Divadelní festival Dream Factory dokazuje, že živé umění nechybělo jen tvůrcům, ale hlavně divákům

Druhé dějství 12. ročníku Dream Factory nemohlo začít lépe. Variance na Sluhu dvou pánu, inscenace Goldoni po ostravsku coby excelentní prolog, předurčila celkovou atmosféru festivalu. Divadlo Antonína Dvořáka odstartovalo šestidenní maraton vynikajících divadelních kanapek, které si můžete dopřát jak na velkých jevištích NDM, dále pak v Domě kultury města Ostravy, Divadle Petra Bezruče nebo v Divadle Mír, tak v intimnější formě na místech jako Hotel Palace, Studio G, Komorní scéna Aréna či Divadlo loutek Ostrava.

Bohatá ostravská scéna opravdu nezaostává za hostujícími skvosty a servíruje divákům jednu delikatesu za druhou. Po počáteční humorné sprše přichází středeční Karpatský thriller, aby diváckou mysl na chvíli odloudil do světa slovenské mafie. Čtvrteční výběr nabídl největší rozptyl co do žánru, a tak se diváci mohli rozhodovat mezi Mechanickým pomerančem, představením Studia G Planu nebo komedií Chlap na zabití. Lehké to nebudou mít diváci ani při dnešním výběru, kdy proti sobě stojí Špinarka v Divadle Petra Bezruče a Macbeth v Komorní scéně Aréna. Zbývá už si jen hodit kostkou, protože ani v jednom případě vás výběr nebude mrzet.

Lucie Žáčková v inscenaci K. Š. E. F. T. (Foto: Lukáš Horký)

Slavnostní zahájení proběhlo v Domě kultury města Ostravy, po němž následovala inscenace K.Š.E.F.T. autorky Sarah Page v režii Ondřeje Sokola. Tragikomedie s excelentními herci Činoherního klubu zavedla diváky do intimního vztahu mezi matkou a synem, synem a prostitutkou, prostitutkou a otcem a otcem a matkou. Jak mikrosvět každého představitele ovlivňuje druhé a jak všichni ví nejlépe, jak mají žít ti druzí, ale vlastní svět jim uniká mezi prsty. Jak silná je mateřská láska a jak křehké může být manželské pouto. Co si lze za peníze koupit a co stojí vykoupení. V menším sále Činoherního klubu si dokážu představit tento minimalistický vhled do rodinné anamnézy lépe. Větší sál tomuto představení malinko škodil, ale Lucie Žáčková, Martin Finger, Václav Šanda a Sandra Černodrinská jsou sehranou čtveřicí a dokázali vtáhnout diváky dostatečně, aby některé akustické nešvary přehlédli a nechali si naplno pohltit.

Z inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je. (Foto: Lukáš Horký)

Ze čtvrteční nabídky bych ještě vyzvedla dvě na první pohled rozdílná představení, která mají ve výsledku mnohem více společného, než by se dalo čekat. V útrobách Hotelu Palace jste měli možnost dozvědět se, že Jenom matky vědí, o čem ten život je, a o tři hodiny později v DKMO  zhlédnout stand-up Gadžové jdou do nebe. Jak společnost vnímá matky, jak vnímá Romy? Barbara Herz (také jedna z matek, které vědí, o čem ten život je) vytvořila dokumentární inscenaci o matkách, porodu, mateřské, gender rolích ve výchově a ačkoli by se zdálo, že o tomto tématu bylo už řečeno vše, trojice Lucie Andělová – Veronika Lazorčáková – Jiří Kniha dokázala, že nic není černobílé a mateřství už vůbec ne. Po dvou hodinách dostanete pocit, že máte více otázek než odpovědí a na nějaké otázky ani odpovědi slyšet radši nechcete.

Z představení Gadžové jdou do nebe. (Foto: Lukáš Horký)

Stejně tak černobílé nebylo ani představení Gadžové jdou do nebe. Dvouhodinová smršť privilegovaných bílých herců a romských performerů měla všechno, co inscenace Jiřího Havelky mají. Téma jde do hloubky, a to hluboce nekorektně. Nic není jednoznačné, dívá se na svět bílých i tmavých s nadhledem a humorem sobě vlastním. Využívá prvky cynismu, ironie, upřímnosti a odevzdanosti. Celý koktejl pak chutná barevně s příchutí hořko-sladkou a při jeho pití máte na chvíli pocit, že tady je svět v pořádku (tedy než jdete potmě z divadla k autu, které jste zaparkovali v tmavé uličce).

Už jen první polovina Dream Factory by pomalu vystačila na bohatý kulturní zážitek, nicméně festival se dneškem přehoupl do druhé poloviny a diváky čeká další smršť dramatických zápletek, nečekaných rozuzlení, improvizací či hudebních náloží. Festival nezapomíná ani na malé diváky, a tak si s dětmi můžete v sobotu zajít poslechnout si příběhy z Afriky do Ateliéru pro děti a mládež při NDM nebo na pohádku Tučňáci na arše do Studia G. Tak vzhůru za divadlem!