Jethro Tull zahraje na konci října v Ostravě, Brně i Praze. Kapela hraje už téměř 55 let

V roce 1990 mi bylo nějakých usmrkaných devět, ale přesto jsem s notnou dávkou bojovného odhodlání poslouchal se starším bratrem z kazeťáku nahrávkám kapel Iron Maiden, Pink Floyd, Deep Purple, Led Zeppelin… a taky Jethro Tull. Byl to dlouhý seznam, ale britská formace s agilním Ianem Andersonem v čele by v něm neměla chybět. Podobně jako se nedá zapomenout na první poslech alb Seventh Son Of A Seventh Son a Dark Side Of The Moon či Led Zeppelin IV, jsme hltali bezbřehé flétnové kaskády Andersona a uhrančivé kytarové harmonie a kolovrátky jeho dvorního kytaristy Martina Barre. Bavilo nás, že uspěl s kapelou pojmenovanou po zemědělském reformátorovi a vynálezci secího stroje. Těšilo nás, že se dá proslavit i přesto, že vás vyhodí ze školy. Prostě příběh, jaké píše jenom odžitá rocková historie.

Jethro Tull se téměř od svých počátků mohou pyšnit okamžitě identifikovatelným soundem kombinujícím rockové postupy s folkem, blues, jazzem, klasikou a staroanglickou keltskou hudbou, z níž vane středověká nespoutanost loutnových bardů. Ačkoli se podobných formací v sedmdesátých letech vyrojila celá řada, žádná z nich neměla tak žhavou spontánní energii flétnových běhů čaroděje Andersona a rafinovanou kytarovou nápaditost Martina Barre. Skvělého přijetí se dostalo už druhému albu Stand Up (1969), skutečný milník však přišel s čtvrtým albem Aqualung (1971). Koncepční příběh tuláka vyloučeného ze společnosti, stejně jako kritika církve, byl ve své době průlomový. Syntéza progresivního rocku a folkových prvků s kazatelsky naléhavým zpěvem Andersona oslovila mladé posluchače svou syrovou a přímočarou upřímností. Na koncertech Jethro Tull rozvíjeli své bohaté improvizační schopnosti a nespoutané muzicírování otevřené všem podnětům. Podobně inspirativní bylo o rok později album Thick As a Brick, které zkoumalo manipulativní chování většinové společnosti k jedinci.

O velikosti Jethro Tull svědčí úspěchy, které zažila jen málokterá rocková skupina. V roce 1974 čtyřikrát vyprodali Forum v Los Angeles 18 tisíc diváků, o čtyři roky později odehráli v Madison Square Garden koncert, který v televizním přenosu sledovalo na 400 miliónů diváků. Dnes jen těžko uvěřitelná čísla v dobách bez počítačů, internetu a streamovacích sítí…

Jethro Tull se do Ostravy vrací už potřetí. V roce 2009 slavná formace odehrála v moravskoslezské metropoli koncert k čtyřicátému výročí existence. O deset let později zhatila oslavy padesátin covidová pandemie, která zasáhla i do přeloženého termínu v roce 2020. Připomenutí si zaslouží také fakt, že předkapelu na jednom z českých koncertů Jethro Tull dělala uznávaná ostravská progrocková formace Jeseter.

Nyní se snad fanoušci této rockové legendy dočkají. Prozatím si mohou oprášit oblíbená alba a připomenout si s Andersonem jednu z nejzásadnějších písní Jethro Tull Locomotive Breath, v níž se zpívá:

Zákeřným šílenstvím
Dechu lokomotivy
Řítí se věčnej smolař
Po hlavě rovnou do hrobu
Slyší skřípat písty
Sráží páru obočím
Starej Charlie ukrad kliku
A vlak, ten nezastaví
Nemá ho jak zabrzdit.

Sám Mr. Anderson se k písni vyjádřil následovně: „Locomotive Breath je písní o umírání… Je alegorií nekončící cesty vlakem života. Nemůžete zastavit, musíte se kymácet v rytmu vagonu. Ale není to tak vážné. Všechny písně z Aqualungu mají v sobě krapet humoru, někdy až pošetilosti.“

Koncerty Jethro Tull v České republice:
26. října, Ostrava, aula Gong od 20.00
27. října, Brno, Městská hala Vodova od 20.00
28. října, Praha, Kongresové centrum od 20.00