Ponižování, obtěžování, arogance. Galerie Dukla otevřela temné komnaty Fakulty umění

Výstava Živý pohyb v porubské Galerii Dukla představila práce vybraných absolventů Ateliéru tvůrčí fotografie Fakulty umění i současných studentů. Skončila tento víkend, ovšem Živý pohyb rozhýbal něco, o čem se na ostravské „akádě“ bude ještě dlouho živě diskutovat.

Míč vykopla absolventka Fakulty umění Zuzana Šrámková, když v pasáži bývalého kina Dukla vyvěsila otevřený dopis. Emoční list podobný těm, které v posledním roce rozbouřily umělecké školy v Praze i Brně. „Pedagogové, neponižujte studenty a dávejte jim konstruktivní kritiku. Pokud jste vyhořelí a demotivovaní, už dál nevyučujte,“ píše Šrámková, nyní produkční v městské galerii PLATO.

Absolventka uvádí, že se problém netýká fotografického ateliéru. Během studií ji spíš pobuřovalo jednání některých pedagogů z jiných ateliérů, ale nejmenuje žádného: „To, že studuješ v ateliéru, kde je vše v pořádku, neznamená, že je to tak všude.“ A vzápětí vyzývá vedení školy: „Univerzito, chybí vám nástroje pro studenty, jak se k vyučování vyjadřovat. Evaluace (systematické posouzení kvality a hodnoty, pozn. red.) je zprávou pro pedagogy, ale zpátky ke studentům už se nikdo neobrací. Chybí také etický kodex pro pedagogy, který bude jasně ohraničovat problematické chování a zaručovat jeho prošetření. Je potřeba, aby univerzita vytvářela bezpečnější prostředí, ve kterém se studenti a studentky mají na koho obrátit, aniž by problémy byly bagatelizovány.“

Zuzana Šrámková diskusi o temných komorách v nitru Fakulty umění Ostravské univerzity otevřela opatrně a neadresně. Nedávná iniciativa Ne!musíš to vydržet z pražské DAMU je ostřejší, studenti však ani tam neukázali na konkrétní viníky svých traumat. Iniciativa z DAMU ale shromáždila desítky výpovědí o arogantním chování pedagogů, sexuálním obtěžování a vydírání, veřejném ponižování a také šikaně. „Zbytečnost, zklamání, rozpor, rezignace, úzkost, křeč, zmijozel, strach, škatulky, nechuť,“ reagují studenti DAMU, když mají atmosféru ve škole vyjádřit jediným slovem. Podrobně své zkušenosti vylíčili prostřednictvím videa:

Na dopis Zuzany Šrámkové reagovala z pedagogů Fakulty umění Ostravské univerzity pouze vedoucí ateliéru knižního designu Eliška Čabalová. I její reakce byla vyvěšena v pasáži Dukla. „Apel Zuzany Šrámkové, který nepoukazuje na zcela konkrétní a věcné nedostatky, který je obsahově vágní a hlavně je užitý v době, kdy Zuzana už ve škole nestuduje, je podle mě zbabělým počinem, možná myšleným dobře, ale mizerně promyšleným. Ve výsledku pak pouhou nicneříkající pomluvou,“ reagovala Čabalová.

List uznávané umělkyně, která své životní dílo právě odprezentovala v ostravském Domě umění, logicky vyvolal řadu nových reakcí od studentů a absolventů, které postupně přibyly v Galerii Dukla. Například nedávná a úspěšná absolventka fakulty Barbora Kurtinová, která je známá i z působení v kapele München Konflikt, napsala: „Z mé vlastní zkušenosti mohu potvrdit, i když nerada, pocity nepříjemného prostředí, ať už z nevhodně formulovaných kritik i pochval, sexistických narážek nebo shazování sebevědomí opovržením.“

Kurtinová hájí současné studentky, které se ze strachu z „autoritářské moci“ pedagogického sboru obávají se svou kritikou vystoupit veřejně. A upozorňuje, že ostravská „akáda“ vychovává především pedagogy, které mohou od vyučujících z Fakulty umění mimoděk převzít i pochybené modely chování. „Při vzdělání pedagogů a pedagožek by se mělo hledět na to, co je morální a co není. Třeba i to, že milostný vztah nebo jakýkoliv jiný vztah překračující hranici mezi pedagogem a studentem může ovlivnit podobu celého ateliéru. Nebo sexuální narážky, bez kterých se my – mladí a mladé – dokážeme představit svět.“

Z dopisu Barbory Kurtinové.

