Třicet moravskoslezských básníků zažehlo v Ostravě Měsíc autorského čtení

Po dlouhých týdnech chladný večer prvního červencového dne v ostravském Divadle 12, tedy na scéně, která sousedí s Divadlem Jiřího Myrona. Hloučky spřátelených autorů, někteří se neviděli i rok kvůli pandemii koronaviru, pro některé je to vůbec první příležitost číst po dlouhé době, pro jedince také první autorské čtení vůbec. Barmanka divadelního posezení nestíhá čepovat předraženou plzeň, autorská hrdla jsou vyprahlá a chtějí ze sebe vydat na začátek festivalu to nejlepší. Složením čtoucích se očekává nálož, kterou ukončí až pozdní noční hodiny. Ale nepředbíhejme.

Sál divadla se naplní k prasknutí, příjemný chládek venkovní Ostravy se rázem mění v nedýchatelné a potivé peklo. Na pódium vstupuje promotér večera a zápasí s gramofonem a deskou, kterou nějak nelze přehrát. Ano, prvotní performance je vydařená, i když jinak, než samotný autor očekával. Vítá zúčastněné, představuje hosty festivalu, kterými jsou letos slovenští autoři a autorky. A pak už zve na prkna hosty.

Zleva Ivan Motýl a Milan Krupa. (Foto: pořadatelé)

Jako první vystupující se na pódiu objeví trojice Hložek, Ligocký, Polách, která v rámci Měsíce autorského čtení vystoupí ještě na brněnském večeru 15. července. Jejich zadumané a zádumčivé texty chvilkově přehlušují říkačky Milana Krupy, který neodmítá od Ivana Motýla pivo Zlatý Bažant. „Talíř až po okraj plný světla“ nabízí ve svém výstupu frýdecko-místecká autorka Dagmar Čaplyginová. Tu pak následuje mladá krev ostravských autorů, kteří žijí a studují v Brně. Dominik Bárt spojuje roli bubeníka večera s autorským výstupem a čte i básně nepřítomného Františka Hrušky, který je právě studijně v Haagu. Následují Filip Klega a Kateřina Koutníková.

Bubenické i čtenářské role se zhostil Dominik Bárt. (Foto: Ondřej Hložek)

Své pronesou Jan Vrak, Tereza Doležalová či Daniel Bednář a publikum pomalu ví, jaké je to dýchat písek. Vzduch v sále houstne, vše lehce utlumí Vladana Fuchsová z Opavy, letos poprvé na MAČi. Ivan Motýl ji přivítá srdečně na společné káře, ohraničené sajtnami. Na voze, který se řítí šílenou rychlostí a nikdo neví, kde jízda básníka skončí. Následně David Bátor představí pět básní, z toho čtyři z nové sbírky. Střídající hosté jsou Ivanem Motýlem krmeni korbáčíky, slovenské pivo mizí v rozpálených chřtánech.

Monika Horsáková, vedoucí Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby na Slezské univerzitě v Opavě, v méně známé pozici básnířky vzpomíná na Jana Balabána. Následně Petr Čichoň představuje na gramofonové desce, kterou se konečně podařilo „rozfungovat“, své nové básně ze sbírky, kterou představí na závěrečném ostravském večeru 1. srpna. Petr Hruška hledá brýle a čte v náhradních, které mu půjčila Elli Tiliu. Ohnivou poému z Mexika dovezl Vasilios Chaleplis, poprvé na MAČi vystupuje Margarita Fotopulu.

Raperskou vsuvkou si publikum získala Zuzana Truplová alias MC Zuzana. (Foto: O. Hložek)

Slovenský zástup má autorský kolektiv ve studentce Ostravské univerzity Tereze Ignácové, rapové číslo vysype z rukávu herečka Zuzana Truplová. „Lékař básníků“ Radovan Jursa se přiřítí na pódium s tričkem, na kterém je vyobrazen promotér večera se svou manželkou. Čte o zavírání šachet. Běžkyně na dlouhé tratě Monika Kubicová prosprintuje svým příspěvkem, napodobí ji Anna Mrozinská a její obyčejná setkávání na schodech.

Mezi novými jmény zaujala Tereza Ignácová. (Foto: Ondřej Hložek)

A blíží se finále. Miniatury Jakuba Strouhala, autora spjatého se zaniklým absintovým klubem Les a nově fungujícím Rádiem Les, probublají do příspěvku Elli Tiliu, na který naváže svou zběsilostí Ivan Motýl a povypráví přítomným svým křikem, jak je to těžké nemít ani cigaretu uprostřed Osoblažska. Kristýna Svidroňová sáhla do nových básní, které se však neodklání od jejího zaujetí přírodou, Martin Šenkypl se nebál tnout do tematiky koncentračních táborů a své domoviny na Hlučínsku.

Radovan Jursa v Divadle 12. (Foto: pořadatelé)

Závěr patří pamětníkům. Na prkna se dostávají Marek Pražák s dcerou, a také Ivo Kaleta. Oba jsou „zasloužilí“ svou přítomností v almanachu V srdci Černého pavouka, který uspořádal performer Milan Kozelka a kterého si diváci MAČe připomenou během posledního večera festivalu v Brně. Básnické běsnění uzavírá bubenický výstup Dominika Bárta a na theremin doprovázejícího celým večerem Jakuba Nováka.

Uf. Jsme na konci. Konec zvonec. Ne, žádný konec. To je teprve začátek festivalu!

Ostravská sajtna dohořela po dvou a půl hodinách. Ukázala letos početnému publiku, že s místní básnickou sestavou je potřeba počítat. Je jedno, kdo se mezi vystoupivšími autory rýsuje na Cenu Jiřího Ortena pro autora do 30 let, či jestli si vůbec Pražáci všimnou, že jsou tu autoři, co si rozhodně zaslouží pozornost i při Minerálce. Na cenách vlastně vůbec nesejde. Co na tomto setkání bylo a je úžasné, je skutečnost, že takové množství autorů najednou se nepotká nikde na žádném festivalu napříč republikou. A že v té dupě na konci republiky u Polska umí!