Parádní francouzská komedie Chlap na zabití vyvolává výbuchy smíchu a uvolňuje pozitivní energii
16.9.2021 08:48 Evelína Vaněk Síčová Divadlo Recenze
Když se po několika měsících dostane precizně nazkoušená inscenace před plně vyprodané hlediště divadla, můžeme předpokládat, že bude výsledek velmi vřele přijatý. Pokud bude autorem hry takový nápaditý scénárista jako Francis Veber, můžeme si být téměř stoprocentně jistí, že to bude skvělé představení. Ale ono to nestačí. Musíme přidat ještě režii Petera Gábora, do hlavních rolí obsadit Michala Sedláčka a Alberta Čubu a máme tady učebnicovou řachandu.
Zleva Albert Čuba, Michal Sedláček a Beata Hrnčiříková (na premiéře postavu hrála Kristýna Lipinová).
Foto: Jan Lipovský
Pobavit, to je jasným cílem francouzské komedie Chlap na zabití. Francis Veber navazuje na klasická díla s čerstvým závanem aktuální tematiky. Místo krejčích jsou zde sebevrazi a místo nevěrných manželů nájemný vrah, policista nebo psychiatr. Nicméně o napětí a kuriózní situace není nouze a osmdesátiminutové představení bez přestávky vás nenechá ani minutu vydechnout. Je dobré se připravit na to, že konverzační kadence má neutuchající intenzitu a jde ruku v ruce s degustačním menu absurdních situací.
Dva hotelové pokoje, dva muži, dva cíle, zdánlivě jednoduchá zápletka se postupně zamotává a graduje s přibývajícími minutami inscenace nad rámec očekávání. Chlap na zabití má kouzlo především v tom, že vás nenechá ani chvilku vydechnout během nudné nebo zbytečné výplně. Všechny scény jsou nabité rychlými dialogy (tedy spíše monology Michala Sedláčka coby Francoise Pignona), známými gagy, které dostávají mírovský nádech a působí velmi originálně, a v neposlední řadě také akrobatickými výkony Alberta Čuby, kterému se podaří divadlo uvést do bujaré nálady.
Předpokladem kvalitního zážitku je bezesporu tvůrčí tým. Peter Gábor ve spojení s Alicí Olmovovou Jarnotovou má již za sebou úspěšnou komedii Babička Drsňačka ve Slezském divadle a zde se opět ukazuje, že tento tandem funguje. David Bazika je bezesporu coby scénografický matador sázkou na jistotu a jeho pokojové scény začínají být v Míru již tradicí. O kostýmy se postaral Tomáš Kypta, jenž je také autorem kostýmů v aktuálním představení Edmond již zmíněného opavského divadla. Všichni tvůrci mají společné jedno: pracuji s klasickými prvky, nevymýšlejí zbytečné novoty a inscenaci staví především na důvěře v herecké dovednosti. Ingredience tohoto receptu jim hezky kynou a výsledek velmi dobře chutná.
Hlavní představitelé mají jasné role, jeden mluví a baví a druhý jedná a baví. Postavy Michala Sedláčka i Alberta Čuby jsou jasnými protipóly jak sociálně, tak charakterově, a přesto se jejich osudy propojí v tu nejméně vhodnou chvíli. Spojovací dveře dvou hotelových pokojů odstartují dominový efekt napjatých situací, kterým vévodí především absurdita celého příběhu. Pokud jste milovníky filmů jako Blbec k večeři, Muž z Acapulka nebo stejnojmenné filmové předlohy Chlapa na zabití, budete fanouškem i této divadelní adaptace. Autor využívá stejných principů a sází na rozmanitost a především rozdílnost lidského jednání. Používá extrémní charaktery, které spojí do nezvyklé situace a roztočí kolotoč nepravděpodobných situací, které v důsledku působí velmi reálně.
Michal Sedláček v roli Francoise Pignona má nelehký úkol, protože slovní průraznost měla stejnou intenzitu jako “TSR” nájemného vraha. Extrémně ukecaná povaha přivádí k šílenství především Ralpha Milana, stoického nájemního vraha, kterého s důstojným klidem hraje Albert Čuba. Využívá především své jemné mimické dovednosti, aby reagoval na neustálou přítomnost nezvaného souseda. Vzájemný střet vytváří úžasnou energii, která graduje až do děkovačky ve stoje.
Komedie plná zvratů (i ty čekané jsou velmi osvěžující) je čistá oddechová záležitost. Nečekejte žádnou intelektuální zábavu. Tvůrci se nebojí používat vulgarismy, které se však v tomto případě ztratí v situačním humoru a nejsou primárně zacílené na salvy smíchu. Toho si užijete především díky oběma představitelům.
Albert Čuba i Michal Sedláček jsou vynikající kombinací. Samotná postava Pignona, která je jakousi autorskou postavičkou Vebera, by sama za sebe nefungovala. Místy by vás udolala až k myšlenkám, že byste mu třeba k té sebevraždě, kterou plánuje, i pomohli. Avšak v kombinaci s dalšími postavami, které dokreslují děj, dostává smysl. Francouzským šarmem ověnčená Kristýna Lipinová coby rozpolcená Louisa balancuje mezi oddaným, sebevraždou vydírajícím manželem a šíleným, sebevědomým psychiatrem, kterého hraje Robin Ferro. Právě dr. Wolf coby žárlivý milenec, který chce využít situace a pokořit Pignona pomocí medikamentů, uvede omylem jeho souseda Ralpha do stavu lehké fyzické indispozice. Tento moment má za následek famózní pohybovou kreaci Alberta Čuby, která nenechá v klidu sebevětšího morouse.
Všichni herci projevují velkou profesionalitu, protože se zbytečně neuchylují k lacinostem. Vše je jasně ohraničené a jako i na jiných premiérách, které dostaly více času na přípravu, je znát sebevědomá preciznost všech scén. Z premiérového představení nebyla cítit sebemenší známka nervozity a předpokládám, že se tato komedie v Míru zabydlí na dlouhou dobu.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.