Mládí vpřed! Tradiční soutěž Múzy Ilji Hurníka i letos prozářila radost z hudby
20.10.2021 13:34 Milan Bátor Hudba Report
Po roční pomlce v Ostravě proběhla soutěž Múzy Ilji Hurníka. Již devátý ročník krajské a výtvarné soutěžní přehlídky se uskutečnil tradičně v Základní umělecké škole Ostrava – Zábřeh. V širokém spektru soutěžících nechyběly nástroje, jako jsou akordeon, tuba a violoncello. Největší zájem tradičně provázel sólový zpěv a klavír, ale nejlepším interpretem letošních Múz se stal mladý klarinetista.
Skladatel a předseda poroty Edvard Schiffauer s oceněným houslistou Vojtěchem Kociánem.
Foto: Milan Bátor
Jakkoli nemám rád soutěže a sprintování za slávou, Múzy Ilji Hurníka jsou jednou z mála výjimek. Jejich filozofii totiž vládne vlídné a laskavé posouzení výkonů mladých muzikantů a ocenění pestré dramaturgie. Ilja Hurník se v Ostravě narodil a soutěž se podle něj nejmenuje náhodně. Jako výborný skladatel, pianista, hudební spisovatel a propagátor soudobé hudby by byl určitě potěšen, kolik malých umělců hraje a zpívá a nebojí se moderní hudby. Múzy Ilji Hurníka jsou specifické svým zacílením na hudbu 20. století a hudební současnost.
Proto v programu od počátku figurovaly skladby oblíbených českých i zahraničních autorů posledních desetiletí. Klavíristé mají nejvíc v oblibě neoklasická díla Williama Gillocka, z tuzemských autorů se nejčastěji hrají skladby Eduarda Douši, Luboše Sluky, Jiřího Vřešťála, Petra Hanouska a pochopitelně klasiků Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V kategorii mladších klavírů porotu nejvíc zaujal výkon Štěpána Novotného z havířovské ZUŠ Bohuslava Martinů.
V repertoáru fléten nejčastěji figurovalo jméno Daniel Hellbach s vysloveně populární melodikou. Hegemonii tohoto autora narušila až Kristýna Maralíková z ostravské ZUŠ Eduarda Marhuly, která ve skladbách s názvy Sněženka a Kluziště ukázala, že flétna zní poutavě i s využitím netradičních technik. Kytaristé na soutěž zavítali ze ZUŠ Frýdek-Místek a podle očekávání ukázali, že v tomto městě jsou výborní kytaroví učitelé a šikovní žáci.
Ve zpěvu podobně jako ve flétně soutěžily častěji dívky. Některé zpívaly přirozeně, jiné dávaly do zpěvu větší emoce a představily promyšlenou interpretaci písní. Asi největší kouzlo měly v mladší kategorii písně Pavla Jurkoviče, Luboše Fišera a Jana Olivy v podání Šimona Kalety a Adély Holešové ze ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
Housle byly sice obsazeny méně, ale i zde se našel výkon, který překročil všechna očekávání. Jeho strůjcem byl Vojtěch Kocián, nositel slavného houslového příjmení ze ZUŠ Viléma Petrželky v Ostravě-Hrabůvce. Sympatický houslista zahrál svou skladbu způsobem, který vyvolal velké nadšení. Příkladně intonoval, zvládl různé technické finesy houslové hry a nezapomněl ani na přiléhavý výraz. Odměnou mu byl nejen zlatý diplom, ale i zvláštní cena poroty za mimořádně působivou interpretaci. Nejkrásnější ovšem byla jeho radost při vyhlašování výsledků, která vedla i ke společnému fotu.
Kromě tradičního písňového repertoáru porotu potěšily také songy od Beatles a Jaroslava Uhlíře, naopak určitým zklamáním bylo, že se v programu ani jednou neobjevilo jméno Petra Skoumala, jehož geniální písňová tvorba pro děti všechny generace patří k tomu nejlepšímu, co se v české hudbě 20. století zrodilo. Vynikajícím způsobem zahrál klavírista Teo Bumbálek ze ZUŠ Vladislava Vančury v Háji ve Slezsku. V klarinetech pak doslova šokoval svým profesionálním výkonem a rytmicky strhujícím projevem Richard Švéda ze ZUŠ Krnov. Jeho excelentní hru porota vyzdvihla jako nejlepší provedení skladby celého letošního ročníku.
