Lenka Kendeová z týmu studentského Festivalu Na cestě: Chceme rozvířit dění v Opavě

Už za pár dní začne 15. ročník Festivalu Na cestě. Jak to bylo s minulými dvěma ročníky?

Bylo to tak, že 13. ročník se konal v listopadu 2019 a 14. ročník, který byl plánován na listopad 2020, jsme museli přesunout. První přesun byl plánován na březen 2021, ale nakonec jsme ho mohli ve zmenšené formě realizovat v červnu 2021.

Takže 15. ročník už je konečně zase regulérním festivalem?

Ano. Teď to bude skutečný patnáctý ročník.

Můžete říct, co je festival Na cestě?

Je to projekt třetího ročníku oboru Kulturní dramaturgie na Slezské univerzitě.

Chcete říct, že každý rok udělají studenti třetího ročníku festival?

Ano.

Takže jim zbývá půl roku do konce, neboť studium je bakalářské, tedy tříleté…

Přesně tak. V květnu máme státnice.

Dostáváte za organizaci zápočet nebo nějaké jiné ohodnocení?

Je to složitější. Celý festival vzešel z nápadu samotných studentů. Bylo to v roce 2007. Studenti si řekli, že by chtěli uspořádat festival, aby nějakým způsobem dovršili svůj vzdělávací proces, vždyť přece studujeme kulturní dramaturgii, ač zaměřenou na divadlo, festival ale může být a je multižánrový. Takhle vznikla idea. Dnes máme už studijní semináře divadelního festivalu a tam nabíráme kredity. A jinak je to jedna z absolventských prací. Tak jako mají třeba umělecké obory absolventská představení nebo koncerty, my máme festival.

Takový festival něco stojí…

Ano. Máme divadelní grant od agentury Dilia, který využíváme, abychom mohli zrealizovat nějakou vlastní inscenaci. V minulosti to bývaly tři dosud neinscenované texty. Náš ročník, a to je vůbec poprvé, má jen dva.

Aspoň máte na každý více času …

Ano, a v průběhu festivalu uděláme dvě představení v žánru scénického čtení.

Vlastními silami? Od výběru textu až po režii?

Ano. Já třeba letos dělám asi.milování od Terezy Agelové. Ve spolupráci s Dramkrou, co je divadelní soubor Slezské univerzity. Moje kolegyně Anička Staníčková má zase představení z hlediska našeho studijního oboru.

Kdo je cílovou diváckou skupinou?

Veřejnost. Nás ročník se opravdu snaží cílit na mladé publikum. Plus mínus na naši věkovou kategorii …

… tedy lidi kolem dvaadvaceti let?

Přibližně. Ale také na středoškoláky, kterým chceme ukázat, co je v průběhu studia našeho oboru čeká, pokud by se náhodou chtěli ke studiu přihlásit. Prvotní moje myšlenka byla pokusit se letos tu Opavu trochu rozvířit, trochu ji oživit. Takže cílíme na veřejnost a samozřejmě i naše kolegy z jiných oborů, budou-li chtít přijít. Nižší ročníky kulturní dramaturgie se zúčastní zcela jistě.

Hovoříte o oživení Opavy o jejím rozvíření. Chcete říct, že Opava je stojatá voda?

To asi ne, ale je pravda, že mladí v Opavě za kulturou moc nejdou. Máme tam takovou stálici, kterou je Slezské divadlo, ale já jsem z Prahy a jsem zvyklá na underground, kde se mladí spíše potkávají. V Ostravě to třeba byla Stará aréna.

Co nabídnete mladým Opavákům?

Už jsme nabídli. V červnu při 14. ročníku jsme šli do arkád, to je venkovní prostor v sadech, momentálně hodně obývaný bezdomovci. My jsme si od města tento prostor pronajali a celý festival jsme narvali ven, aby byl vidět, aby se v sadech kolem arkád a v nich něco dělo. A zároveň jsme tím řešili problém, protože jsme v interiéru školy nemohli být.

Kde proběhne letošní podzimní program?

V prvním dnu, tedy 10. listopadu proběhne slavnostní zahájení a koncert v klubu Art. Zahraje Kompaktní risk. A pak přijde na řadu Pavol Seriš. Jeho monodrama Pri kase pokládám za absolutní vrchol letošního festivalu Na cestě. Všechno se to, jak jsem řekla, odehraje v klubu Art, který spadá pod Opavskou kulturní organizaci. Ta nám pomáhá i takto prostorově. Pak máme v programu dva workshopy. Jeden povede Janka Ryšánek Schmiedtová a jeho tématem je příprava, organizace a realizace kulturního festivalu, jmenuje se Festivalová dramaturgie a jak na ni. Druhý workshop povede ředitelka Aura-pontu Petra Marková. Oba proběhnou v Obecním domě v Schösslerově salonku.

Říkáte, že festival je určen veřejnosti. Koho může zajímat například workshop Janky Ryšánek Schmiedtové?

Přece každého, kdo se zabývá myšlenkou, že by někdy chtěl udělat nějaký kulturní festival, vymyslet nějaký vlastní projekt. Přijde a dozví se, co všechno taková věc obnáší a jak to udělat, aby byl projekt úspěšný. Navíc všechno tohle dostane zadarmo, protože vstup na všechny programové body je volný. Workshopy jsou ale spíše doprovodným programem. Ten hlavní je opravdu určen široké veřejnosti.

Co v něm je?

Již zmíněný koncert Kompaktního risku, Pavol Seriš, to je top festivalu. Viděla jsem trailer. Je to komedie zaměřená na parodii dění v supermarketu. 11. listopadu zahraje Statické divadlo svoji inscenaci Párek. Následovat bude zpěvačka a kytaristka Adéla Bystroňová. Pak přijde naše první scénické čtení. Název je Lajka (jmenuju se pes), režíruje moje kolegyně Anička Staníčková.

Je to o Lajce, fence kterou Rusové vyslali do vesmíru?

Ano, ale nejedná se o historický dokument, je to všechno z pohledu té fenky.

Mluvila jste o dvou scénických čteních …

Ano, to druhé, které mám na starosti já, je asi.milování Terezy Agelové.

To je o asimilaci?

Ne, to je o prvních začátcích vzájemných vztahů spojených se zamilováním.

Tak to je vskutku atraktivní téma pro mladého diváka.

Doufám, že jich přijde hodně. Je to o prvních láskách (úsměv). Neměla bych zapomenout na českotěšínské Studio A na druhou a festival zakončí poprocková kapela Ampli Fire, ale lepší bude, když se zájemci podívají na náš celý program na facebookové stránce festivalu.

Co byste ještě chtěla říct nebo vzkázat všem, kterým si přečtou tento rozhovor?

Aby přišli, budou-li moci. Chtěla bych ale hlavně poděkovat Opavské kulturní organizaci, Slezské univerzitě a velký dík patří paní magistře Pavle Bergmannové, ta festival zaštítila, a vůbec všem našim pedagogům z oboru.