Hobit na scéně Bajky má šanci stát se jedním z nejúspěšnějších představení

Autoři dramatizace vybrali stěžejní příhody, odehrávající se během společného putování hobita Bilba Pytlíka s dobrým čarodějem Gandalfem a trpaslíky na dobrodružné cestě za jejich dávno ukradeným pokladem.

Šťastnou volbou se ukázal výběr režiséra Pavla Gejguše. Ten již v rozhovoru pro Ostravan.cz prozradil, že právě Tolkienův Hobit byl jeho nejoblíbenější dětskou četbou. Řekl také, že při práci pro děti se v něm probouzí dávné dítě. Na režii českotěšínského Hobita je to vidět. Je velmi vstřícná vůči dětské fantazii a hravosti. Napínavé scény jsou prokládány úlevnými okamžiky a písničkami. Gejguš vede loutkoherce k procítěnému mluvnímu projevu. Odvádí je však od prosté popisnosti k humornému nadhledu, který divadelním inscenacím Tolkienových děl tolik sluší.

Z inscenace Hobit. (Foto: Těšínské divadlo)

Scénu, loutky a kostýmy navrhla Iva Bartošová. V inscenaci hrají loutky nejrůznějšího druhu i velikosti. Valná většina postav je hrána prostřednictvím dvou loutek. Týká se to všech trpaslíků, Hobita i Gandalfa. Odporný Glum, drak Šmak a Obří pavouk mají jedinou loutkovou podobu, stejně jako drozd nebo elfové. Velmi vydařené je pojetí Zlobrů skrze úsměvné a zároveň hrůzyplné polštáře s očima i znázornění krajiny, po které putuje Bilbo Pytlík s trpaslíky na pouti za pokladem a kterou scénografka umístila na batohy herců na zádech.

Z inscenace Hobit. (Foto: Těšínské divadlo)

Všichni loutkoherci dbají na velmi profesionální mluvní projev co se artikulace, srozumitelnosti a vůbec výslovnosti týká. Velkým překvapením je výkon Joela Tomoszka v roli Bilba Pytlíka. Mladý muž, který teprve nedávno vyrostl z dětských let, prozrazuje nevšední talent. Jeho Bilbo je díky ještě dětskému hlasu velmi blízký dětem v hledišti a stává se velice rychle jejich skutečným hrdinou. Překvapivý je však Joelův smysl pro humor, se kterým pracuje v průběhu celého představení, a navzdory útlému věku i jeho humorný nadhled.

Z inscenace Hobit. (Foto: Těšínské divadlo)

Mezi loutkoherci vyniká Wanda Michalek, když vodí a hraje Gluma. Její Glum je vskutku odporná bytost, byť je vyveden v nevinné bílé barvě. Wanda Michalek spolu s Danielou Sedláčkovou a Dorotou Grycz hraji také zlobry Vildu, Toma a Bertu. Díky invenční Gejgušově režii je to trojice strašlivých a zároveň směšných nadpřirozených bytostí.

Z inscenace Hobit. (Foto: Těšínské divadlo)

Jakub Tomoszek vede loutku Gandalfa a společně s Dorotou Grycz i draka Šmaka. Velmi ožehavé scény soubojů se zástupci říše zla, které Gandalf vyhrává díky kouzelnému meči, dokáže Tomoszek zvládnout tak, že zabíjení nepřátel má jen minimálně nutnou míru agresivity. Thorin Pavéza Jana Szymanika je důstojným zástupcem vůdce trpaslíků. Lukostřelec Bard, který v závěrečném obraze vítězí v souboji s drakem, je ztělesněn činoherním způsobem Ondřejem Vyhlídalem. Naplňuje dokonale pravděpodobný záměr režiséra Gejguše, neboť silnějšího apelu vyzývajícího k lidské odvaze v kontextu inscenace snad už ani nelze dosáhnout.

Z inscenace Hobit. (Foto: Těšínské divadlo)

Hudba Michala Sedláčka slouží inscenaci. Jde vstříc dětskému vkusu. Při některých písničkách se děti vrtí v jejich rytmu a melodie se velmi rychle vtiskují do paměti. Téměř ve všech písních se hudbou a zpěvem ilustruje, případně posouvá děj příběhu.

Jedinou diskutabilní složkou inscenace jsou kostýmy loutkoherců. Jsou velice vydařené, a právě v tom je problém. V některých situacích, kdy jde o interakci loutky a živého herce, strhávají herci na sebe díky těmto kostýmům více pozornosti než loutky. Jenže herci jen za loutky mluví, a tu důležitější věc, totiž jednání v situaci, mají plnit loutky. Bohužel divák, zejména ten dětský, se právě v těchto chvílích na loutky nedívá. Je upoután činoherním herectvím, podtrženým výborným kostýmováním všech postav. Řešení by mohlo být v důkladnější práci se světlem, která by dokázala akcentovat ve zmíněných okamžicích loutku a jindy, tam, kde je to zapotřebí, naopak činoherce.

Z inscenace Hobit. (Foto: Těšínské divadlo)

Gejgušův Hobit má šanci stát se jedním z nejoblíbenějších představení loutkové scény Bajka. A může se hrát i mnoho let, neboť jeho diváci stále dorůstají z nových a nových generací Tolkienových obdivovatelů.