Witch Hammer našli pro nové album inspiraci u Karla Čapka a z metalového potůčku se stávají dravou řekou

Witch Hammer ušli za svou kariéru od svého vzniku v roce 1999 dlouhou cestu. Od anglicky zpívaných skladeb, kde se nedala přeslechnout náklonnost k věhlasným Iron Maiden, se dopracovali až k současnému heavy metalu s rock´n´rollovou příchutí a českým textům. AbsolutNO je jejich páté studiové album a bylo nahráno v sestavě zpěvák a kytarista Jan Šotkovský, baskytarista Petr Caputa a bubeník David Janáček. První dva jsou přitom zakládajícími členy kapely.

Novinka zahrnuje devět skladeb, přičemž šest z nich tvoří ucelený koncepční příběh, který, jak už název napovídá, je inspirovaný románem Továrna na absolutno od Karla Čapka.

Ačkoliv Witch Hammer nastoupili do metalového vlaku toho typu, který je v současnosti „in“ a kde čeří vodu party jako Traktor, Škwor, Doga, nedá se jim to mít za zlé. V tomto ranku je stále dost místa pro další seskupení.

Navíc hoši od Jablunkova si jedou po vlastní linii. Bylo by jim málo, aby se jen vezli v závěsu. Jsou aktivní. Určitě můžeme vyzdvihnout také jejich sebevědomý projev, který je však na druhé straně velmi vstřícný. Ze skladeb vyzařuje čirost, neutápí se v kudrlinkování ani netíhnou k hudebním složitostem. Fakt, že prezentované songy jsou přívětivé, přímočaré a svým způsobem jednoduché na poslech, neznamená, že směřují k tolik oblíbené tvrďácké přesládlosti. Nic takového není na pořadu dne. Rockově-metalové syrovosti je na albu dostatek. A k tomu přidejme uspokojivou zásobu svěžesti.

Výraznou porci kyslíku písním přinášejí rovněž silné refrény, které jsou tu houževnaté (například Za vlastním stínem), tu velmi vlídné (mimo jiné Křídla vran nebo Katův pád). Každopádně pozornost dokážou lehce přitáhnout, a to je to, co se počítá. Úkol je splněn. V této souvislosti lze zmínit například předpolední flák Největší válka, jehož tah na bránu je velmi nakažlivý. A to i díky působivému kontrastu explozivnějších pasáží a těch, které spoléhají spíše na hudební střídmost.

Witch Hammer není lhostejná ani současná společenská situace a jeví se jako všímaví pozorovatelé. Ačkoliv ve svých textech jen naznačují, pomyslný hřebíček dokážou na hlavičku trefit zcela přesně. Velmi přesvědčivý je v tomto případě například Svár, kde se poukazuje na lidskou neschopnost přiznat si zodpovědnost za vlastní činy: „…Jasně, ten druhej za to může…“, respektive na to, že když dva se perou, vždy se směje ten třetí: „…a lidi proti sobě hnát…“ A mezi řádky se dá rovněž vyčíst, že album má i politicky přesah. Zkrátka AbsolutNO patří k těm nahrávkám, které vyvolají neklid a určité napětí. A tato (minimálně vnitřní) bouře je určitě prospěšná.

Album je navíc předkládáno v poutavém digipacku, kde vyniká po grafické stránce velmi propracovaný booklet. A to se v době vypalovaných CD, které jsou vydávány a vnímány jako oficiální počiny, jeví jako správné rozhodnutí. V tomto případě David Havlena a HD Art svým časem a kreativními schopnostmi nešetřili.

Witch Hammer těží i z toho, že jednotlivé skladby od sebe neopisují, což songům přidává na variabilitě. Navíc zdatně pracují s efektivitou, protože vše podstatné, co chtějí říci, řeknou. A někdy i málem.

AbsolutNO je album, které si neklade za cíl překvapit, nicméně těch důvodů, proč se k němu vracet je docela dost. Witch Hammer jsou kapela, která jde krůček po krůčku, ale stále dopředu. Svou cestu neopustili, jen se vyvíjejí. Ostatně stačí porovnat jejich první počin s letošní nahrávkou, a hned si můžeme všimnout výrazných rozdílů. Původně tak trochu neduživý potůček se slepými rameny pomalu nabírá na síle a stává se odolnou řekou. A jistě se nejedná o poslední slovo.