S ředitelem Janáčkovy filharmonie o nových zvonech, které zazní ve Fantastické symfonii Hectora Berlioze
1.12.2021 12:44 Milan Bátor Hudba Rozhovor
Janáčkova filharmonie Ostrava si nechala vyrobit speciální zvony. Posluchači je budou moci slyšet v Berliozově Fantastické symfonii, kterou orchestr zahraje pod vedením Andreye Boreyka ve čtvrtek 2. prosince. „Jsme jedním z mála orchestrů, který se tímto nástrojem může pyšnit,“ říká ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla. Více prozradí v následujícím rozhovoru.
Ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla.
Foto: Dita Pepe
Janáčkova filharmonie se může pochlubit novým raritním nástrojem. Jedná se o kostelní zvony. Kde jste takovýto specifický nástroj pořídili a kdo je tvůrcem?
Tento nástroj, respektive tyto dva zvony v přesném ladění, jsme nechali odlít v Brodku u Přerova v rodinné zvonařské firmě Dytrychových s více než sedmdesátiletou tradicí. Dva zvony v přesném ladění C, a G jsme objednali již v roce 2019, aby mohly být použity v květnu 2020 na provedení Berliozovy Fantastické symfonie. To bylo z všeobecně známých důvodů odloženo, proto mají premiéru až nyní.
K jakému účelu byly kostelní zvony vyrobeny? Objevuje se tento nástroj v klasickém hudebním repertoáru často nebo spíše sporadicky?
Zvony jako nástroj se v klasickém repertoáru objevují poměrně často. Běžně jsou však zastoupeny přesně laděnými tyčemi, které zvuk kostelního zvonu imitují. Je ovšem několik skladeb, ve kterých si autor přál použít opravdové kostelní zvony, jejichž zvuk je prostě originální a nenapodobitelný. Objevují se například v Pucciniho Tosce, Obrázcích z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a právě Fantastické symfonii Hectora Berlioze. Nicméně každá skladba vyžaduje přesné ladění zvonu.
Znamená to tedy, že se tyto kostelní zvony mohou rozeznít pouze ve Fantastické symfonii Hectora Berlioze? Nikde jinde?
V zásadě ano. Sice se občas stane, že dirigent požaduje kostelní zvon v jakémkoli ladění pro patřičný efekt, čemuž jsme do teď nemohli vyhovět, ale právě ono přesné ladění zvony předurčuje prakticky k exkluzivnímu použití v této skladbě. Je třeba si uvědomit, kdo byl Berlioz. Byl to především zvukový inovátor, geniální instrumentalista, který měl naprosto jasnou představu o tom, jak mají jeho kompozice vypadat. Tento detail, tedy právě použití zvonů, je při provedení často opomíjen. To mi nepřipadalo správné.
Prozradíte nám, jaká byla pořizovací cena?
Jedná se opravdu o kostelní zvony vážící stovky kilogramů, nejsou to žádné ruční zvonečky. K nim je zapotřebí speciální hydraulický stojan, přepravní bedna a podobně. Jedná se tedy o dva velké nástroje s vybavením. Cena celé sady byla asi 450 tisíc korun a je naprosto adekvátní kvalitě. Navíc je to jeden z mála případů, kdy nástroj vznikl skutečně v České republice, což mě také těší.
Jste se zvukem tohoto specifického nástroje spokojeni? Myslíte, že umocní posluchačský zážitek z nestárnoucí Berliozovy symfonie?
Ano, jsme spokojeni a erudovaného posluchače zcela jistě uspokojí. Zvuk skutečného zvonu je mohutnější, bohatší na alikvotní tóny. Pokud tuto symfonii znáte z běžného provedení, změnu zaregistrujete, byť je nástroj dle autorova předpisu umístěn za scénou.
A jaký je váš osobní vztah k Berliozově Fantastické? Patří mezi vaše oblíbené tituly?
Ano, patří. Zejména proto, že se v ní může velký orchestr jako jsme my blýsknout v celé své kráse. Hudba je neskutečně barevná a osobitá, je za ní osobní prožitek autora, příběh. Je to pro mě jedno z děl, které naplňují definici romantismu po všech stránkách.
Jak byste tuto symfonii představil a doporučil k poslechu někomu, kdo ji ještě nikdy neslyšel?
Jak jsem naznačil výše – jedno z TOP 10 děl 19. století, monumentální, instrumentačně bohatá, melodicky zajímavá. Je v ní promítnut autorův osobní milostný příběh umocněný požitím tehdy populární drogy – opia. Hudebně se prolíná celou symfonií a je zakončen popravou hlavního hrdiny proto, že sám svou milenku zabije. To je přece děj jak z psychothrilleru! Ovšem vyjádřený jen a jen hudbou.
Co dále na koncertě zazní? Jaká díla doprovodí Berliozovu kultovní symfonii?
První polovina koncertu bude patřit slovanským skladatelům, zazní Symfonické variace Witolda Lutosłavského, skladatelské hvězdy 20. století a zřídka hrané Concertino pro violoncello a orchestr Mieczysława Weinberga. Neskutečně zajímavý program, navíc v podání vynikajících interpretů – Danjula Ishizaky, violoncellisty německo-japonského původu, který v Ostravě již několikrát vystoupil, a Andreye Boreyka, jednoho z nejlepších dirigentů v historii orchestru vůbec. Bude to zážitek!
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.