Vysokoškolské pedagožky Hana Janečková a Marie Lukáčová z Centra audiovizuálních studií pražské FAMU nyní definovaly, co je ze strany pedagogů nepřijatelné. A mělo to být nepřijatelné odjakživa, „systém“ ale jaksi dovolil i opačné chování: „Pedagogická práce je v zásadě založená na umožnění realizace studentského potenciálu. Jako pedagogové a pedagožky bychom měli podle svých nejlepších schopností studentům pomáhat jak s tvorbou umění, tak i v orientaci v uměleckém prostoru. Studenti a studentky by se neměli stávat nástrojem uměleckého experimentu, seberealizace či zpestřením milostného života individuálního pedagoga. Naším cílem by mělo být vybudovat prostředí, které bude podporovat odvahu a chuť k budování vlastních experimentů samotných studentek a studentů.“

Pedagožky z FAMU upozorňují, že intimní vztahy mezi studenty a pedagogy jsou v západní Evropě považovány za hluboké porušení etického pedagogického kodexu a pro pedagoga nebo pedagožku končí velkou ostudou a vyhazovem. Z brněnské FaVU už takto kvůli „predátorskému chování“ letos musel odejít zkušený pedagog a umělec Pavel Sterec. „Nemůžeme ale dojít k závěru, že situace byla vyřešena. Jak sami studenti a studentky FaVU navrhují, bez radikálních změn struktur institucí nejsou vyhazovy samy o sobě řešením,“ uvedly Hana Janečková a Marie Lukáčová z FAMU v internetovém časopise A2larm.cz.

Pro třiapadesátiletého autora tohoto textu je asi nejpodstatnější následující úvaha pedagožek z FAMU: „Ptáme se, jakou zkušenost bude mít naše dcera, pokud se stane cílem nevhodného nebo manipulativního chování ze strany pedagogů či ostatních studentů? Co bude taková zkušenost znamenat pro její konkrétní školní výsledky či dlouhodobé mentální zdraví a partnerské vztahy?“ Protože jsem v posledních dvaceti letech slyšel mnohé o sexuálním predátorství, ponižování „ošklivých“ studentek a dalších šikanózních postupech nejen na Fakultě umění Ostravské univerzity, jsem vlastně rád, že žádné z mých dětí nakonec přímo umělecký obor nestudovalo. A s povděkem kvituji, že se to snad časem zlepší, do týdne ani do roka to ale nebude…

Absolventka Ostravské univerzity Barbora Kurtinová uvažuje, že pedagogové se s nemravným chováním nerodí. Pokud k němu ale mají sklony a systém jim umožní takové chování beztrestně aplikovat mezi svěřenci, svým slabostem neodolají. A nejde zdaleka jen o nemravnost v sexuálním slova smyslu. „Ptám se – proč vedoucí ateliéru ponižuje jiného studenta před klauzurní komisí a je to bráno jako něco normálního. Anebo proč mám pocit, že spíš chodím do holubníku než do fungujícího ateliéru,“ ptá se autorka dalšího dopisu, který byl vyvěšen v Galerii Dukla.

Z dopisu nepodepsané studentky.

Tahle autorka se pod kritiku výtvarné části Fakulty umění nepodepsala. A dobře ví, proč to neudělala: „Pokud se bavíme o nevhodných situacích, kdo z nás by chtěl jít s kůží na trh, že se k němu vedoucí choval neeticky nebo dokonce ho i obtěžoval.“ Důsledkem takové kritiky by mohl být i předčasný konec studia. Poslední věta tohoto otevřeného listu pak na ostravskou „akádu“ nevznáší vůbec dobré světlo: „Na závěr chci říct, že jediným světlým momentem ateliéru bylo, když jsme měli hostujícího pedagoga, který ateliéru vrátil energii a chuť znova něco dělat.“

*

Poznámka: Kdo by chtěl přispět do diskuse ke zveřejněnému tématu (komentovat, diskutovat, sdílet zkušenosti apod.), může se studentkám a absolventkám Fakulty umění Ostravské univerzity ozvat prostřednictvím e-mailu: zbabelypocin@gmail.com