Čirou radost všem udělali také mladí violoncellisté, kteří vypadali za velkým nástrojem až komicky maličce, ale hráli s vervou a příjemně kvalitní intonací. V Hlučínské ZUŠ se zase věnují zodpovědně žesťovým nástrojům, jak potvrdily zlatými diplomy oceněné výkony trombonisty Viktora Hrubého, tubisty Erika Hrubého a trumpetisty Tomáše Postulky.
V poslední kategorii zpěvu všechny přítomné uchvátila svým emocionálně půvabným projevem Viktorie Sodzawiczná, jejíž práce s výrazem a barvou hlasu byla na tak vysoké úrovni, že si vysloužila také zvláštní cenu poroty.
Všichni účinkující si zaslouží i obrovskou poklonu za to, že ani v době zavřených škol a distanční výuky na hudbu nerezignovali a našli odvahu účastnit se soutěže. Není to nic jednoduchého, jít s vlastní kůží na trh, když člověk ztratí kontakt s učitelem, koncertní praxí a hrozí tréma, pochybnosti o vlastních schopnostech a ztráta motivace. Podobné uznání jako soutěžící získali jejich pedagogové, kteří své žáky vedou zodpovědně k citlivé interpretaci a porozumění hudbě. Mezi učiteli, kteří získali diplom za znamenité pedagogické vedení, byli Ivana Nováčková, Bohumír Stoklasa, Pavlin Panayotov a další.
Podobně porota vyzdvihla také korepetitory, kteří svůj doprovod nepojali pouze jako pracovní povinnost, ale jako příležitost dělat umění a hudbu s chutí a pořádně. Brilantní výkony Miriam Dýrrové, Veroniky Trefilové, Kateřiny Ondrušíkové, Kláry Krejčí, Radky Slaninové, Pavly Kovalové, Dušana Bruse, Gerycha Oleksii, Tomáše Hodana a dalších jsou důkazem, že i učitel základní umělecké školy může aktivně pracovat na svém kontinuálním uměleckém růstu.
Porotu Múz Ilji Hurníka tradičně vedl uznávaný skladatel Edvard Schiffauer, který jednotlivé výkony dětí hodnotil s bezmeznou podporou a svým typicky láskyplným povzbuzením všech přítomných. Právě v tom pocitu, že si tady nikdo nehraje na velké borce, ale hlavně pro radost a z lásky, spatřuji největší přínos této soutěžní přehlídky. Každé další dějství Múz Ilji Hurníka je i velkým překvapením, protože nikdy nevíte, jaké nástroje další rok do soutěže zavane. Velmi rovněž oceňuji, že soutěž preferuje hudbu současnou nebo provázanou s progresivními či populárními žánry. Naopak jistou úpravu by vskutku zasloužila technická stránka soutěže. Pro velký zájem se na mnoho muzikantů nedostalo. Bylo by dobré, dát šanci nejprve rovnoměrně všem, a pak obsadit zbývající místa těmi, kteří na Múzy jezdí v hojném počtu.
Poděkování si zaslouží také organizační tým ZUŠ Ostrava-Zábřeh v čele s iniciativní ředitelkou Jeanettou Faiglovou Polákovou, která zajistila všem optimální a útulné prostředí.
Existuje mnohem víc soutěží, které jsou zacíleny na hudbu minulých staletí. Hrát pouze starou hudbu však může znamenat i ztrátu kontaktu s realitou. Pokud má učitel nabídnout svým žákům skladby a autory blízké jejich vnímání a prožívání reality, musí být v obraze. Dát dětem to, po čem jejich srdce touží, znamená prožívat vše společně v setrvalé radosti z hudby. O nic jiného vlastně nejde.
Múz Ilji Hurníka se zúčastnili žáci třinácti základních uměleckých škol Moravskoslezského kraje. Porota pracovala ve složení Edvard Schiffauer (předseda poroty), Michal Bárta a Milan Bátor.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.