prokřehlé na kost, ale na jejím pohodovém úsměvu, dobré náladě a vlídné komunikaci s publikem to vůbec nebylo znát.

Kateřina Marie Tichá & Bandjeez. (Foto: Jiří Hajduk)

Písničkářka zahájila koncert songem Tančíme spolu, který nazpívala před šesti lety za doprovodu kapely Jelen. „V paměti a ve vzpomínkách mi scházíš čím dál víc,“ zpívá svým měkkým, sametovým hlasem Tichá o tom, na co se nezapomíná. Píseň zdobí krásné sborové vokály, které Bandjeez zpívali s intonačně čistou a heroickou dikcí. Energická píseň Metro rozproudila svou rytmikou ty, kteří se nebáli tančit. A návykový refrén „Ty jsi to jediný, co mám“ vstoupil do žil jako horká míza.

Hudebně písničky Kateřiny Marie Tiché vyrůstají z inteligentního popu kořeněného rockovou rytmikou, šansonem, ale i třeba gypsy jazzem. Její texty mají výraznou básnickou kvalitu: jsou plné působivých metafor a asociací, prozrazují cit pro melodickou stavbu věty a frázování, ale co je nejdůležitější: jsou neotřelé a vždy zachycují sofistikovanými stylistickými prostředky emoci: „Ale dneska v noci spolu budem sami“.

Tichá v Hradci nad Moravicí zazpívala také uhrančivou baladu Zničená zem, která by klidně mohla vypadnout z repertoáru světové populární star: „Naší válkou zničená zem a my dva zasypaní popelem, můžem to vůbec zkoušet znova? Už nevím, kdo jsi a kdo já vlastně jsem. Jestli si na jména vzpomenem, nebo je čas si najít nová.“ Když se k tomu přidá důrazně sálající zpěv Tiché, je jasné, že se tady objevilo něco s intenzitou a podmanivostí, jakou člověk v současné tuzemské populární hudbě najde jen stěží.

Kateřina Marie Tichá. (Foto: Jiří Hajduk)

Hradecké publikum si vychutnalo i oblačnou píseň Vítr, jež v kapelním zvuku získala víc prostoru než v čistě intimní klavírní verzi. „A tvoje strachy jsou jenom vítr, dívej, jak fouká,“ zpívala Tichá s nadějí, která je nekřiklavě civilní a hluboce lidská. Skvělé byly i další písně jako V pravé poledne, V Paříži, Kolemjdoucí, Divoká či Vlci. Nechyběla ani píseň Davida Stypky Čaruj v krásném vokálním aranžmá, která naznačila, jak dalekosáhlý vliv má tento geniální songwritter na další generace písničkářů. Samozřejmě ne na všechny. Pouze na ty, kteří vidí dál, než za humna a nesleví z poctivých kritérií. Koncert byl velmi příjemně nazvučený zásluhou dvorního zvukaře Kateřiny a Bandjeez Jakuba Kalety.

Když si pozorně poslechnete celé album Sami, pochopíte jednu důležitou věc. Tichá o tom, co chce lidem sdělit, opravdu přemýšlí. Její písničky přesvědčí obsahově i interpretačně. Skvělý pěvěcký projev Tiché byl ozdobou koncertu. Přitom se ukázalo s jak minimalistickými prostředky jde udělat ve zpěvu velký výraz. Jak se dá z barvy hlasu, dikce a dalších prostředků odhadnout, co má autorka na srdci. Přitom se nikdy nesníží k textovým či melodickým banalitám. Tiché nechybí ani sebereflexe, mám dojem, že ještě nevypustila do éteru slabou píseň. Její tvorba je vzácně konzistentní, v tomto se myšlenkovou důsledností a přesností básnických obratů a formulací blíží výjimečnému odkazu Davida Stypky. Ale nenechme se mýlit! Tato osobitá písničkářka jde svou vlastní cestou. Její texty jsou už nyní autentické a nezaměnitelné.

Z koncertu Kateřiny Marie Tiché. (Foto: Jiří Hajduk)

Odehrát tak skvělý koncert, když vám mrznou končetiny, není vůbec jednoduché. Kdo si to někdy zkusil, ten ví, jak těžké je zahrát bezvadně a ještě u toho vypadat na pohodu, že se vlastně vůbec nic neděje a všechno je v pořádku. Přesto tento pocit Kateřina Marie Tichá a její báječná kapela Bandjeez dokázali lidem předat. A nechyběla ani legrace, třeba když baskytarista Maro Zeman s perfektní výstižností parodoval obchodnické praktiky prodavačů štěstí.

Možná ještě jedna věc sluší za zmínku. Koncert Kateřiny Marie Tiché v Hradci nad Moravicí proběhl díky iniciativě starosty Patrika Orlíka. Je to jeho zásluha, nestojí za tím žádná agentura. To je velmi dobrý signál. Hradec nad Moravicí je město s prastarou kulturní tradicí a volbou tak umělecky nekompromisních osobností potvrzuje, že na tuto oblast se v Hradci nezapomíná ani v těžkých dobách. Reakce nadšeného publika myslím jasně potvrdila, že rozhodnutí pana starosty byla trefou přímo do černého!

A pokud někde uvidíte holku z plakátu, která se jmenuje Kateřina Marie Tichá, rozhodně nevynechejte šanci vidět a slyšet jí s kapelou osobně. Pokud bych měl vybrat současnou mladou českou písničkářku, která píše songy krásné, hlubokomyslné a srozumitelné všem bez jakékoli úlitby na kvalitu, odpověděl bych bez váhání: Kateřina Marie Tichá a Bandjeez.