S ředitelem Dream Factory Tomášem Suchánkem o druhém dějství festivalu, které se odehraje už na konci září

Měl jste letos v létě nějakou možnost pobýt s rodinou na dovolené?

Byly to pro mě, po těch dvou podivných letech, docela odpočinkové prázdniny. Pobýval jsem na chatě v Beskydech, navštívil jsem Vysočinu, Karlovy Vary, a po roční přestávce jsem se vrátil na můj milovaný Rhodos. Je to po Praze nejkrásnější místo, které jsem měl možnost poznat. Fascinuje mě snad nejzachovalejší středověké město, Palác Velmistrů a další stopy Johanitů. Letos jsme měli štěstí i na jazzový festival přímo na starobylých hradbách. To místo má pro mě zcela nezaměnitelnou atmosféru. Poznal jsem hodně řeckých ostrovů, ale malebnější kout světa jsem nenašel.

A teď k divadlu. Pro začátek jedinou otázku, váš odchod z Divadla Petra Bezruče byl z vaší strany déle připravovanou záležitostí, nebo přišel náhle?

Byl jsem Bezučákem čtvrt století a v srdci jim zůstanu napořád. Ale stále více jsem cítil, že nastává čas na změnu. Ta teď nastala…

Dále se v tomto rozhovoru nebudeme vaší dvacetiletou érou v DPB zabývat, něco takového si žádá samostatný rozhovor. Zůstáváte v roli ředitele festivalu Dream Factory?

Festival Dream Factory Ostrava jsem si vysnil před dvanácti lety. Je to vlastně mé dítě. Do plnoletosti mu ještě pár let zbývá, takže se o něj ještě chvilku starat budu. Od Statutárního města Ostrava jsme letos obdrželi čtyřletý grant, takže věřím, že to i v této méně příznivé době, nejen pro kulturu, budou šťastná léta dozrávání. A těším se na ně.

Nyní k letošnímu ročníku. Jeho první část už proběhla v amfiteátru za Domem kultury města Ostravy v červenci. Co všechno tedy bude na programu hlavní části Dream Factory 2021 a ve kterých prostorách se budou festivalová představení odehrávat??

Ano, letošní ročník jsme rozdělili do dvou dějství. Připravovali jsme ho v dobách tvrdého lockdownu, kdy nebylo vůbec jasné, kdy a za jakých podmínek se začne hrát. První open air dějství se odehrálo koncem června na různých místech za Domem kultury města Ostravy, který se stal pro letošní rok našim hlavním spolupořadatelem. Dostali jsme několik mailů od lidí, které znám a kterých si vážím, i od neznámých diváků, jak byli překvapeni atmosférou vybraných míst. Psali, že ani netušili, jak se prostor za Domem kultury dá oživit. Musím uznat, že ta atmosféra a festivalová pohoda příjemně překvapila i mě samotného.

Ve druhém dějství, které je plánováno na 22. až 26. září, se mnohé inscenace odehrají v Domě kultury města Ostravy. Na jaře, v době příprav, jsme netušili, jestli bude na podzim možné hrát pro padesát nebo osmdesát procent diváků v sále. Aby měl dovoz nákladných inscenací vůbec nějaký smysl a nehráli jsme pro hrstku diváků, rozhodli jsme se podstatnou část programu situovat právě do Domu kultury, který se svou velkou kapacitou dává jistotu, že i v případě omezení dokážeme divákům nabídnout adekvátní počet míst.

Slavnostní zahájení festivalu letos obstará pražský Činoherní klub. V režii Ondřeje Sokola se v komedii K.S.E.F.T. představí třeba bývalá členka ostravských Bezručů i Arény Lucie Žáčková a spolu s ní i nový umělecký šéf Činoheráku Martin Finger. Dále v Domě kultury uvedeme oceňovanou inscenaci Persony pražského Divadla Na zábradlí. V režii Jana Mikuláška diváci uvidí například Janu Plodkovou, Jakuba Žáčka nebo Jiřího Vyorálka. Do Ostravy znovu zavítá i Divadlo Husa na provázku s inscenací Gadžové jdou do nebe. Režisér Jiří Havelka pečlivě sestavil česko-romský tým performerů, který bude vyprávět o česko-romském soužití a o předsudcích na obou stranách pomlčky. Improvizace Svědomitě nepřipraveni v podání souboru My kluci, co spolu chodíme, který znají ostravští diváci z festivalu Offenzíva, pak diváky zavede do méně známých míst Domu kultury.

Už tradičně přivedeme diváky do bývalého hotelu Palace. Například soubor Divadlo X10 zde zahraje výživnou environmentální grotesku Mezní stav – dokumentární inscenaci o otravě krajiny, vytvořenou z rozhovorů s entomology, filosofy, včelaři či bojovníky v kůrovcové kauze.

