Collegium Marianum na SHF potvrdilo, že hudba v kostele je zážitek
8.9.2021 14:05 Milan Bátor Hudba Recenze
Mariánské inspirace v díle barokního mistra Adama Václava Michny z Otradovic. Taková byla hlavní linie koncertu Svatováclavského hudebního festivalu, který ve čtvrtek pokračoval v nejstarším ostravském kostele sv. Václava. Dílo českého skladatele zaznělo v kontextu hudby dalších barokních autorů. Sólové party ztvárnily flétnistka Jana Semerádová a houslistka Lenka Torgersen spolu se sopranistkou Hanou Blažíkovou. Spoluúčinkoval ansámbl Collegium Marianum.
Sopranistka Hana Blažíková v kostele sv. Václava.
Foto: Ivan Korč
Hlavním mottem festivalu, který nese odkaz významného českého panovníka a světce sv. Václava je, že hudba v kostele je zážitek. Musím podotknout, že tato slova platila opravdu beze zbytku. Adam Václav Michna z Otradovic je osobnost, která stojí za osobní objev. Poslechnete-li si jeho hudbu, máte intenzivní pocit něčeho akutně blízkého a srozumitelného, co se vás bezprostředně dotýká.
Dramaturgie koncertu se nesla jako pomyslný dialog instrumentálních skladeb se sólovým nástrojem (v sólech střídaly flétnistka Jana Semerádová a houslistka Lenka Torgersen) a duchovních písní v podání sopranistky Hany Blažíkové. Úvod obstarala Ave maris stella Alessandra Grandiho. Posléze se rozezněly vybrané mariánské písně z České mariánské muziky Adama Václava Michny v podání Hany Blažíkové. Skromná, prostá, ale nádherně vroucí hudba, která si na nic nehraje a porozumět jí není vůbec složité. Navíc, když ji zpívá někdo tak znamenitě jako sopranistka Blažíková. Jejímu pojetí není co vytknout, bylo naprosto přirozené a mělo vzácnou a zřídka slyšenou harmonii. U Blažíkové nejde jen o sametový hlas a do nejmenších podrobností cizelovaný zpěv: také emocionální prožitek s ojedinělým půvabem její osobnosti mají svou nezanedbatelnou roli a význam. Je sama sebou, ale přesto je její souznění s Michnovou hudbou prostě dokonalé.
Nebyl to však pouze nádherný a sofistikovaný zpěv, který včera rozněžnil srdce mnoha posluchačů. Uznání si zaslouží i sólové instrumentální kreace flétnistky Jany Semerádové a houslistky Lenky Torgersen, která si připravila k jedné kompozici také stručný a výstižný proslov. Jednalo se o Ciacconu Samuela Capricorna, českého rodáka z Žerčic u Mladé Boleslavi, jehož paní Torgersen představila jako obrovský pozapomenutý talent. Ciaccona zazněla v báječném podání ansámblu Collegium Marianum jako melodická perla s návykovou basovou linkou. Koncertní mistryně Torgersen také zahrála Sonátu č. 1 d moll Annuntiatio od Heinricha Ignaze Franze Bibera. Především v této virtuózní kompozici houslistka potvrdila, že patří v stylové oblasti staré hudby k absolutní špičce. Její hra měla šmrnc, barevnost a filigránskou ornamentiku.
Pokud jde o souhru celého ansámblu, stále platí, že patří k nejlepším na domácí hudební scéně. Zmínku si zaslouží také další členové souboru Collegium Marianum, ať už to je Hana Fleková hrající na violu da gambu, Ján Prievozník na violon, Filip Hrubý na varhanní pozitiv nebo Jan Krejča na theorbu. U posledně zmíněného bych rád upozornil na jeho výtečné muzikální cítění a přesnost. Také Hana Blažíková patří mezi zručné instrumentalisty. Není tajemstvím, že sopranistka bravurně ovládá hru na starý typ harfy, kterou rozezněla v celé její magické zvukové barevnosti. Právě zvuková stránka koncertu byla nadmíru důležitá. Ne vždy totiž akustika konkrétního kostela souzní s programem a hudebním slohem. Tentokrát se všechny aspekty potkaly v ideální míře a akustické dispozice kostela sv. Václava “hrály” ve prospěch překrásné hudby ve skvělém provedení.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.