Bouře nekonečná se valí na náš svět, zpívá prorocky Vladivojna na novém albu

„Do nové desky se mi vloudila erotika, ze sklepů tam zbyla mystika. Je to pro mě spíš noční album.“ uvedla Vladivojna La Chia k novému počinu. Její charakteristika je výstižná. Od první eponymní písně Tam v hluboké tmě tepe a září jste vtaženi do jakéhosi šerého, slabě světélkujícího prostoru, který je obestřen záhadnou magií a jakýmsi číhavým tichem. Tmavě zbarvený zvuk je od první vteřiny rozhodujícím faktorem, který určuje celkovou atmosféru alba.

„Intimita noci a samoty vám dává hodně prostoru pro zbystření. Nepotřebujete toho tolik,“ prozradila dále Vladivojna. Ve srovnání s epicky rozmáchlou nahrávkou Hrdinové naší doby, na níž se zpěvačka obklopila velkou kapelou, se nyní uzavřela do svého vnitřního světa a duševní krajiny. Texty pouze naznačují metaforicky útržkovité zprávy o nových událostech v životě zpěvačky. Dokumentují posun vnímání a podvědomou reakci této osobité autorky na blížící se změny. „V mém životě se stalo tolik emočně silných věcí, že jsem měla potřebu je zaznamenat do zcela nových skladeb a od akustiky jsem se odklonila spíše k elektronice,” vysvětlila Vladivojna téma nové nahrávky.

Nové písně jsou po zvukové stránce symetrické, jakoby byly z jednoho těsta. Přesto jim nechybí pestrost a aranžérská odvaha. Vedle elektroniky v nich můžete slyšet věci, které byste asi nečekali: z nehudebních nástrojů jsou to kuchyňské nože, hrnky a štětce. Nechybí ani tibetské zvonky nebo sto let stará kytara. Spojovacím článkem všech songů je sofistikovaná, jemně opalizující a líně pulzující elektronika, kterou porůznu protínají akustické nástroje. Píseň V rudé svou barvou evokuje mystickou atmosféru seriálu Městečko Twin Peaks Davida Lynche. Je tady něco znepokojivého, záhadného, co fascinuje, vábí, přitahuje a zneklidňuje současně. Je to mikrokosmos zdánlivých paradoxů. Jako broušení nože, do kterého zaznívá uličnický smích…

Vladivojna využívá pozoruhodným způsobem svůj hlas. Pro hlavní vyprávěcí linku zvolila nižší hlasové polohy, které opřádá hedvábným šepotem. Jinde zase jemně švitoří ve výškách, vrství hlasy do fascinujících intervalů a vytváří souzvuky, které nejsou do počtu, ale výrazně ovlivňují náladu písní. Vladivojna provádí s vokálem neuvěřitelné věci – kolik emocí dokáže sdělit v jedné jediné písni, to umí málokdo. Její hlas je svůdný, hladivý, omamný, ale i znepokojivě varovný, přísný, cynický, starozákonně archetypální i metaforicky mnohoznačný.

Introspekce se promítá i do soustředěného a vláčného tempa celého alba. V písni Objetí panenky Marie, kterou krájí taneční rytmika, je vokální melodie koncipována jako široce klenutá fráze. Jako zpívaná poezie. Mimochodem, tato píseň patří k nejspektakulárnějším a nejoriginálnějším, které jsem letos slyšel. V textech Vladivojny se volně setkávají a prolínají různé erotické, intimní i spirituální symboly. Výsledná podoba je nasáklá mysticismem, intuitivní potřebou schoulit se do sebe a přemýšlet o věcech, které přijdou. Je to deska, která má povahu čekání, meditace a vzývání.

Jedna z nejsilnějších věcí Vladivojny je song Neklidná noc, v níž se hudební asociace s textem sešly opravdu ve vrchovaté míře. „K sobě přivinout tě musím. Než slzy šílenství tě jako kámen zadusí. Zkus klidně spát.“ Ukolébavkové tempo, styl zpěvu a dikce vás přivedou opravdu až na práh spánku. Nebyla by to však Vladivojna, aby neukázala své drápy a nenabídla také odvrácenou stranu své vrstevnaté umělecké duše: roztančenou, velkolepou a spalující vášeň. Za pozornost zde stojí nejen text a osobitá melodie, ale také harmonická stavba songu, která účelně pracuje s alteracemi.

Tam v hluboké tmě tepe a září je zřejmě nejintimnější deska, kterou Vladivojna vytvořila. Je to sice album, které svědčí o konkrétním času a prožitku, současně však není prvoplánové. Záznam duševních pocitů a nálad Vladivojny má výsostnou uměleckou auru a výpověď, která se vyznačuje originalitou a hudební i myšlenkovou sugestivitou. V jedné písni Vladivojna zpívá „Bouře nekonečná se valí na náš svět“. To je velká pravda. Zpěvačka dobře ví, že život je téměř samá strast, bolest a nejistota. Na svém albu však proti nepřízni osudu bojuje neinvazivně a bez agrese. Pouze se snahou najít jinou cestu: „Lékem na bolest jen pár laskavých vět. K sobě přivinout tě musím.“

Vladivojna se čím dál víc profiluje jako zpěvačka a autorka, která je o krok napřed. Její originální tvorba je dokonalým opakem povrchní mainstreamové hudby, která na chvíli okouzlí svou blýskavou formou. V textech se Vladivojna zdařile vyhýbá omšelému slovníku konvenčních a otřepaných obratů a na svém novém albu dosáhla krásné rovnováhy mezi hudební a textovou výpovědí.

Pro úplnost dodejme, že album vychází digitálně a v limitované vinylové edici s minimalistickým obalem Vladivojny. Některé desky obsahují také Vladivojninu erotickou grafiku vytvořenou suchou jehlou či autorskou kresbu. O důvod víc potěšit někoho vánočním dárkem, který rozhodně nezůstane bez odezvy.

Album bude pokřtěno během koncertu Vladivojny, který se uskuteční dnes od 19 hodin v ostravském centru PANT.