Po vybraných představeních budou následovat krátké besedy s herci a inscenačními týmy, které bude moderovat pedagožka Slezské univerzity v Opavě Pavla Bergmannová. Ta je také šéfredaktorkou letošní série našeho festivalového plátku Snění z továrny, který bude seznamovat naše diváky s aktuálním festivalovým děním. Debatu na téma Živé, či spíš přežívající umění? pak povede se zástupci ostravských kulturních institucí redaktorka Českého rozhlasu Vltava Veronika Štefanová. V rámci Ostravské sekce se mohou především mimoostravští diváci těšit na nejnovější inscenace Národního divadla moravskoslezského, Divadla Petra Bezruče, Komorní scény Aréna, Divadla loutek Ostrava, Divadla Mír i nového Studia G. O slavnostní zakončení se letos postarají Městská divadla pražská s inscenací Smrt obchodního cestujícího v režii Michala Dočekala, ve které excelují Miroslav Donutil a Zuzana Kronerová. V inscenaci se ale objeví i bývalí členové Národního divadla moravskoslezského Milan Kačmarčík a Aleš Bilík nebo Viktor Dvořák, který byl výraznou hereckou osobností Divadla Petra Bezruče.

Vím, že těžko můžete nadřazovat jeden festivalový bod programu nad druhý, ale přesto, mohl byste charakterizovat tři inscenace, které by podle vás v případě že by festival byl soutěžní, mohly mít ambice na stupně vítězů?

Spousta představení, která přivážíme, už svá ocenění má, další na ně aspirují. Z té první skupiny je to třeba inscenaci Zem pamätá, kterou ve Slovenském komorném divadle režíroval Jirka Havelka. Tématem inscenace je postava a osud Karla Duchoně, hvězdy slovenské normalizační populární hudby, a příběh jeho raketového vzestupu a pádu. Když jsem byl na premiéře, ještě dva dny po ní ve mně ten silný zážitek přetrvával. To se mi už moc často nestává. Také Bezruký Frantík dramatika, herce a režiséra Tomáše Dianišky, známého v Ostravě především inscenacemi Transky, body, vteřiny a Špinarka, už získal řadu nominací a Jakub Albrecht svou nominaci za roli Frantíka proměnil a obdržel za svůj výkon Cenu divadelní kritiky 2019. Na jevišti se se souborem Divadla pod Palmovkou představí také spoluautor této hry, nyní čen pražského Národního divadla, v Ostravě velmi dobře známý, Igor Orozovič.

Stejně tak inscenace Moral Insanity Prešovského národného divadla, která vznikla na motivy románu Umberta Eca Pražský hřbitov, získala mnohá ocenění. Například cenu Grand Prix Nová dráma 2019 a prestižní divadelní ocenění Dosky 2019 v kategoriích Mimořádný počin v oblasti činoherního divadla, nejlepší inscenace sezóny, nejlepší režie, mužský herecký výkon i nejlepší scénická hudba sezóny. Jsem moc rád, že můžeme všechny tyto oceňované inscenace představit ostravskému publiku.

A z inscenací, které na potenciální nominace a oceněné teprve čekají, rád upozorním na nejnovější počin Jana Nebeského Manželská historie, která je hereckým koncertem Lucie Trmíkové a Davida Prachaře, nebo inscenaci Serotonin podle nejpochmurnější knihy francouzského spisovatele Michela Houellebecqa, s Honzou Hájkem v hlavní roli.

Kdy začnete připravovat další ročník? Počítáte v něm opět se spoluprací s DPB a dalšími subjekty z Ostravy? A máte už vybrány nějaké inscenace, které by mohli ostravští diváci spatřit v ročníku 2022?

Přípravy probíhají prakticky neustále. Než vyúčtujeme aktuální ročník, musíme podat grantové žádosti na rok další… a tak je to pořád dokola. Předpokládám, že do konce roku budeme mít docela jasnou představu, které inscenace bychom měli na Dream Factory rádi příště. Před týdnem jsem v Praze viděl představení, které je jasným adeptem. Teď jsem na festivalu v Krakově, po něm se přesouvám do Martina na festival Dotyky a spojenia, což je taková showcase slovenského divadla. Pak mě čeká maraton na festivalu Divadlo v Plzni. Jsem rád, že i v době, která nepřála nikomu a ničemu, divadlo nevyjímaje, se zrodila řada pozoruhodných inscenací, a že je z čeho vybírat.

Pro každou inscenaci, kterou vidím, se snažím najít ten nejadekvátnější hrací prostor v Ostravě, takže spolupráce s co nejširším spektrem partnerů, kteří mají k dispozici hrací sály, je pro nás prioritou. Jsem rád za dlouholetou spolupráci s Bezručema a Domem kultury města Ostravy, moc si cením vstřícného přístupu ze strany Národního divadla moravskoslezského i bývalého hotelu Palace. Právě tyto spolupráce a partnerství jsou příslibem, že se bude festival Dream Factory dále rozrůstat.

Kde mohou zájemci získat informace o letošním ročníku a zároveň zakoupit vstupenky?

Vstupenky na hlavní program jsou k dostání v Domě kultury města Ostravy. Vstupenky na slavnostní zakončení Smrt obchodního cestujícího v předprodeji Národního divadla moravskoslezského. Všechny vstupenky je pak možno zakoupit on-line na www.dfov.cz. Těšíme se na vás!