Radost z hudby v každém taktu. Kapela Behind the Door konečně pokřtila zásadní album Ra!

Vím, že to je nošením sov do Athén, ale Behind the Door je prostě kultovní záležitost a každý jejich koncert strhujícím hudebním mejdanem, kde slaví vítězství bezbřehá improvizace, bezprecedentní souhra a radost z muziky. Jejich čtvrtý počin Ra! překvapil i znalce jejich muziky novou energií, která se projevila ve zvuku a odvážné charismatické tvorbě služebně nejmladšího člena kapely Ondřeje Valenty. Právě on se stal nejproduktivnějším autorem nové desky a jeho kompozice výrazně určily vysokou laťku celé nahrávky. Křest loňské nahrávky předznamenaly tři autorské videoklipy, samotné načasování této události pak samozřejmě ovlivnila covidová uzávěra. To nijak nepoznamenalo zájem veřejnosti, která si tuto komorní akci přišla užít.

Klávesista Ondřej Valenta. (Foto: Aleš Honus)

Sexteto brilantních muzikantů Behind the Door vystoupilo ve složení Ondřej Klímek (saxofon), Ladislav Muroň (příčná flétna), Radim Přidal (elektrická kytara), Lukáš Čunta (basová kytara), Ondřej Valenta (klavír) a Matěj Drabina (bicí nástroje). Průvodní slovo si vzal klasicky na starost svědomitý spíkr Ladislav Muroň, který vtipně a věcně provedl publikum celým večerem. Přitom nezapomněl zmínit různé zajímavosti, vztahující se k jednotlivým kompozicím. Nahrávku také Muroň pokřtil, a protože kapela si ráda hraje nejen v hudební rovině, došlo v důsledku jedné prohrané sázky i na pití piva na ex!

Zleva Ladislav Muroň a Lukáš Čunta. (Foto: Aleš Honus)

Behind the Door zahráli celou desku tak, jak je nahrána. Uprostřed setu navíc zazněla jedna autorská skladba Ondřeje Valenty, která se dosud na albu neobjevila, ale prý existuje hypotéza, že se tak časem může stát. Koncert tedy otevřely Kato City, Little Jingle, Rebecca´s Mood a Different Worlds pianisty Valenty: neobyčejně šťavnaté progresívní pecky, které mají strhující rytmiku a melodickou neotřelost. Pokračovalo se lyricky křehkou Close To Clouds Muroně a přes dvě půvabné kytarové kompozice Přidala (Patem a 4Play) večer dospěl do finále prostřednictvím úderného riffového zavíráku Ondřeje Klímka s názvem Den beze slov. Úplná tečka pak patřila přídavkové skladbě Proti proudu, která je jednou z nejsilnějších kompozic stejnojmenného předešlého alba.

Zleva Ondřej Klímek a Radim Přidal. (Foto: Aleš Honus)

Právě Klímek se během koncertu blýsknul parádními sóly, jež mne utvrdily v názoru, že česká jazzová komunita v tomto saxofonistovi má jednoho z nejlepších interpretů. Jenže Ondřej v tom nezůstal sám a jeho spoluhráči z Behind the Door mu instrumentálně solidně přitakávali. Radim Přidal, Ladislav Muroň i Lukáš Čunta využili příležitost k sólovým linkám, ve kterých představili svou improvizační i technickou zdatnost. Strukturně mnohotvárné skladby Behind the Door drží báječně pohromadě díky precizní, chytré a uvolněné rytmice Matěje Drabiny, kterého můžeme počítat mezi nejkreativnější a nejvíce mnohostranné bubeníky současnosti.

Matěj Drabina. (Foto: Aleš Honus)

Potěšující je skutečnost, že kapela dokázala v živém provedení zahrát celou desku naprosto strhujícím způsobem. Bezprostřední kontakt, vzájemné propojení a prožívání živé hudby je v podání těchto borců prostě radost vidět osobně. Sluší se pochválit také výborný zvuk, který byl prací Petra Pobořila.

V hudbě a projevu Behind the Door existuje cosi, co je svým způsobem nenapodobitelné. Hudba totiž není jen otázkou výborné či vysoce osobité tvorby, ale také jistým průsečíkem osobností. Jejich komunikace, povaha a temperament se promítají nejen do muziky, ale i do srdečné, uvolněné a přátelské atmosféry, která na koncertech panuje. Koncerty této partičky jsou prostě jedinečná záležitost a jejich aktuální tvorba patří k tomu nejlepšímu, co lze v současné jazzové a crossoverové hudbě slyšet. Behind the Door jdou vstříc novým výzvám, nebojí se proměn a potvrzují, že ryze instrumentální hudba není něčím méněcenným.