Shoky & Morthy: Poslední velká akce. Štěpán Kozub exceluje v originální satirické komedii

Motel Devět křížů, zlopověstné místo na 168. kilometru dálnice D1, navždy změní život dvou vyšinutých youtuberů. Štěpán Kozub jako Šimon alias krvelačný Shoky a Jakub Štáfek jako Martin alias distingovaný Morthy jsou novodobí „ghostbusteři“, na které čeká blíže neurčený zástup mrtvých nevěst. Sekunduje jim herecký objev roku Tomáš Magnusek (sic!) coby obstarožní youtuber Robert s dodávkou Vysajto.cz, ostravská rodačka Martina Babišová coby lovkyně duchů a její protiklad, youtuberská barbína Andrea Daňková.

Nejde ovšem ani tak o lov na duchy jako o zoufalou snahu udržet si fanoušky. Shoky a Morthy nastavují zrcadlo nám všem. Sláva, ta si žádá oběti, a jak víme od dob italských Kanibalů (1979), mnohdy i hodně krvavé.

Splatter hororová komedie z produkce Bionautu v režii jednoho z nejtalentovanějších režisérů Andyho Fehu má našlápnuto stát se filmovou událostí roku. Po desetiletích mlčení se totiž i na české půdě podařilo prosadit styl, díky kterému ve světě zazářil dnes uznávaný režisér Peter Jackson. Styl balancující na hraně děsu a smíchu, jenž se u nás dříve objevoval nanejvýše ve scénách z raných Švankmajerových filmů, ale třeba také v obskurním Monstru z galaxie Arkana (1981).

Shoky & Morthy nyní povýšili krvavé cákance na triumfální vstup do celostátní sítě kin. Mediální satiře na svět infantilních youtuberů taková krvavá řežba nemůže ani slušet více.

Celý fór spočívá nejen ve velkolepé poctě hororovým filmům balancujícím na hraně němé grotesky, ale také pracuje s cílenou kritikou povrchní současnosti. Stříkající debilita youtuberů dostává nekompromisně na prdel jako svého času do nebe volající naivita  zmizelých studentů v Záhadě Blair Witch (1999).

Na rozdíl od české amatérské hororové scény je Andy Fehu rozený filmař formovaný vysokoškolským drilem, má výtečný smysl pro obrazovou zkratku, vynalézavý střih je mu procházkou růžovým sadem a pro sarkastické pointy nejde nikdy daleko. A hlavně, nebojí se v malém českém rybníčku zacházet do krajností.

Tento styl ve světě triumfoval na přelomu 80. až 90. let, kdy jej díky trilogii Evil Dead posvětil Sam Raimi, kultovní Re-Animátor (1985), anebo ještě dříve vynalezl Herchel Gordon Lewis (2 tisíce maniaků – 1964).

Andy Fehu na těchto dílech nepochybně vyrůstal, čiší to z každého záběru. Jeho Nenasytná Tiffany, brilantní hororový debut ve stylu found footage z roku 2015, mohl už tehdy směle konkurovat nepovedené Polednici (2016).  Na rozdíl od Erbenovy klasiky se totiž autor nespoléhal na falešné opíjení diváka rohlíkem. Když došlo na věc, hrůza u Fahua fungovala i za denního světla místo improvizovaných zatemnění s nevěrohodnou Geislerovou.

V Shokym a Morthym, kteří si svou neomaleností nezadají s vtípky ostravské partičky Tři Tygři, Kozub perlí a stříká na prvním místě. Od úvodní scénky s cirkulárkou je jeho nástup triumfem zběsilé imaginace a Fehu si s ním pohrává jako tygr s useknutou hlavou, Kozub i tak vždy kousne do červeného. Nad zběsilou akcí ale přesto panuje osvobozující nadhled. Například i v tom, jak Fehu sarkasticky obsadil hlavní hvězdu z Nenasytné Tiffany Leoše Nohu do malé role okultního prodavače. Jsme ale o šest let dál, technika poskočila a postavu bezdomovce s nálezem záhadné videokamery střídá tým zběsilých yotuberů.

Nejde jen o vizuální bizár, naopak. Šimon a Martin mají své slabé chvilky. Shoky se musí vyrovnávat s absencí rodinného zázemí, Morthy si nerozumí s partnerkou, a tak nikdy nenatočí nic společně atd. Takovéto peripetie do podobného typu filmů spíše nepatří, jenže díky chytrému scénáři zde kupodivu sedí.

Kluci youtubeři pomalu dorůstají, vychutnávají si hořkost životabytí. Pobaví metareflexe současné české filmařiny, skvěle je vykresleno prostředí adolescentní mládeže, Fehu se trefuje do vlny dokumentů, do světa internetových přehmatů, třeba i v narážkách na film V síti. Najdou se i další lahůdky, třeba zesměšnění castingů nebo řevnivost konkurenčních yotuberských skupin. Divák se nejen baví, ale má možnost proniknout i do zákulisí bizarního showbyznysu.

Podobně jako řada hororů z již dřívějších dob, i Shoky & Morthy pracují s mediální transgresí. Zamýšlejí se nad etickou stránkou natáčení některých scén „na hraně“ i nad nevybíravým slovníkem. Tam, kde třeba komediální satira v infantilním duchu youtuberských videí z produkce Divadla Mír začala ztrácet dech, nastartoval Fehu nový level. Už nejde jen o řetězový slepenec minutových skečů, ale o souvislou výpověď o současné mediální generaci.

Ani na Kovym nenechá suchou nit a ještě se opře do bizarností typu Magnuskovy série Bastardi nebo nepochopitelného fenoménu bratrů Nedvědových.

Jo, youtubeři dnes považují za zahřívací metu 30 tisíc laiků, jenže Nedvědi vyprodali Strahov, kam přišlo 70 tisíc lidí, a to jen s obyčejnými kytarami a ještě se pak rozešli. Pro nastupující generaci nepředstavitelné.

Shoky & Morthy představují unikát na domácí poměry. Tam, kde se dříve pohybovali tvůrci amerických kultovních bijáků, najednou přichází i tento zatím ojedinělý český příspěvek.  Producenti seriálu #martyisdead z Bionautu ve spojení s mladou producentskou společností Snake Catcher mají v tomto ohledu šťastnou ruku. Po vzoru jejich hrdinů ji můžete i několikrát useknout, pořád vyroste znovu a znovu.

Letní senzace je na spadnutí a nemusí to být zrovna plážové Čelisti. Existuje jediná jistota: Kdo neskončí dostatečně Shoky, bude patřičně Morthy.